Ševčinský důl

Kam a jak jedeme?

Naše společná cesta začíná na Exitu 41 dálnice D4. Odtud směřujeme na Příbram, kde projedeme první kruhový objezd rovně - druhý výjezd a následně na dalším kruhovém objezdu využijeme výjezd druhý. přejedeme most přes koleje a na druhém semaforu odbočíme doprava. po 100 metrech již uvidíme těžební věž a u hornického muzea - naproti dolu zaparkujeme automobil.

Za čím jedeme?

Prohlídkový areál A "Ševčinský důl" začíná vstupním objektem bývalých sypů, s expozicí nazvanou "Tradiční řemesla a průmysl na Příbramsku" a dále pokračuje stálou výstavou "Hornické a hutnické stavby Příbramska na historických fotografiích".Návštěvník se zde může seznámit s hospodářsko-společenským a kulturním vývojem od středověku do 20. století, ovlivněným dominantní hornicko-hutnickou pracovní činností na jedné straně a tradičními řemesly (voskařstvím, řezbářstvím, betlémářstvím, rozárnictvím, prstýnkářstvím, atd.) i drobným průmyslem (výrobou poutního zboží a podobně) na straně druhé. Vzpomínané tradiční ekonomické aktivity přímo souvisely s existencí nedalekého chrámu na Svaté Hoře. Tento architektonický klenot českého baroka patří mezi přední poutní místa v Evropě a je zasvěcen mariánskému kultu, což dokazuje i řada exponátů ve vstupní expozici muzea. V budově tzv. hornické cáchovny z roku 1880 je umístěna expozice "Z dějin příbramského hornictví", zachycující zdejší báňskou a hutnickou činnost od pravěku až do ukončení těžebních prací koncem 20. století. Dokumentuje takřka tisíciletou exploataci historického stříbrorudného revíru i dobývání uranového ložiska po roce 1948. Mezi nejcennější exponáty patří pravěké doklady o počátcích montánní činnosti, bronzové předměty z doby keltské civilizace, dále nejstarší listina potvrzující existenci Příbrami z roku 1216 a první písemný dokument o zdejší huti a dolech z roku 1311. To vše je doplněno ukázkami středověkých i novodobých hornických pracovních nástrojů, báňských uniforem apod. Nechybí ani informace o slavném montánním učilišti z roku 1849, později báňské akademii a Vysoké škole báňské. Pozoruhodné jsou též materiály k největší důlní katastrofě do té doby ve světě v roce 1892 na šachtě Marii. Stranou nezůstala ani fakta týkající se existence Rudných dolů Příbram a Uranových dolů Příbram. Návštěvníci zde vidí exponáty z oblasti dobývací, měřičské a záchranářské techniky i vzorky stříbrné, olověné a také uranové rudy. Muzeum v této expozici připomíná rovněž neslavnou část historie uranového hornictví, spojenou s protiprávním nasazením politických vězňů v uranových dolech po únorovém převratu v roce 1948. Na tuto expozici tematicky navazují tři další stálé výstavy s názvem "Vývoj svislé důlní dopravy na Příbramsku", "Vrtací technika příbramských dolů" a "Panorama březohorského rudního revíru instalované v atraktivním autentickém prostředí Ševčinské šachty, kde návštěvník uvidí i ústí jámy s těžní klecí. Vlastní šachetní věž z roku 1879, postavená ve stylu průmyslové architektury 19. století (Malakov), byla díky své historické a architektonické hodnotě navržena do seznamu technických památek UNESCO. Návštěvníkovi tohoto objektu se rovněž nabízí jedinečný výhled do okolí z ochozu Ševčinské věže ve výšce 27 metrů. Ve strojovně Ševčinského dolu je umístěna expozice s názvem "Mezinárodní význam březohorského rudního revíru a život na Březových Horách v 19. století", která prezentuje nejslavnější období místního hornictví, kdy bylo dosaženo na Příbramsku řady primátů nadnárodního významu, například při využití parních těžních strojů, stoupacích zařízení a drátěných těžních lan poprvé v rudních revírech Evropy, prvně na světě dosažení 1 km hloubky a vytěžení více než 90 % zásob stříbra a olova v rámci habsburské monarchie a jiné. Expozice nabízí na toto téma množství dobových dokumentů, technických plánů, ale i hmotných předmětů, například monumentální důlní kompresor tuzemské výroby z roku 1928, části stoupacího stroje, ukázky vrtací techniky nebo torzo nejstaršího důlního vozu. Cenným exponátem umístěným ve strojovně Ševčinského dolu je hasičská stříkačka Báňského ředitelství Příbram z roku 1885, vyrobená firmou F. Smekal, Praha - Smíchov. Hornickému muzeu Příbram ji věnovali v roce 2006 Zdeněk Tůma a Václav Máša z Dobříše.  V někdejším správním objektu Ševčinské šachty z roku 1885 připravilo muzeum tematicky členěné expoziční celky s hodnotnými mineralogicko - geologickými vzorky z březohorského stříbrorudného revíru, uranového ložiska i z podbrdské železářské oblasti, kterým dominuje kolekce stříbrných minerálů. Jsou doplněny ukázkami starých hornických pracovních nástrojů, lojových a olejových kahanů, parádních hornických holí zvaných švancary, a podomácku vyráběnými modely šachet - tzv. štufnverků. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout také dlouhodobou tematicky zaměřenou výstavu o paleontologii Příbramska.

http://www.muzeum-pribram.cz/cz/hornicky-skanzen-brezove-hory/prohlidkove-arealy/areal-a-sevcinsky-dul/

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Cestou jsme nevyužili žádné stravovací ani ubytovací zařízení.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Je zde hezky ukázaná historie hornictví.

Ostatní informace

Prohlídkový areál A – Ševčinský důl
Ševčinský důl
dospělí 40 Kč
děti, senioři a studenti 20 Kč
rodinné vstupné (2 dospělí + 2 až 4 děti) 100 Kč

Jízda hornickým vláčkem a Ševčinská štol
dospělí 20 Kč
děti, senioři a studenti 10 Kč

Vodní kolo v podzemí dolu Drkolno
dospělí 20 Kč
děti, senioři a studenti 10 Kč 

Sběr mineralogických vzorků na odvalu Ševčinského dol
dospělí 20 Kč
děti, senioři a studenti 10 Kč

další jednotlivé expozic
dospělí 10 Kč
děti, senioři a studenti 5 Kč


otevírací doba