Na zříceninu Rabštejn

Kam a jak jedeme?

O víkendu jsme si udělali menší výlet na Sedlo Skřítek a zříceninu Rabštejn kousek za městečkem Rýmařov. K restauraci Skřítek (tur. známka č. 77) jsme vyjeli autobusem, přístup je sem možný autem po celý rok. Odtud jsme se dali po modré turistické značce v délce asi 7,5 kilometru přímo na Rabštejn. Zpočátku cesta vede lesem podél silnice, po asi 2,5 km se pokračuje po lesní asfaltové cestě. V přibližně v polovině cesty je možné odpočinout si a případně posvačit v nově vybudovaném altánku. Po asi 4 km cesty po asfaltce již přijdeme na rozcestí Pod Rabštejnem, po dalším 0,5 km pak k restauraci Rabštejn (turistická známka č. 79). Na zříceninu musíme ještě 0,5 kilometru lesem, zde se před námi otevře nádherná scenérie skal a zbytků hradních zdí a hradeb.....dochovaly se nepatrné zbytky zdí, jimiž se procházelo do hradního dvora, na temeni nižší skály stála bašta k ochraně brány, nahoře na východním, vyšším z obou skalních bloků byla hradní věž – hláska. Na jižní skále stál zřejmě malý těsný hradní palác, dále se zachovaly zbytky okružního zdiva předhradí a stopy hradního příkopu, dnes je již vše zarostlé lesem.

Zpět na Skřítek jsme šli po stejné cestě, ale je možné pokračovat buď ještě do Janovic na zámek, což je ještě dalších asi 10,5 kikometru po žluté turistické značce, nebo po červené přes Bedřichov, Dobřečov a Tvrdkov na oblíbené Rešovské vodopády (asi 13,5 km, turistická známka č. 76) a nebo po červené na rozcestí Hvězda a pak dále po zelené přes Krtinec znovu zpět na Skřítek (asi 9,5 km).

Za čím jedeme?

Na zříceninu hradu Rabštejn, něco málo z historie:

Hrad Rabštejn byl postaven někdy na přelomu 13. a 14. století, pravděpodobně se tak stalo za držitele úsovského panství Hrabiše ze Švábenic (1254 - 1296). První zmínka o Rabštejně pochází z r. 1318, a to v souvislosti s tehdejšími feudálními rozbroji v českých zemích. Do konce 14. století pak nejsou o Rabštejně k dispozici žádné historické záznamy.

Další historická zpráva o Rabštejně pochází teprve z roku 1398, kdy markrabě Jošt zastavil Pročkovi z Kunštátu a Bouzova za jeho služby zboží rabštejnské, tehdy již spojené s někdejším panstvím štráleckým, a to hrad Rabštejn, Rýmařov a vsi Jamartice, Ondřejov, Janušov, Rešov, Skály, Tvrdkov, Nový Malín a Hraběšice.

Od počátku 15. století Rabštejn často střídal zástavní držitele. Za husitských válek tvořil jakousi protiváhu husitského Sovince a král Zikmund jej dával v zástavu pouze svým věrným přívržencům, z nichž Hynčík Stoš z Albrechtic byl dokonce hejtmanem žoldnéřského vojska města Olomouce. Po Jiříku Stošovi držel Rabštejn zástavou Jindřich z Jenštejna (1464). V 70. letech 15. století získali zástavu Tunklové z Brníčka, kteří ovšem museli o ni svést tuhý boj s dalším zájemcem, Janem Heraltem z Kunštátu, v té době držitelem sousedního sovineckého panství.

Počátkem 16. století získal Rabštejn a celé panství zástavou Petr z Žerotína, pán na Šumperku. A právě za něho dochází k významné změně v dějinách hradu, která předznamenala jeho definitivní zánik. Kolem roku 1520 vystavěl Petr z Žerotína Janovický zámek, který se stal novým sídlem panství, nazývaného ještě dlouho do 17. století ze setrvačnosti rabštejnské - někdy též rýmařovské. Již roku 1535 je hrad uváděn jako pustý.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Doporučuji občerstvení v restauraci Rabštejn, výběr je opravdu pestrý a také slušné ceny, i obsluha velice rychlá a příjemná.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Zřícenina hradu Rabštejn je jedna z nejkrásnějších v oblasti Hrubého Jeseníku. Nachází se v přírodní rezervaci stejného jména o výměře asi 20 hektarů, nejstarší dřeviny ve zdejším jedlobukovém lesním porostu dosahují stáří až přes 200 let. Na území se nachází řada izolovaných skal dosahujících výšky 30 – 40 metrů, skály na Rabštejně jsou největší lezeckou oblastí na severní Moravě. Skála je pevná, bohatě členěná, horolezecké terény tvoří dva shluky skal - přední skály (výška 15 – 20 m) a zadní skály (masív s troskami hradu Rabštejn a výškou až 37 m).

Ostatní informace

Vstup na zříceninu hradu Rabštejn je zcela zdarma.

Pokud se rozhodnete navštívit blízký zámek Janovice, tak ten veřejnosti přístupný není. Rovněž na Rešovských vodopádech se nic neplatí.