Pozor na Pardubice, dovezli tam zbraně (Poklady zbrojnic)

Kam a jak jedeme?

Do Pardubic by se měl alespoň občas podívat každý, i když fanoušci hokeje, dostihových koní a perníku zde budou hrát asi navždy prim. Velmi zajímavou atrakcí je však také zdejší zámek i v něm sídlící Východočeské muzeum, zvláště, když se zde rozhodnou udělat velkou výstavu celorepublikového významu. A jedna taková tady – pod názvem „Poklady zbrojnic“ - probíhá právě teď. A hned na úvod si můžeme prozradit, že svým návštěvníkům nabídne velmi zajímavé exponáty, pocházející z Evropy i Asie i z období 14. až 19. století ... a že rozhodně stojí za návštěvu.

A tak jsme i my nasedli ráno do vlaku a vyrazili směrem západním, tedy na východ Čech. Koneckonců ne každý rok se člověk může v přijatelné vzdálenosti od domova podívat na 400 exponátů, svezených na jedno místo z více než tří desítek českých i moravských hradů a zámků, na kterých v současné době probíhají „zimní prázdniny“. Jako bonus jsme měli u zbraní Japonska a Orientu komentovanou prohlídku s kurátorem. Moc jsme této výhody ale nevyužili a spíše nám pak i vadilo, že tento sál byl na dlouhou dobu – alespoň částečně – nadšenými posluchači v podstatě zablokován. Odpoledne jsme měli ještě možnost zúčastnit se stejné akce pod názvem Historický vývoj loveckých a palných zbraní, ale to už jsme byli na cestě k pardubickému vlakovému nádraží. 

Za čím jedeme?

A co že to všechno na Pardubickém zámku vlastně můžeme vidět? Skutečné skvosty českých a moravských zbrojnic se zaměřením na rytířské brnění, palné i chladné zbraně a vzácné exotické kousky šlechtických sbírek. Jedná se o největší výstavu v historii Východočeského muzea, která trvá téměř čtyři měsíce a nabízí ve třech sálech (a přilehlých prostorách) 400 exponátů z 35 objektů Národního památkového ústavu, např. z Konopiště, Křivoklátu, Bouzova, Lysic, Hluboké, Buchlova, Opočna, Hrubého Rohozce, Bítova, Kynžvartu, Hrádku u Nechanic, Frýdlantu, Žlebů nebo Lednice. My jsme sice zvolili trošku jiné pořadí, ale správně je I. část výstavy věnována perlám renesančních sbírek vysoké aristokracie, pocházejících převážně z 15. a 16. století, II. část se pak soustředí na výzbroj prostých vojáků a důstojníků ze 17. až 19. století. Samostatný prostor zabírá expozice lovectví a zbraní z Orientu a Dálného východu.

Za největší klenoty výstavy jsou považovány např. jezdecká turnajová zbroj ferrarského vévody Alfonsa II. d´Este z roku 1540, milánská půlzbroj pro pěší turnaj z roku 1580 nebo výzbroj a výstroj gardy saského kurfiřta z období kolem roku 1600. Za unikát je považován německý prsní plát z poloviny 15. století nebo jeden z prvních mechanických kulometů na světě (v průjezdu stojící francouzská Mitrailleusa z roku 1866). A zmínit musíme také ještě alespoň Buquoyovskou zlacenou zbroj, jedinou dochovanou gotickou zbroj v ČR, křesadlovou opakovačku, Burdovu čtyřhlavňovku nebo pušku se zahnutou pažbou, která byla určena jednotlivcům s poruchou nebo absencí pravého oka.

Výstava nás seznámí se vznikem prvních sbírek zbraní v 16. století i s tím, jak si přední evropské šlechtické rody z prestižních důvodů nechávaly vyrábět zbraně a zbroj ve stejných italských a německých dílnách jako panovnické dvory. Vznikala tak často umělecká díla, zdobená zlatem a drahými kameny. Dozvíme se něco o rozmanitosti zbraní i jejich technologickém vývoji. Tady se můžeme těšit na šavle i poprvé zkompletovaný soubor schiavon (meče s kovanými koši), pistole i pušky s křesadlovými zámky, pušky s kolečkovými zámky a výstroj významných osobností (uniforma maršála Radeckého nebo rukavice Napoleona I. Bonaparta). V zámeckém průjezdu si navíc prohlédneme děla z období vlády Napoleona III. V lovecké části můžeme sledovat vývoj od kuší k palným zbraním, včetně technicky zajímavých opakovaček a zadovek (puška se skleněnou hlavní). Většina zbraní je navíc bohatě zdobená. Mezi exotickými zbraněmi zaujmou např. japonské meče, luk s pouzdrem na šípy nebo samurajská zbroj.

Výstava, konaná v rámci Roku renesanční šlechty, prý měla být původně na Pražském hradě, ale tato varianta je – alespoň pro nás určitě – lepší. Vzhledem k tomu, že některé exponáty leží běžně v depozitáři, mohou je návštěvníci výstavy vidět úplně poprvé. Velice potěšitelný je také fakt, že výstava zbraní velké umělecké i historické hodnoty probíhá v unikátních původních místnostech Pardubického zámku (hl. Velký a Malý gotický sál) nebo že Východočeské muzeum pardubice uvažuje o vytvoření stálé expozice nazvané Pernštejnská zbrojnice, kde by byly trvale k vidění repliky těchto zbraní. To by znamenalo, že by - stejně jako na současné výstavě - zde bylo zastoupeno lovectví, vojenství i sběratelství.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytování jsme nepotřebovali a i stravu jsme požívali převážně tu z domácích zásob. Zastávka u oblíbeného stánku s trdelníky a jedna Plzeň však zůstala i pro tentokrát nepsanou povinností.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Výstava je skutečně velmi přitažlivá a dost špatně se vybírá to NEJ. Nejzajímavější exponáty jsou již popsány v předchozích řádcích, stejně jako velmi příjemné prostředí Pardubického zámku. Vlaky tentokrát jezdily, kupodivu, bez zpoždění, a počasí sice zrovna ideální nebylo, ale nepršelo. Takže vlastně výlet takřka ideální ... 

Z důvodu potřeby uspořit každý den dovolené jsme do Pardubic vyrazili v sobotu. Sice jsme měli o něco levnější jízdné, ale citelnou nevýhodou byl vysoký počet návštěvníků výstavy. S přibývajícím časem navíc davy rychle houstly. Podle vyjádření kustodů je návštěvnost v pracovní dny podstatně nižší (chvílemi je prý dokonce zcela prázdno), v sobotu je přijatelná snad jen první hodina po otevření expozice.

Fotografovat se na výstavě Poklady zbrojnic může a také toho téměř všichni hojně využívají (skutečně, návštěvníci s fotoaparáty i mobily v ruce zde jednoznačně převládají). Trošku při tom, samozřejmě, vadí fakt, že jsou téměř všechny exponáty – vyjma jezdců na koních, soubojové dvojice a Buquoyova brnění – umístěny ve skleněných vitrínách.

Ostatní informace

Skvělá výstava „Poklady zbrojnic“ se koná ve Velkém gotickém sále (a přilehlé místnosti zvané Rondel), Kaňkově sále a Malém gotickém sále Pardubického zámku v období od 1. listopadu 2017 do 4. března 2018. Otevřeno je zde denně kromě pondělí, a to od 10,00 do 18,00 hod. Výše vstupného činí 100,- Kč (snížené je za 50,-) a vstupenka pak platí pouze do označených sálů, ve kterých výstava probíhá.