Spilberk

Brnensky hrad Spilberk byl zalozen ve druhe polovine 13. stoleti ceskym kralem Premyslem Otakarem II. Ve 14. stoleti slouzil jako sidelni hrad moravskych markrabat z rodu Lucemburku, urcity cas na nem pobyvala i manzelka Karla IV. Blanka z Valois.

Jako strategicky vyznamna pevnost se uplatnil v 15. stoleti za valek husitskych i za boju mezi ceskym kralem Jirim z Podebrad a uherskym Matyasem Korvinem. V nasledujicim stoleti vojensky vyznam hradu poklesl. Roku 1560 presel z kralovskeho majetku do vlastnictvi mesta Brna. Po porazce ceskeho stavovskeho povstani byl v roce 1621 zkonfiskovan a stal se cisarskou zemskou pevnosti, jejiz nejslavnejsi chvile nastala na sklonku tricetilete valky. V roce 1645 spilberska pevnost pres svuj chatrny stav odolala spolu s mestem Brnem trimesicnimu oblehani mnohonasobne presily svedskych vojsk a vyznamne tak prispela k obratu ve valce. V nasledujicich sto letech byl postupne prebudovan v mohutnou barokni pevnost, ktera jako citadela tvorila spolu se stejne opevnenym mestem jednotnou pevnostni soustavu, nejvetsi a nejvyznamnejsi na Morave a jednu z prednich v cele habsburske monarchii.

Tento vyvoj byl dovrsen na pocatku ctyricatych let 18. stoleti, v prvni fazi valek mezi Marii Terezii a pruskym kralem Fridrichem II. pro nehoz se v roce 1742 stala brnenska pevnost neprekonatelnou prekazkou.

Soucasti vnitrniho opevneni Spilberku se staly kasematy. Byly to z cihel postavene klenute dvoupatrove chodby, ktere se vnitrni stranou opiraly o strme klesajici skalni podlozi hradu. V ramci reforem rakouskeho vezenstvi rozhodl v roce 1783 cisar Josef II. zridit na spilberkske pevnosti vezeni pro nejtezsi a nejnebezpecnejsi zlocince. Krome starsi vezenske budovy, nachazejici se v zadnim prikopu, prikazal prebudovat k vezenskym ucelum horni patro severnich kasemat. Po dokonceni teto adaptace sem byli prvni veznove umisteni v cervnu 1784. Pro zlocince, odsouzene na dozivoti bylo postupne zhotoveno 29 jednotlivych kobek, sbitych ze silnych prken a tramu, k nimz byli veznove trvale prikovani. Tyto kobky se nachazely v "nejhlubsich a nejhorsich kasematech". Horni patra kasemat slouzila jako vezeni az do pocatku 30. let 19. stoleti. V hromadnych celach byli v kasematech vezneni pouze "obycejni" kriminalni zlocinci, predevsim vrazi, lupici a zhari, odsouzeni jednak na dozivoti, jednak k deletrvajicim tezsim druhum vezení. Svym urcenim i charakterem predstavovaly spilberske kasematy nejtvrdsi zalár v cele rakouske monarchii. Do techto prostor neprichazely osoby vyssiho stavu a tzv. statni veznove. Pro ne byly urceny mistnosti v hornim patre stare vezenske budovy v zadnim prikopu, pozdeji pak cast kasarenskych objektu, zejmena jejich severni kridlo. Puvodne prizemni budova byla v roce 1800 upravena na vezenske cely a zvysena o jedno patro. V nem se pak nachazely "aresty" pro statni vezne, v nichz nedobrovolne pobyvali tez italsti karbonari a dalsi bojovnici proti habsburskemu absolutismu.

V OKOLÍ JE Toho spousta kde se najíst přece jen to je uprostřed Brna.

Souziti spilberske vojenske pevnosti s rozrustajici se veznici, ktera byla od reformy Josefa II. v r. 1783 pod civilni spravou, prinaselo radu problemu a vzajemnych neshod. Po zniceni dulezitych casti pevnostniho systemu Spilberku odchazejicim francouzskym vojskem cisare Napoleona v roce 1809 ztratila pevnost svuj vojensky vyznam a v roce 1820 byla zrusena.

Cely Spilberk se stal civilni veznici, kterou zrusil az cisar Frantisek Josef I. v roce 1855. a v roce 1858 se jeji prostory premenily na vojenske kasarny, kterymi pak zustaly dalsich sto let.

Spilberske kasematy pak byly v roce 1880 zpristupneny verejnosti. Od te doby se uz vice nez 120 let tesi velkemu zajmu navstevniku.

Jeste dvakrat vsak vstoupil Spilberk znovu do obecneho povedomi jako misto utrpeni a nesvobody. Poprve v letech prvni svetove valky, kdy zde krome provinilych vojaku byli vezneni i civilni odpurci rakouskeho rezimu, podruhe a mnohem vyrazneji v prvnim roce nacisticke okupace Ceskoslovenska. Tehdy ve spilberskych zdech trpelo nekolik tisic ceskych vlastencu, z nichz nekteri zde nalezli smrt. Pro vetsinu vsak Spilberk znamenal jen prestupni stanici do dalsich nemeckych veznic ci koncentracnich taboru.

Nemecka armada provedla v letech 1939-1941 na Spilberku rozsahle upravy, aby zde vytvorila vzorova kasarna v romanticko historizujicim duchu tehdejsi velkonemecke ideologie.

Roku 1959 opousti Spilberk ceskoslovenska armada a definitivne tak konci jeho vojenska era. Nasledujiciho roku se Spilberk stava sidlem Muzea mesta Brna, ktere zde verejnosti zpristupnuje historicke a kulturni dedictvi sveho mesta uchovavane v muzejnich sbirkach.

Nejvyznamnejsi brnenska historicka pamatka se tak stava zivym a turisticky atraktivnim kulturnim centrem Brna i cele Moravy.

 

říjen – prosinec

9 – 17 hodin

otevřeno denně včetně pondělí !!!

Vstupné
	plné vstupné	70 Kč
	snížené vstupné	35 Kč
	rodinné vstupné (2 dospělí + 1 až 4 děti do 15 let)	150 Kč
	děti ve školní výpravě	30 Kč
	poplatek za cizojazyčný výklad	+ 20 Kč ke vstupnému na osobu
	půjčovné za audioprůvodce	20 Kč + vratná záloha
	prodej vstupenek končí 45 minut před uzavřením !!!
	telefon: 542 123 614