Moravská Třebová a 7 míst, která tady rozhodně musíte vidět (+ 1 bonus)

Moravská Třebová  •  Fotografie (41)  • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (41 fotografií)

Hřebečské důlní stezky

Vstoupit do fotogalerie (41 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Dříve skutečně moravské – dnes již východočeské a téměř desetitisícové – město Moravská Třebová založil v roce 1267 někdejší nejvyšší královský maršálek i zemský komoří Boreš II. z Rýzmburka. Historické město bývá velmi často označováno za Moravské Athény i perlu naší renesance. Ta renesance je zde sice velmi často už tak nějak potlačena manýrismem či barokem (anebo ještě lehce „olíznuta“ doznívající gotikou), ale v každém případě se jedná o město nesmírně zajímavé i půvabné.

Tento – lehce atypický – tip na výlet má upozornit na místa, která by si návštěvník Moravské Třebové v žádném případě neměl nechat uniknout. Sedmička stěžejních míst je úmyslně uvedena abecedně, tedy bez jakéhokoliv zdůraznění důležitosti. To si nakonec stejně určí každý sám …

Za čím jedeme?

Hřebečské důlní stezky

O Hřebečských důlních stezkách se říká, že celkově měří mezi 50 až 70 km a zahrnují 22 naučných zastavení zaměřených na geologii, hornictví, techniku těžby i místní přírodu. Pěší turisté i cyklisté většinou volí kratší okruhové varianty. Kromě rozhledny Strážný vrch nejvíce lákají další vyhlídky, zejména ta Nad doly. Její vyhlídková plošina se nachází 124 schodů pod hlavní trasou a nabízí výhled do Moravskotřebovské kotliny, k Hřebečskému tunelu, na Roh (nejvyšší vrch Hřebečského hřbetu), Zábřežskou vrchovinu a okolní zvětralou opuku.

Vysoce působivá je tzv. Měsíční krajina, což je úžasná scenérie vytvořená hlušinou z okolních dolů, ze které díky vodě a větru vznikly vlnící se hřbety a stružky, skutečně připomínající měsíční reliéf. Místo nabízí také krásný výhled na Moravskou Třebovou a její okolí. V areálu bývalých Dolů Hřebeč jsou vidět opuštěné provozní budovy a také je zde konečná stanice historické Mladějovské úzkorozchodné dráhy. Oblíbený je rovněž Rezavý potok s rezavou vodou a umělými kaskádami.

Křížový vrch s Kalvárií

Předměstský Křížový vrch je jedním z absolutních vrcholů moravskotřebovské nabídky. Vzhledem k tomu, že jsem mu už na Turistice věnoval samostatný článek, bude to tentokrát jen velmi zkratkovité. Zdejší nabídka je opravdu přepestrá a obsahuje zejména vrcholové barokní sousoší Kalvárie (skvělá práce Severina Tischlera), barokní křížovou cestu tvořenou čtyřmi kaplemi a sousoším Kristus na hoře Olivetské, renesanční kryté schodiště zvané Schody mrtvých, empírové lapidárium, které bývalo mj. márnicí i kaplí sv. Markéty, nebo hřbitovní kostel Povýšení sv. Kříže. A našlo by se tady toho ještě podstatně více ...

Manýristický zámek

Moravskotřebovský zámek je areálem, který zahrnuje zejména pozůstatky roku 1840 vyhořelého Starého zámku (hl. nejstarší naši renesanční památku v podobě portálu z roku 1492 s medailony stavebníka Ladislava z Boskovic a jeho manželky) a pozdně renesanční – či spíše manýristický - trojkřídlý arkádový Nový zámek z doby okolo roku 1620, jehož podobu snad navrhl G.M.Filippi. Na nádvoří zámku můžeme vidět klasicistní kašnu a unikátní renesanční pilířové kamenné sluneční hodiny z roku 1558. Vstupní průčelí charakterizuje věž s průjezdem a vnějším portálem s maskami lvů. Ve východním křídle se nacházejí někdejší hradní prostory s křížovou žebrovou klenbou. V rámci prohlídky vás čeká např. středověká mučírna nebo alchymistova laboratoř.

Náměstí T.G. Masaryka s radnicí a morovým sloupem

Rozlehlé náměstí TGM tvoří historický střed města a jeho součástí jsou některé ze zdejších nejcennějších památek. Za pozornost ale stojí celý soubor pozdně gotických a renesančních měšťanských domů z 16. století. Nejvíce však upoutá zejména budova radnice a morový sloup. Radnice je cenným objektem, spojujícím prvky z období gotiky, renesance, baroka i klasicismu. Tato výstavná dvoupatrová budova s věží byla postavena roku 1521 (stavitel Hieronymus Dubenský) na místě vyhořelého fojtství, aby mohla být renesančně přestavěna hned v roce 1569 (Andreas Pfoff). V radní síni můžeme vidět nástěnné malby s Šalamounovým soudem, ale hlavně se zde pyšní renesančními klenbami a portály, freskovou výzdobou, arkádou dvorního křídla a mázhausem s erbovní deskou. Barokní morový sloup z let 1716 až 1718 vznikl v dílně Jana Sturmera a je významnou dominantou náměstí. Je zhotoven z pískovce a jeho součástí jsou sochy sv. Šebestiána, Rocha, Františka Borgii, Karla Boromejského, Josefa, Antonína Paduánského, Petra a Jana Nepomuckého nebo jeskyně sv. Rozálie. Na vrcholu sloupu s korintskou hlavicí můžeme vidět P.M. Immaculatu na zeměkouli, která šlape na hlavu hada.

Renesanční mázhauzy

Renesanční mázhauzy byly kdysi dávno méně známou záležitostí, kvůli které jsme do Moravské Třebové začali pravidelně jezdit. Tyto výjimečné prostory bývaly svého času současně vstupní síní, pivnicí, tržištěm i místem setkávání. Krásných renesančních mázhauzů se v Moravské Třebové nachází opravdu až neuvěřitelné množství. Některé se pyšní „jen“ zajímavou hřebínkovou klenbou, jinde zůstaly zachovány i části původních nástěnných maleb a fresek. V současné době už mají tyto unikátní prostory dokonce i svou vlastní NS.

Rozhledny Pastýřka a Strážný vrch

Rozhledna Pastýřka se roku 2009 po sto letech vrátila na místo své předchůdkyně, která nesla jméno knížete Jana Liechtensteina. Projektoval ji zdejší rodák Jan Škoda a jedná se o dřevěnou věž s ocelovým vřetenovým schodištěm. Její výška je 27 m, vyhlídková plošina se nachází ve výšce 25 m. Rozhledna nabízí výhled na Moravskou Třebovou a okolí, Orlické hory, Jeseníky, Králický Sněžník nebo Zábřežskou vrchovinu. Z náměstí je přístupná po červené nebo zelené TZ.

Rozhledna Strážný vrch jen o kousek opustila katastr Mor. Třebové a ocitla se tak v nedaleké Kunčině. Byla postavena v rámci projektu Hřebečských důlních stezek v roce 2010 a má neobvyklou podobu těžní věže. Je dřevěná s kovovými prvky, vysoká 17 m a na její vyhlídkovou plošinu ve výšce 14 m vede 67 schodů. Vidět z ní můžete Moravskou Třebovou, Orlické hory, Zábřežskou vrchovinu nebo Králický Sněžník (výhled částečně omezují vzrostlé stromy).

Skupina kostelů

Tím prvním – a jediným, který se nachází přímo v centru města – je mimořádně hodnotný kostel Nanebevzetí Panny Marie. Krásný jednolodní kostel s malířskou výzdobou J.T. Suppera a jeho syna z let 1755 až 1762 sice pamatuje pozdní gotiku i renesanci, ale jeho současná podoba je již barokní (po roce 1726). Kostel charakterizuje bohatě tvarované průčelí, mohutná hranolová věž z roku 1572 a Loretánská kaple z r. 1767. Jeho současnou podobu určil arch. Antonio M.N. Beduzzi za pomoci starších plánů Domenica Martinelliho. Sochařská výzdoba pochází z dílen J. Sturmera, J.F. Pacáka a S. Tischlera. Druhý kostel je hřbitovní a najdeme ho na Křížovém vrchu. Jedná se o kostel Povýšení sv. Kříže, který je renesanční stavbou niského arch. Andrease Balzera z let 1603 až 1605. Cenný trojlodní halový kostel s pětibokým presbytářem a vysokým štítem západního průčelí se pyšní cennou barokní výmalbou od J. T. Suppera, díly sochaře Ch. Lielgenburga i souborem renesančních náhrobníků ze 16. století. Mobiliář je převážně barokní.

Opomenout nemůžeme kostel sv. Josefa, který je součástí areálu raně barokního františkánského kláštera z II. poloviny 17. století. Jednolodní kostel byl postaven v letech 1680 až 1690 dle plánů arch. J. Braschy z Engadinu. Hodnotný mobiliář pochází převážně z 18. století. Stěny interiéru člení pilastrový toskánský řád, kostel i kapli zdobí ornamentální malby s figurálními medailony. Za posledním kostelem se vydáme do nedalekého Boršova (dnes část Mor. Třebové). Zdejší kostel sv. Anny ve své podobě spojuje ranou gotiku 13. století s barokem. Areál venkovského kostela s mohutnou věží je přístupný krytým schodištěm (r. 1849) se sousoším Kristus na hoře Olivetské (počátek 16. stol.). Je však potřeba počítat s tím, že interiéry všech kostelů jsou většinou uzavřeny.

Městské muzeum

K původní sedmičce jsem nakonec musel ještě bonusově přidat zdejší muzeum, které proslavila nejkrásnější naše egyptská mumie známá jako Hereret (ta byla dlouhá léta prezentována jako princezna, ale zřejmě se jednalo „pouze“ o lepší „služebnou“). Muzeum sídlí v neorenesanční budově z roku 1906 a nabízí rovněž velmi zajímavé sbírky asijského umění nebo artefakty z dějin Moravské Třebové.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Není problém, Moravská Třebová je turistům nakloněná.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo; vždy a všechno. Moravská Třebová je město, které by se rozhodně neztratilo ani mezi položkami na prestižním seznamu světového dědictví UNESCO.

Ostatní informace

Ubytování (možná by se dal tento výlet absolvovat jako jednodenní, ale bylo by to zbytečné honění), stravování, doprava, drobné suvenýry, vstupné na zámku a v muzeu.

Na závěr ještě jeden tip: Mnohé z výše uvedeného uvidíte, pokud se vydáte po zdejší NS Cesta od renesance k baroku. A pokud si budete chtít toto krásné město na česko-moravské zemské hranici skutečně užít, zajeďte si sem alespoň na dva až tři dny. Zdejší památky i okolní příroda jsou natolik atraktivní, že by bylo neodpustitelnou chybou zahlédnout je jen tak letmo, v poklusu. A to vám předchozí řádky rozhodně nenabídly všechno …

Autor: markyz63

Další články autora: 3983

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli