Lázně Jeseník – Lavička

Lavička na střední terase  •  Fotografie (6)  • Foto: Bobkart

Vstoupit do fotogalerie (6 fotografií)

Vstoupit do fotogalerie (6 fotografií)

Už nějakou dobu, v aktuálním roce (2021), můžeme říci přímo 17 let zdobí prostranství před sanatoriem Priessnitz zajímavá skulptura. To prostranství musíme trošku upřesnit, je to střední teráska mezi jednotlivými úseky monumentálního schodiště, kterým se vystupuje od lázeňské promenády k samotné hlavní lázeňské budově.

Dílo nazvané prostě „Lavička“ skutečně lavičku připomíná a v podstatě by se na ní i usednout dalo, ovšem přeci jen jde o umělecký artefakt, takže přeci jen slouží spíše ke koukání.

Autorem je slovenský sochař Roman Hrčka. V době vzniku čerstvý absolvent Vysoké školy výtvarného umění v Bratislavě. V té době se uváděl skromným titulem BC., v současnosti je už otitulován výrazněji jako Mgr. Art., ArtD.

Foto: Bobkart

Lavička vznikla při kamenosochařském sympoziu nazvaném jako „ Tvorba mladých sochařů Česka, Polska a Slovenska.“ Sympozium se konalo v létě 2004 profilovalo se jako setkání studentů a čerstvých absolventů uměleckých oborů zmíněných zemí. Místo konání v Jeseníku nebylo zcela náhodné, vzhledem k dlouhé tradici kamenictví a kamenosochařství, která na Jesenicku existuje. Opracování kamene tu souvisí s množstvím nalezišť vhodné suroviny. Tou je zejména kvalitní žula, která se stále těží hlavně v okolí bývalého Frýdberku, dnes říkáme Žulová. Další zajímavou surovinou je krystalický vápenec, neboli mramor, který se nachází hlavn v Sokolském hřbetu Rychlebských hor. V oblasti mezi Dolní Lipovou a Vápenou se těží spíše ke stavebním účelům kolem Pomezí, kde se rovněž nachází jeskynní systém. Další vápence jsou k vidění i na severním úseku Sokolského hřbetu, kde objevíme jeskyně Na Špičáku a o něco jižněji pak lom v Supíkovicích kde se těží poměrně kvalitní mramor, označovaný jako Slezská Carrara. Ten se hodí i na zajímavější zpracování, včetně toho sochařského. Právě tento materiál použil autor na svou Lavičku. Boky a záda lavičky jsou ponechány jako holé hladké stěny, sochařsky je zpracována „sedací“ část objektu. Vlastně v ní vidíme zalomenou postavu která vystupuje z kamene vzhůru nohama a hlava je zřejmě někde v podzemí. Autora snad inspiroval příběh samotných lázní, kam dojíždějí pacienti zejména z různě pochroumaným pohybovým aparátem a do lázní přijíždějí napravit své neduhy. Nicméně klidně si můžeme představit, že ta postava pod lavičkou něco ztratila a nevšedním způsobem se snaží to dotyčné najít.

Autor: Bobkart

Další články autora: 2698

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli