Loading...
První zprava o osadě Nicov je ze 14. století. Věhlas tohoto místa nastal až v 17. století, kdy vešla ve známost nedaleká studánka s údajně léčivou vodou. Lidé sem chodili stále ve větším počtu a bylo jen otázkou času, kdy se místo začne měnit. Velký podíl na této změně měl majitel plánického panství Adolf Bernarda z Martinic. Zřejmě vycítil možnost, která by prospěla rozvoji panství. Objednal u věhlasného architekta K. IO. Dientzenhofera plány na stavbu poutního kostela. Se stavbou se započalo v roce 1717 a hotovo bylo v roce 1726. Kostel byl zasvěcen Narození Panny Marie a k jeho vysvěcení došlo v roce 1730. Zajímavostí je, že vybrané místo pro stavbu bylo podmáčené a svatyně byla postavena na dubových pilotech. V roce 1780 byl kostel poškozen požárem. Kostel má průčelí k severu. Centrální stavba má skoro čtvercový půdorys, na který navazuje obdélníkový vstupní prostor. Hlavní část má polokruhové, rozšířené boky. Presbytář je obdélníkový s polokruhovou apsidou. Průčelí se dvěma věžemi je členěné pilastry a završené trojúhelníkovým štítem. Střecha je stanová, zakončená lucernou. Střední prostor kostela je sklenut kopulí nesenou pilíři, které zdobí pilastry. Zbylá část je sklenuta českou plackou. Sakristie a oratoř jsou po stranách presbytáře. Vnitřní zařízení je barokní. Hlavní oltář je baldachýnový s bočními sloupy a sochami proroků, andělů a Nejsvětější Trojice. V oválné skříni je kopie gotické sochy Madony ze 16. století. Obrazy na bočních oltářích jsou z roku 1841 a maloval je A. Cellerin. Rokoková řezbářská výzdoba bylo pořízena po roce 1760. Poutní chrám je výjimečná stavba, která se jen tak nevidí a obdivovatelé baroka jistě okouzlí.