Nové Město na Moravě

Kam a jak jedeme?

Kam? Město - Nové Město na Moravě -střed českého běžeckého lyžování

Jak? Bud autem a nebo na www.idos.cz naleznete autobusové a vlakové spoje

Za čím jedeme?

Zámek byl postaven v 16. století na místě měšťanských domů a přestavěn v 1. polovině 18.století. Je sídlem Horácké galerie.

Katolický kostel je zasvěcený svaté Kunhutě a upoutává sgrafitovou výzdobou novoměstského rodáka Karla Němce z let 1928-29. Jeho nejstarší částí je gotický presbytář z konce 14. století. V dalším století byla přistavěna loď a v 16. Století Věž, jak dokládá ve zdi u sakristie zabudovaný pamětní Kámen s erbem majitele panství Viléma Dubského z Třebomyslic. Kostel byl zničen požárem v 18. a 19. století. Po posledním požáru byl zrušen hřbitov s ohradní zdí kolem kostela a do kostelního výklenku směrem k zámku přemístěna od hřbitovního kostelíčka barokní socha svatého Jana Nepomuckého. Největší z pěti zvonů - Kunhuta - má hmotnost 2,2 t.

Výzdoba sloupu na domě čp. 9 (optika), autor: ak. soch.Vincenc Makovský.
Reliéf z roku 1922, znázorňující řeznické tovaryše při práci zdobí hlavici sloupu v průčelí bývalého řeznického krámu umělcova otce.

Vratislav z Pernštejna, autor: pražský sochař Karel Dvořák.
Socha představuje majitele novoměstského panství se svitkem významných výsad, které roku 1580 udělil Novému Městu. Byla vytvořena na zakázku obecního výboru roku 1871 a o rok později osazena na kašně. Nápis na podstavci sochy připomíná autora i restaurování Janem Štursou roku 1902.

Dům čp. 11 - rodný dům národního umělce Vincence Makovského je označený pamětní deskou s bustou navrženou umělcovým žákem a asistentem Milošem Axmanem .

Stará Radnice pochází ze 16. Století. Z původního objektu se zachovala renesanční vstupní síň, poschodí s věžičkou bylo vystavěno po požáru roku 1723. Rakouský znak s dvouhlavou orlicí ve vrcholu věžky poškodil za prusko-rakouské války roku 1866 pruský voják, který ustřelením hlavy upravil orlici do podoby pruského znaku. Sgrafitová výzdoba se znakem města je dílem místního rodáka Karla Němce z třicátých let 20. století. V budově je umístěno Horácké muzeum.

Dům čp. 97 - původně renesanční z pol. 16. stol., zřejmě úřední budova - v přízemí je zachován mázhaus zaklenutý na středový sloup, jež je opatřen znakem pánů z Pernštejna - zubří hlavou. Dnes je zde umístěno Turistické informační centrum.

Dům čp. 115 - rodný dům významného geologa RNDr. Josefa Františka Svobody, syna muzeologa a regionálního badatele J.F. Svobody.

Dům čp.119, reliéf : Salvator mundi ( Spasitel světa), autor: Jan Štursa
Reliéf zhotovil umělec roku 1905 k výzdobě průčelí lékárny u Salvatora . Byl proveden nanášením směsi z kufštejnského vápna, cementu a písku.
Na průčelí téhož domu upozorňuje na místo narození významného antifašisty JUdr. Ivana Sekaniny pamětní deska s bustou, realizovaná podle návrhu pražského sochaře Jana Kozáka.

Dům čp. 121 - erb s pamětním nápisem připomíná výstavbu školy nákladem vrchnostenského úředníka Antonína Želechovského ze Želechova roku 1608. Je sídlem Základní umělecké školy J. Štursy

Raněný, autor: Jan Štursa
Vrcholné protiválečně dílo českého sochařství vzniklo z frontových zážitků, zaznamenaných během války v kresbě i plastice. Bronzová plastika před umělcovým rodným domem byla odhalena roku 1965 jako památník obětem druhé světové války. Sádrový originál z roku 1921 je vystaven v Horácké galerii.

Dům čp. 122 - rodný dům Jana Štursy zdobí pamětní deska s bustou, odlitá podle návrhu akademického sochaře profesora Václava Žaluda z Prahy. Její odhalení se konalo v roce 1927.

T. G. Masaryk, autor: Jan Štursa
Busta před budovou I. základní školy byla pořízena z podnětu Štursovy obce k 10. výročí vzniku republiky. Jde o odlitek polopostavy, určené pro výzdobu zasedací síně poslanecké sněmovny. Od války došlo již k třetí reinstalaci busty. T. G. Masaryk byl jmenován čestným občanem města, které navštívil v roce 1906 a 1928.

Sloup se sochou svaté Anny s P. Marií, autor neznámý
Nejstarší sochařská výzdoba na kašně v parku, zobrazující svatou Annu s postavičkou Panny Marie, byla pořízena roku 1727 na památku požáru a z vděčnosti uchránění před morem. Postavy na podstavci sloupu představují světce sv. Jana Nepomuckého a Karla Boromejského, blahoslaveného Jana Sarkandra a svatého Šebestiána. Na mladší původ i autora upozorňuje signatura umístěná u poslední sochy: Karel Dvořák v Praze 1875. Svatá Anna byla pro velké poškození nahrazena roku 1992 kopií a originál byl zapůjčen do Horácké galerie.

Pomník padlých v I. světové válce (známý pod názvem Pohřeb v Karpatech), autor: Jan Štursa
Bezprostřední inspirací k tomuto dílu byla autentická fotografie z karpatského bojiště. Původní návrh, vytvořený během války jako figurální kompozice v rakouských uniformách, přepracoval sochař ve 20. letech pro pomník obětem první světové války v Předměřicích nad Labem a Místku. Sousoší vojínů v uniformách legionářů bylo po umělcově smrtí provedeno v sochařsko-kamenické škole v Hořicích a odhaleno v roce 1932 k uctění památky padlých v I. světové válce.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Najedli jsme se přímo n Nové Městě v restauraci, jejíž jméno si bohužel nepamatuju, už jich bylo tolik, že už mi názvy nějak vypadávají. Konec konců točili tam Gambrinus a měli výborné vepřo-knedlo-zelo :-)

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

nejvíce se nám líbila návštěva lyžařského areálu a zdejšího katolického kostela :-)

Ostatní informace

.... NĚCO PRO SBĚRATELE TURISTICKÝCH ZNÁMEK: :-)

Městské informační centrum
Vratislavovo náměstí 97
592 31 Nové Město na Moravě

Provozní doba
Celoročně
Pondělí - Pátek: 7,30 - 16,00 hod

V letní sezoně od 15.června do 31.srpna
Sobota: 9,00 - 15,00 hod
Neděle: 9,00 - 15,00 hod

V zimní sezoně od 15.prosince do 15.února
Sobota: 9,00 - 15,00
Neděle: 9,00 - 13,00