Nepatří náhodou Křížový vrch (Moravská Třebová) na seznam UNESCO?

hřbitovní areál  •  Fotografie (24)  • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (24 fotografií)

Kalvárie

vstup na Schody mrtvých

Vstoupit do fotogalerie (24 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Je téměř jisté, že by se na tomto prestižním seznamu světového kulturního dědictví neztratila ani celá Moravská Třebová, která rozhodně nijak nezaostává za Českým Krumlovem nebo Telčí. A Křížový vrch na jejím Předměstí je v tomto ohledu samostatným „státem ve státě“ té nejvyšší kategorie. Zdá se vám to jako přehnaně odvážné tvrzení? Tak si sem zajeďte a přesvědčte se na vlastní oči. A je přitom úplně jedno, jaký si zvolíte dopravní prostředek a jak dlouho se zde zdržíte ...

Při výpravě na Křížový vrch si prohlédneme až neuvěřitelné množství historických památek a přitom se budeme celou dobu pohybovat v přírodě, obklopeni zelení. A protože si na závěr necháme vrchol (který je tady skutečně TOP), budeme v naší cestě i jejím popisu postupovat podle nadmořské výšky směrem vzhůru. Vzhledem k tomu, že se jedná o výstup, máme na výběr ze dvou cest. Obě začínají u paty Křížového vrchu; na Horní ulici, která je součástí moravskotřebovského Předměstí.

Za čím jedeme?

Pokud se vydáme vzhůru levou cestou (trasa A), vedou naše první kroky krytým schodištěm s branou, které je známé jako Schody mrtvých. Jedná se o dřevěnou krovní konstrukcí krytou chodbu se schody a kamenným renesančním portálem z roku 1575, který zdobí znaky Boskoviců a města i německý nápis „Blažení jsou mrtví, kteří zemřeli v Pánu“. Hned za Schody mrtvých pak začíná krásná lipová alej vedoucí ke hřbitovu na Křížovém vrchu. Mohutné – více než sto let staré - stromořadí je jednou z dominant Křížového vrchu.

Vyrazíme-li k vrcholu pravou cestou (trasa B), začneme u pískovcového barokního sousoší Kristus na Hoře Olivetské, které je součástí zdejší Křížové cesty. Sousoší zobrazuje modlícího se Krista a anděla s kalichem a vzniklo v roce 1718, zřejmě v dílenském okruhu Johanna Sturmera nebo J. F. Pacáka. Poté následuje samotná křížová cesta, kterou zde tvoří čtyři centrální barokní kaple s dynamicky zprohýbaným půdorysem, mansardovou helmicí a sochařskou výzdobou Severina Tischlera. Kaple jsou rozmístěny v pravidelných rozestupech a vznikly v letech 1718 až 1723.

Poté se již trasy A a B spojí v jednu a čeká nás půvabný a romantický hřbitovní areál, ve kterém pozorný pozorovatel najde množství zajímavostí. Hřbitov sem byl přesunut Ladislavem z Boskovic v roce 1499 a jeho dominantou je hřbitovní kostel Povýšení sv. Kříže. Jedná se o renesanční stavbu z let 1603 až 1605, jejímž autorem je Andreas Balzer z Nisy. Kostel stojí na místě starší stavby z počátku 16. století, je halový, trojlodní, s pětibokým presbytářem. Většinou bývá uzavřen, takže nemůžeme obdivovat barokní výmalbu od J. T. Suppera, cenný dřevěný mobiliář (kazatelna s malovanými výjevy z r. 1606, lavice z r.1630, kruchta s malovanými pašijovými výjevy z r. 1661) ani interiérové renesanční náhrobníky ze 16. století. Na výzdobě kostela se podílel také sochař Christoph Lielgenburg. Samotný kostel charakterizuje zejména vysoký štít západního průčelí a jeho exteriér zdobí figurální renesanční náhrobníky i alianční erbovní deska Ladislava Velena ze Žerotína a jeho ženy Bohunky z Kunovic.

Vpravo od kostela se nachází drobná empírová stavba bývalé márnice (19. stol.), která ve své historii byla i kaplí sv. Markéty nebo kaplí Všech svatých. V současné době se zde nachází lapidárium renesančních náhrobků, které bylo zřízeno již v roce 1912.

Po opuštění vysoce ceněného hřbitovního areálu nás již čeká jen závěrečné stoupání na vrchol – výškový i umělecký. Těšit se můžeme na sousoší Kalvárie, což je v podstatě stěna s velmi bohatou sochařskou výzdobou. Tato krásná barokní památka pochází z období let 1730 až 1740 a její autorství bylo dlouhodobě připisováno J.F. Pacákovi. Až poslední dobou se odborníci přiklánějí k názoru, že se jedná o dílo Severina Tischlera. Kalvárie je vrcholem poutní cesty z města i pohledovou dominantou krajiny a jejím základem je „vlnící se“, architektonicky členěná stěna na vrcholu Křížového vrchu. Na stěně je umístěno sousoší Boha Otce na nebesích i biblické Ukřižování s figurami andělů na stranách. Tři kříže nesou těla Krista a dvou Lotrů. Pod Kristovým křížem stojí sv. Jan a Panna Marie.

Vše, co jsme doposud viděli (kromě aleje), patří mezi naše chráněné kulturní památky. Zapomenout nesmíme ale ani na samotný Křížový vrch u Moravské Třebové, který je současně také oblíbeným vyhlídkovým místem. Vrch je součástí Podorlické i Moravskotřebovské pahorkatiny a jeho vrchol, na který vede z centra města i NS Od renesance k baroku, leží v nadmořské výšce 427 metrů.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Během popsané trasy jsou sice možnosti nulové, ale samotná Moravská Třebová nabízí nejrůznějších příležitostí i variant dost a dost.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Moravská Třebová i Křížový vrch jsou skutečnými klenoty, o kterých se u nás zase až tak nemluví. V tomto případě jistě i ortodoxní gotik ocení zejména figurální renesanční náhrobníky a barokní Kalvárii.

Ostatní informace

V tomto případě opravdu jen doprava, jídlo, pití a drobné suvenýry typu turistické vizitky.

Bonusem návštěvy Křížového vrchu může být objevování příběhu nešťastné lásky Anny Gromesové, rozené Gläserové. Nachází se zde totiž nejen socha Plačící Anny, ale také její hrob.

Autor: markyz63

Další články autora: 3971

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli