Muzea Šumperska ... a něco málo navíc

Kam a jak jedeme?

Cílem tohoto výletu jsou různá zařízení šumperského Vlastivědného muzea, která se nacházejí, jako ony pověstné rozsypané korále, po území celého okresu, který byl – svého času – největším okresem republiky. Během jednoho dne bychom všechno stihnout nemohli, a proto předem naplánujeme a schválíme základní okružní trasu. I dopravní prostředek se v tomto případě nabízí jednoznačně; volíme automobil. Odměnou naší kulturymilovnosti je informace v médiích, že v den našeho výletu má být přístup do všech objektů Vlastivědného Muzea Šumperk zdarma. A ještě se při této příležitosti musím pochlubit příjemnou skutečností, že jsme jeli ve čtyřech a tři z „účastníků zájezdu“ mají v pase u „značky“ pohlaví písmeno F …

Za čím jedeme?

Začínáme hned bonusem mimo území okresu Šumperk, tedy v Uničově. Naši okružní jízdu to nenaruší, holky to tu moc neznají a já bych se rád konečně podíval do Šatlavy. Na vojně jsem v ní sice několikrát byl, ale v tomto muzejním zařízení ještě ne. Mám ale opět smůlu. Jak Uničov všude chválím, tak s muzejní propagací je to tu horší. Muzeum Šatlava, kde se nachází expozice dějin vězeňství, má zavřeno. Takže se nedostaneme ani do muzea U vodní branky, kde se nachází expozice dějin tohoto bývalého královského města. Tak alespoň krátká procházka městem. Projdeme kolem renesanční budovy bývalé zbrojnice a někdejšího minoritního kláštera s kostelem Povýšení sv. Kříže a jsme na Masarykově náměstí. Zastávka u pseudorenesanční radnice a Barokního morového sloupu a je čas jít zpět k autu. Samozřejmě kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Nijak slavně jsme tedy naši „muzejní“ výpravu nezačali. Snad to na druhé zastávce, kterou je Lovecko – lesnické muzeum na hradozámku v Úsově, bude lepší. A dá se říci, že nebylo. To, že informace o bezplatném vstupu nedokázala překonat těch 28 kilometrů mezi Šumperkem a Úsovem, nám zase až tak nevadilo. To, že zaměstnancům právě začínala zasloužená pauza na obědový hodokvas – a proto se další prohlídka měla konat až za 75 minut - už ano. Tak jsme si udělali alespoň pár fotek na nádvoří – včetně dalšího smírčího kříže do sbírky – a odjeli do dáli.

Tedy až tak do dáli zase ne, jen do nedaleké Mohelnice. Zdejší muzeum se nachází v objektu někdejší fary Z expoziční nabídky lze určitě doporučit fragmenty renesančních fresek, světoznámé loštické poháry nebo cechovní postavníky. Je škoda, že toto muzeum patří - naprosto nezaslouženě - mezi nejméně navštěvovaná zařízení VM Šumperk.

Více informací o mohelnickém muzeu a jeho exponátech naleznete na: https://www.turistika.cz/mista/mohelnice-expozice-mistniho-muzea

Téměř desetitisícová Mohelnice nabízí ještě další zajímavosti, my však jen v rychlosti ještě „nakoukneme“ do obou místních kostelů a je nejvyšší čas pokračovat k dalšímu cíli.

Tím je další město šumperského okresu, čtrnáctitisícový Zábřeh a tamní dům Pod Podloubím, ve kterém sídlí zábřežské. muzeum. Jedním z bývalých majitelů tohoto historického objektu byl i otec první manželky J.A. Komenského. Převážně renesanční, dům ve svých prostorách nabízí expozici, zaměřenou především na historii samotného města i jeho okolí a na postavu slavného zábřežského rodáka, polárního cestovatele Jana Eskymo Welzla. Více informací o zábřežském muzeu nabízí odkaz https://www.turistika.cz/mista/zabreh-expozice-mistniho-muzea

Po prohlídce muzea ještě prokličkujeme mezi, na Masarykově náměstí se fotícími, svatebčany k Martinelliho Kostelu sv. Bartoloměje, přes mříž nahlédneme do jeho „útrob“ a pomalu vyrazíme k domovu.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Celá popsaná výletní trasa nabízí k občerstvení všeho druhu dostatečné množství míst. My jsme původně uvažovali o obědu v Zámecké restauraci v Úsově, ale ta byla plně obsazena dvěmi výpravami seniorů. Nabízí se zastávka v mohelnickém Apollu nebo v zábřežské Zámecké restauraci, ale my jsme to nakonec nechali až na závěr akce. Najedli jsme se v Postřelmově Na Špici. Řidiče pak plný žaludek tíží už jen necelých deset kilometrů.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Je do jisté míry škoda, že není nějakým způsobem sjednocena provozní doba městských a regionálních muzeí, alespoň v rámci kraje. Takto jsme přišli o muzea v Uničově (a uničovská muzea o naše peníze) a nepotěší ani ony, výše zmíněné, polední přestávky. Zvláště když v nejbližším okolí muzea je jediná, zcela přeplněná, restaurace jako na Úsově. Ale je pravda, že otevírací doba muzeí se dá nastudovat v předstihu na internetu.

Spokojeni jsme naopak byli s různorodostí expozic jednotlivých muzejních zařízení, spadající pod VM Šumperk. Ta jsou totiž koncipována tak, aby při návštěvách více objektů v těsném časovém rozpětí neměl návštěvník pocit, že už tady před chvílí byl, ale vždy vidí něco trošku jiného.

Ostatní informace

Zábřežské i mohelnické muzeum mají shodnou otvírací dobu, tj. od 9,00 hod. do 16,00 hod., s přestávkou od 12,00 hod. do 12,30 hod. Platí ve dnech úterý až pátek, a to celoročně. Otevírací dobu muzea na zámku v Úsově naleznete na adrese: http://www.muzeum-sumperk.cz/zarizeni/lovecko-lesnicke-muzeum-v-usove/oteviraci-doby/

Ceny vstupného do jednotlivých muzejních zařízení VM Šumperk, tedy i do zde neuvedeného muzea šumperského nebo do Památníku Adolfa Kašpara v Lošticích naleznete na stránkách Vlastivědného Muzea Šumperk. (http://www.muzeum-sumperk.cz/zarizeni/).

Výhodou polohy všech těchto muzejních objektů je fakt, že se vždy nachází, více méně, v centru města, s nedalekou možnosti parkování (i bezplatného). Všechny jsou rovněž umístěny v blízkosti autobusových nádraží jednotlivých měst, šumperské i nedaleko nádraží vlakového.