Městečko Plánice – rodiště Františka Křižíka.

Kam a jak jedeme?

Podzim se svým proměnlivým počasím již nedává moc šancí na delší výlety a tak si vybíráme zajímavá místa v našem okolí. Jedním takovým je i město Plánice. Nalézá se v západní části Nepomucké vrchoviny, přibližně 15 km východně od Klatov. Jeho historie údajně začíná první písemnou zmínkou již v roce 1144 a již od počátku místo spravoval cisterciácký řád z kláštera v Pomuku. Ten byl sice založen o rok později, ale nelze vyloučit, že se jednalo o darovací listinu pozemků a usedlostí před založením kláštera. Je ještě několik dalších „ prvních zmínek“, ale nebudeme se do toho zamotávat a půjdeme dál. Nejznámější a nejslavnější rodák Plánice je jistě František Křižík. Tento vynálezce, technik, ale i průmyslník se zde narodil 8. července 1847. Jistě si mnoho z nás ze školy vzpomene na obloukovou lampu nebo elektrickou tramvaj. Zhotovit seznam všeho, čím se v životě zabýval, by zabralo hodně stránek. V Plánici nese jeho jméno náměstí a škola. Jeho rodný domek je opraven a slouží jako muzeum. A tak se vydejme na procházku městem, které je rozloženo na dvou návrších, kolem hlavní silnice.

Za čím jedeme?

Začínáme na mírně svažitém náměstí, kterému dominuje opravená radnice. Před ní stojí socha sv. Jana z Nepomuku. Domy jsou většinou novějšího data. Hezká je budova bývalé kampeličky v rohu náměstí. Za radnicí je několik řad lip, za kterými stojí socha Svaté Trojice se začátku 18. století. Nedalekou bránou se vstupuje na prostranství před zámkem. Původně zde stávala tvrz. Zámek byl postaven v 18. století a je to velmi skromná barokní stavba. Dnes zde jsou byty. Vracíme se kolem radnice a z kopce dolů scházíme ke škole. Kousek rovinky střídá stoupání k faře a kostelu. Jde se po schodech nebo vedle po kočičích hlavách. Fara je hezké baroko a kostel za ní je ve stejném slohu. Je zasvěcen sv. Blažeji a byl postaven po roce 1755, zřejmě podle plánů K.I. Dienzehofera. Od kostela je již pár kroků k rodnému domku Františka Křižíka. Před domkem je jeho busta z roku 1957. Náš výlet tady končí. Cestou zpět na náměstí vše vidíme z jiného pohledu. Zaujme několik zajímavých domů a to již jsme tak prochladlí, že hledáme hospůdku.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Tu jsme našli na náměstí a posezení bylo docela milé. Lze se zde najíst i napít a z okna je náměstí jako na dlani. O ubytování zde nebo v okolí jistě nebude nouze.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Plánice tak trochu působí jako ospalé městečko. Líbilo se nám náměstí, i když některé domy volají po opravě. Zámek je jednoduché stavení a moc nás neupoutal. Hezká je budova fary. Bohužel ke kostelu sv. Blažeje musíme přidat - stav pozvolna chátrající. Rodný domek Františka Křižíka je hezké stavení, ale nedostali jsme se dovnitř. Mají zde i velmi hezkou školu.

Ostatní informace

Zřejmě o víkendech bude problémem dostat se do městečka veřejnou Dopravou. My jsme jeli autem. Parkovat je možné na náměstí.. I když se na internetu uvádí, že je muzeum otevřeno do konce října, nebylo tomu tak. Vstupné je 40,- Kč, děti a důchodci 20,- Kč. Město je na mapě KČT č. 64 Šumava – Železnorudsko. A to je tak o tomto městě ve zkratce vše.