Sluneční bránou k temným vodoléčebným skalám, vyhlížejícím obrům, hrobu sebevraha i rukám slovanských vod aneb krátký okruh nad Lázněmi Jeseník

nad Vzepětím  •  Fotografie (27)  • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (27 fotografií)

pod Sluneční bránou

ruce Slovanského pramene

Vstoupit do fotogalerie (27 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Pokud se někdy objevíte v Lázních Jeseník neboli Gräfenberku a budete časově limitováni, může vám přijít vhod tento tip na výlet. Jedná se o nedlouhý okruh kombinující různé zdejší stezky a představující alespoň základní přehled toho, co slavné Priessnitzovy léčebné lázně svým návštěvníků nabízejí. Koneckonců i věhlasný „Vodní doktor“ již v I. polovině 19. století doporučoval kombinovat svou vodoléčbu s procházkami krásnou horskou přírodou.

Za čím jedeme?

Naše výletní trasa začíná u Lázeňského informačního centra, odkud se vydáme vzhůru Jižním svahem. Tady nás čeká „Cesta životem“ završená nejprve „Vzepětím“ a poté i „Sluneční bránou“. Nejedná se ovšem o poslední osudové setkání s erosenkami, ale o jistou spojnicí lázeňského centra s okolní přírodou, která nabízí nejen čarokrásné výhledy na pohoří Hrubého Jeseníku v čele s Pradědem, ale i unikátní sochařsko-krajinářskou kompozici. Tu tvoří 11 děl ze slezské žuly symbolizujících propojení člověka s přírodou. Celou kompozici vytvořil v letech 1980 až 1985 brněnský sochař Jan Šimek a je zajímavé, že zde najdeme i tolik odsuzované „mužiky“.

Dále pokračujeme po modré Rumunské stezce, z které se ovšem brzy odpojíme (potřebujeme ušetřit čas a navíc je docela příjemné opustit alespoň na chvíli všudypřítomné davy turistů a klientů lázní) a vyrazíme po neznačené cestě „kolmo vzhůru“ k Hydropatickým skalám. Jsou to sice spíše malé skalky se dvěma lavičkami – a původní nápis, kterým zde v roce 1836 baron von Chabot poděkoval géniovi hydroterapie, už zde také nenajdeme - ale jako relaxační místo pro odpočinutí tělu i duši je to tady docela příjemné. Jistou tajemnost tomuto místu dodává fakt, že Hydropatické skály jsou prý docela silným energetickým bodem a že právě zde pravděpodobně bývala dávné svatyně. Navíc jsme tímto překonali nejvyšší bod naší trasy.

Dále už se budeme držet značené trasy. Nejprve po Jitřní stezce dojdeme k Enhuberově pomníku z roku 1865 (pan major údajně nezvládl náročnost zdejší léčby a vztáhl na sebe raději vlastní ruku, což zdejší dámy ocenily tímto pomíčkem) a potom už nás čeká lesní asfaltka, která nás dovede až zpátky na Jižní svah. Jenom nás nesmí zmást, že půjdeme střídavě – a někdy i současně – po stezce Jitřní, Nasaudské, Živé vody, Vincenze Priessnitze, Bylinkové, Rumunské i Polské. Před „návratem do civilizace“ nás ještě čeká rozcestník U mnicha nebo poutní kámen svatojakubské cesty.

Poté přejdeme Jižní svah, ještě jednou zblízka pohlédneme na Vzepětí (jeho vznik prý inspirovaly fantaskní jesenické kamenné útvary a má mj. představovat moc lidské vůle a vnitřní síly) a vstoupíme na „Václavák“. Vzhledem k tomu, že jsme měli štěstí na počasí, byl zdejší balneopark opravdu kapacitně plně využit a namáčel se zde nebo brouzdal snad úplně každý, komu ještě zbyla alespoň nějaká zdravější končetina. Někteří se jen tak slunili … a všichni vypadali spokojeně. O venkovní posilovnu ovšem nikdo zájem neprojevoval.

A potom už jsme se vydali ke dvěma atrakcím, na které jsem se od začátku těšil, protože se mi prostě líbí a přijdou mi nápadité. Tou první je Slovanský (pův. Silber-Quelle, tedy Stříbrný) pramen, který je jedním z nejstarších pramenů na Gräfenberku a první zmínka o něm pochází z roku 1845. V jeho blízkosti se nachází lesní altánek i Žofiin pramen. Současná podoba Slovanského pramene vznikla v roce 2015 a je tvořena mramorovým solitérem z lomu v Horní Lipové a sevřenými dlaněmi, ze kterých vytéká voda. Tuto variantu navrhla Iva Svobodová a kámen opracoval Tomáš Skalík.

Zajímavý je i nedaleký vstup do Háje víly Ozdravy, ale naší skutečnou závěrečnou zastávkou bude až Obří výhledna. V této chvíli se už sice pohybujeme v „dětské sekci“, ale tato minirozhledna je skutečně pozoruhodná a unikátní. Jedná se o kombinaci velkého balvanu z lomu v Ondřejovicích, na který je nasazen vyhlídkový kovaný koš, a zajímavých kovářských prvků. Jedinou vadou na kráse je zde fakt, že z těch 4 m kvůli okolním stromům neuvidíte vůbec nic.

Z věcí, které jsme doposud nezmínili, cestou také potkáte venkovní atrakce jako Discgolf i Adventure Golf, různá bludiště a sportoviště nebo dřevěné sochy. Zcela na závěr jsme si nemohli odpustit alespoň krátký pohled na monumentální průčelí Priessnitzova sanatoria. Jedná se o největší stavbu lázeňského areálu, která byla postavena v letech 1908 až 1910 podle návrhu architekta Leopolda Bauera a která kombinuje historismus s prvky baroka a secese. A navíc už nám opravdu nezbyl čas.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Město Jeseník i Lázně Jeseník jistě nabízejí dostatek možností.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo: Ano, jako vždy. Příjemné prostředí oblíbených míst a navíc trasa, která neznalým ukáže to základní a – minimálně svým způsobem i – nejzajímavější, zatímco „domorodcům“ připomene to, co mají rádi. Možná i proto si každý vybere jako to NEJ něco jiného. Pobyt v krásné přírodě ale asi v tomto případě jasně vítězí ...

Nelíbilo: Lázně Jeseník se chlubí tím, že nabízí unikátní horské klima v nadmořské výšce okolo 620 metrů, navíc s jedním z nejčistších vzduchů ve střední Evropě. Proto jsme moc nechápali přeplněná parkoviště a nahoru neustále mířící nekonečnou „plechovou kavalerii“. I autobus a lázeňský vláček na nás v té chvíli působily velmi sympaticky …

Ostatní informace

Celá tato trasa měří okolo 3,5 kilometru a výškově se zde pohybujeme mezi 621 a 760 nadmořskými metry. Pro někoho může být překvapením, že se sice nacházíme v Jeseníku, ale ne v tom Hrubém, Pradědově. Celou dobu totiž neopustíme území Rychlebských hor.

A zcela na závěr ještě jedno varování. Nedoporučuje se procházet Sluneční branou. Horní balvan na vás sice asi nespadne, ale údajně se jedná také o symbolickou Bránu smrti, kterou se vchází na věčnost ...

Autor: markyz63

Další články autora: 4103

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli