Medvědín-Vrbatova bouda-Pančavský vodopád-Labská bouda-Labský důl-Špindlerův Mlýn
Tipy na výlet • Pro zdatnější • Celodenní výlet • Za sportem • Do přírody • Na hory
Kam a jak jedeme?
Aktuální info :
film uvedený do kin v roce 2022 : Poslední závod režiséra Tomáše Hodana
o lyžařském závodu z roku 1913, ve kterém zahynuli závodníci
Bohumil Hanč a Václav Vrbata. Na jejich památku byla postavena Mohyla
Hanče a Vrbaty, kterou najdeme na Vrbatově návrší nad Vrbatovou boudou.
Poslední závod na wikipedii
Poslední závod na CSFD
Poslední závod na Kinoboxu
(Fotky ve fotogalerii u tohoto příspěvku jsou z května 2016
a na konci fotogalerie jsou mapky)
Když jsem viděla fotky turistů, kteří byli v Labském dole, byla jsem jima
tak nadšená, že jsem se rozhodla tam určitě jet a Labský důl projít.
Zvolila jsem trasu ze Špindlerova Mlýna na Medvědín, Vrbatovu boudu,
Labskou boudu a odtud Labským dolem zpátky do Špindlu.
Kdybych měla větší fyzičku, zkusila bych ještě vylézt Medvědín pěšky,
ale radši jsem se rozhodla pro lanovku.
https://www.skiareal.cz/resort/lanove-drahy
Spodní stanice lanovky je ve Špindlerově Mlýně, je u ní poměrně velké parkoviště.
http://www.sluzbyspindleruvmlyn.cz/parkoviste.html
Vrchol Medvědína je ve výšce 1235 metrů nad mořem.
Medvědí cesta - naučná stezka z Medvědína
Od horní stanice lanovky se jde červeně značenou Medvědí a Bucharovou cestou
Bucharova cesta
směrem na Šmídovu vyhlídku a Vrbatovu boudu
(z vrcholu Medvědína vede ještě další část Bucharovy cesty souběžně
s cyklotrasou K13A a modře značenou cestou Špindlmanova mise, ale tato cesta
vede nad Horními Mísečkami do spodní části Masarykovy silnice
https://www.krkonose.eu/spindlmanova-mise )
přes horské sedlo Svinské louže ve výšce 1212 m n.m. s rašeliništi a rašelinnými
jezírky, přes které se dá přejít po dřevěném chodníčku.
Když je krásné počasí, můžeme se pokochat výhledy ze Šmídovy vyhlídky
na krkonošské vrcholy od Vysokého kola až po Sněžku.
Vyhlídka byla pojmenována po lesmistru Ludvíku Šmídovi.
Dál se potom u bodu záchrany SK857 napojujeme na Masarykovu silnici
(článek z roku 2019)
Masarykova cesta
která je zároveň cyklotrasou K13.
Cyklotrasa K13
Už dlouho mám fotku z cesty nahoru na Vrbatku jako pozadí na notebooku
a zatím mám jen málo fotek, kterýma bych byla stejně nadšená jako touto.
Dojdeme na Zlaté návrší k Vrbatově boudě, kde je možnost občerstvení
a nebo si jen tak chvíli posedět a odpočinout, když je pěkně, ten výhled
fakt stojí za to. Ubytování tu není poskytováno.
Vrbatova bouda na Facebooku
Je tu klidová zóna NP a proto nevstupujeme mimo značené cesty.
Můžeme odbočit k Mohyle Hanče a Vrbaty, která stojí na vrcholku
Vrbatova návrší ve výšce 1412 metrů nad mořem.
Znovu si tak můžeme připomenout, jak rychle se může počasí v horách
změnit a není dobré spoléhat na to, že krásné počasí vydrží celý den.
Je jistější vzít si sebou do kopců a hor oblečení pro nečekané zhoršení počasí
do batohu, možná ho budeme nosit v batohu celý den, ale taky se nám
může dost hodit.
Mohyla tu totiž byla vystavěna na počest našeho tehdy nejlepšího závodníka
Bohumila Hanče, kterého při závodě na 50 km konaném 24. března 1913
přepadla sněhová vánice.
Jeho přítel Václav Vrbata se ho pokusil zachránit, bohužel oba muži zemřeli.
Od té doby je 24. březen dnem Horské služby České republiky.
Po hřebeni mezi Hančovou loukou a Harrachovou loukou
a Harrachovými kameny prochází hranice mezi Špindlerovým Mlýnem
a Vítkovicemi a zároveň mezi Libereckým a Královéhradeckým krajem.
Také tu najdeme Vyhlídku Vrbatovo návrší.
A vrátíme se zpátky k turistickému rozcestníku Vrbatova bouda a od něj
pokračujeme červeně značenou Bucharovou cestou kolem bunkrů - řopíků
a kolem Hančova pomníku.
ale radši jsem se rozhodla pro lanovku.
https://www.skiareal.cz/resort/lanove-drahy
Spodní stanice lanovky je ve Špindlerově Mlýně, je u ní poměrně velké parkoviště.
http://www.sluzbyspindleruvmlyn.cz/parkoviste.html
Vrchol Medvědína je ve výšce 1235 metrů nad mořem.
Medvědí cesta - naučná stezka z Medvědína
Od horní stanice lanovky se jde červeně značenou Medvědí a Bucharovou cestou
Bucharova cesta
směrem na Šmídovu vyhlídku a Vrbatovu boudu
(z vrcholu Medvědína vede ještě další část Bucharovy cesty souběžně
s cyklotrasou K13A a modře značenou cestou Špindlmanova mise, ale tato cesta
vede nad Horními Mísečkami do spodní části Masarykovy silnice
https://www.krkonose.eu/spindlmanova-mise )
přes horské sedlo Svinské louže ve výšce 1212 m n.m. s rašeliništi a rašelinnými
jezírky, přes které se dá přejít po dřevěném chodníčku.
Když je krásné počasí, můžeme se pokochat výhledy ze Šmídovy vyhlídky
na krkonošské vrcholy od Vysokého kola až po Sněžku.
Vyhlídka byla pojmenována po lesmistru Ludvíku Šmídovi.
Dál se potom u bodu záchrany SK857 napojujeme na Masarykovu silnici
(článek z roku 2019)
Masarykova cesta
která je zároveň cyklotrasou K13.
Cyklotrasa K13
Už dlouho mám fotku z cesty nahoru na Vrbatku jako pozadí na notebooku
a zatím mám jen málo fotek, kterýma bych byla stejně nadšená jako touto.
Dojdeme na Zlaté návrší k Vrbatově boudě, kde je možnost občerstvení
a nebo si jen tak chvíli posedět a odpočinout, když je pěkně, ten výhled
fakt stojí za to. Ubytování tu není poskytováno.
Vrbatova bouda na Facebooku
Je tu klidová zóna NP a proto nevstupujeme mimo značené cesty.
Můžeme odbočit k Mohyle Hanče a Vrbaty, která stojí na vrcholku
Vrbatova návrší ve výšce 1412 metrů nad mořem.
Znovu si tak můžeme připomenout, jak rychle se může počasí v horách
změnit a není dobré spoléhat na to, že krásné počasí vydrží celý den.
Je jistější vzít si sebou do kopců a hor oblečení pro nečekané zhoršení počasí
do batohu, možná ho budeme nosit v batohu celý den, ale taky se nám
může dost hodit.
Mohyla tu totiž byla vystavěna na počest našeho tehdy nejlepšího závodníka
Bohumila Hanče, kterého při závodě na 50 km konaném 24. března 1913
přepadla sněhová vánice.
Jeho přítel Václav Vrbata se ho pokusil zachránit, bohužel oba muži zemřeli.
Od té doby je 24. březen dnem Horské služby České republiky.
Po hřebeni mezi Hančovou loukou a Harrachovou loukou
a Harrachovými kameny prochází hranice mezi Špindlerovým Mlýnem
a Vítkovicemi a zároveň mezi Libereckým a Královéhradeckým krajem.
Také tu najdeme Vyhlídku Vrbatovo návrší.
A vrátíme se zpátky k turistickému rozcestníku Vrbatova bouda a od něj
pokračujeme červeně značenou Bucharovou cestou kolem bunkrů - řopíků
a kolem Hančova pomníku.
A jsme u Pančavského vodopádu, který je nejvyšším vodopádem v Česku.
Skládá se z několika stupňů a celková výška vodopádu je 148 metrů.
Určitě tam už mnoho z vás bylo, takže mi dáte za pravdu, že je to fakt krásný místo.
Skládá se z několika stupňů a celková výška vodopádu je 148 metrů.
Určitě tam už mnoho z vás bylo, takže mi dáte za pravdu, že je to fakt krásný místo.
Zato Labská bouda není nijak moc krásná a hlavně do horskýho prostředí
moc nezapadá, ale co se dá dělat.
https://www.labskabouda.cz/
(Mezi Pančavským vodopádem a Labskou boudou jsme minuli
Ambrožovu vyhlídku.
Je pojmenována po ochránci přírody a pracovníku KČT Jindřichu Ambrožovi.
V zimních měsících není možné vyhlídku navštívit.)
moc nezapadá, ale co se dá dělat.
https://www.labskabouda.cz/
(Mezi Pančavským vodopádem a Labskou boudou jsme minuli
Ambrožovu vyhlídku.
Je pojmenována po ochránci přírody a pracovníku KČT Jindřichu Ambrožovi.
V zimních měsících není možné vyhlídku navštívit.)
Od Labské boudy pokračujeme po modré turistické značce, která je souběžná
s Naučnou stezkou Labský důl a Harrachovou cestou Labským dolem,
Můžeme odbočit prohlédnout si Labský vodopád.
Jeho výška je 30 metrů a je to jeden z našich nejmohutnějších vodopádů.
Vracíme se zpátky na cestu Labským dolem.
Nohy dostávají trochu zabrat, protože je to docela slušný klesání.
s Naučnou stezkou Labský důl a Harrachovou cestou Labským dolem,
Můžeme odbočit prohlédnout si Labský vodopád.
Jeho výška je 30 metrů a je to jeden z našich nejmohutnějších vodopádů.
Vracíme se zpátky na cestu Labským dolem.
Nohy dostávají trochu zabrat, protože je to docela slušný klesání.
Ale příroda nádherná, takže člověk rád něco vydrží pro ty zážitky.
Můžeme se pokochat pohledem na Pančavský vodopád zespoda a vidět
ho tak v celé jeho délce.
Dole v dole :-) můžeme ještě obdivovat Malý Labský vodopád a Medvědínský vodopád, samozřejmě je to ještě krásnější pohled,
když po tání sněhu je plno vody, jenže pak pozor
na mokré kluzké kameny a kořeny.
U cykloturistického rozcestníku Labský důl - Pudlava začíná cyklotrasa K14.
Cyklotrasa K14
Pokračuje také modrá turistická značka, Naučná stezka Labský důl
a Harrachova cesta.
Kolem dřevěné sochy "Dáma s kamenným srdcem" podél Labe dojdeme
k rozcestníku Pod Dívčí strání - soutok.
Je to soutok Labe a Bílého Labe.
Cyklotrasa K14
Pokračuje také modrá turistická značka, Naučná stezka Labský důl
a Harrachova cesta.
Kolem dřevěné sochy "Dáma s kamenným srdcem" podél Labe dojdeme
k rozcestníku Pod Dívčí strání - soutok.
Je to soutok Labe a Bílého Labe.
Můžeme se tu zastavit u terénního informačního střediska Labský důl,
kde se kromě jiného také dovídáme, že v roce 1934 byla založena
Horská záchranná služba ve Špindlerově Mlýně.
Je možné si tu také dát něco dobrého v Restauraci Myslivna.
Končí tu Naučná stezka Labský důl.
kde se kromě jiného také dovídáme, že v roce 1934 byla založena
Horská záchranná služba ve Špindlerově Mlýně.
Je možné si tu také dát něco dobrého v Restauraci Myslivna.
Končí tu Naučná stezka Labský důl.
Jdeme si odpočinout do Hotýlku Diana, který má příjemně přijatelné ceny
ubytování i jídla na Špindl a na to, že je pár kroků od lanovky na Medvědín
http://hotel-diana.eu/
http://hotel-diana.eu/
Večer se ještě projdeme krátce po Špindlu.
Naproti lanovce je také aquapark a Hotel Aquapark, který by mohl vyhovovat
náročnějším zájemcům o ubytování.
https://www.aquaparkspindl.cz/
Naproti lanovce je také aquapark a Hotel Aquapark, který by mohl vyhovovat
náročnějším zájemcům o ubytování.
https://www.aquaparkspindl.cz/
Nejpohodlnější je dojet do Špindlu autem (silnice ll/295 přes Vrchlabí),
ale jezdí tam i autobus např. z Prahy, Černého mostu do Špindlerova Mlýna,
autobusového stanoviště.
Další spoje jedou např. z Vrchlabí, z Hradce Králové, z Pece pod Sněžkou
a z Liberce.
(K lanovce jezdí místní spoj ze zastávky
Špindlerův Mlýn, parkoviště Hromovka
přes zastávku Špindlerův Mlýn, Zotavovna Grand).
Poslední železniční stanice je ve Vrchlabí.
Nabídka sportovních, turistických a jiných zážitků v létě :
https://www.mestospindleruvmlyn.cz/leto
Pár vět o Špindlerově Mlýně :
Historie :
Použila jsem text na stránkách Špindlerova Mlýna a trochu je upravila.
https://www.mestospindleruvmlyn.cz/historie
Do 16. století byl v místech současného Špindlerova Mlýna pouze hustý les.
Jako první osídlili tato místa hledači rud a drahých kamenů a následně horníci,
kteří tu začali těžit železnou rudu a stříbro.
Kryštof z Gendorfu (1497-1563), znalec hornictví a hutnictví,
poradce krále Ferdinanda, koupil roku 1533 vrchlabské panství.
Vybudoval zde největší železárny svého druhu v tehdejších Čechách.
Pro tuto činnost bylo potřeba velké množství dříví.
Byli povoláni horníci a dřevaři z Alp, kteří se tu usadili v takzvaných boudách.
Z původního domova měli zkušenosti, jak chovat dobytek ve zdánlivě
nehostinných horách a začali na vzniklých mýtinách hospodařit.
Z mýtin se staly louky a pastviny a tak vznikly typické luční enklávy uprostřed lesů,
jak je zde můžeme vidět dodnes.
Budní hospodaření nabývalo na významu, protože postupně ubývalo
nerostného bohatství a dřeva.
Horníky postupně nahradili sběratelé léčivých rostlin a budaři.
Největší rozmach horských bud nastal s příchodem turistického ruchu
od druhé poloviny 19. století.
Jak vlastně vznikl název městečka :
Do 18. století byly na území dnešního Špindlerova Mlýna jen roztroušené
malé osady, dnes jsou to názvy městských částí :
například Svatý Petr, Bedřichov nebo Labská.
Roku 1765 mlynář Špindler přestěhoval ze Svatého Petra do centra
svůj mlýn, který mu strhla voda z tajícího sněhu.
Jak bylo zvykem, byl pojmenován jeho jménem – tedy Špindlerův.
Na konci 18. století se v místě bohoslužby konaly pouze třikrát ročně
ve staré kapli.
Další nejbližší byl až augustiniánský klášter ve Vrchlabí, ale tam v té době
vedla jen špatně sjízdná cesta.
Horalé proto začali usilovat o zřízení svého vlastního kostela a farnosti.
U mlynáře ze Špindlerova mlýna sepisovali ponížené žádosti císaři.
U jejich podpisů bylo uvedeno - sepsáno ve Špindlerově mlýně
(německy Spindlermühle).
V německy mluvících zemích jsou časté podobné názvy u měst a vesnic.
Došlo k omylu a zpět se vrátilo povolení ke stavbě kostela
v obci Špindlerův Mlýn.
Občané raději nový název přijali a začali stavět, než aby se dohadovali
s císařskými úředníky.
Počátky turismu – od chudých budařů k hoteliérům :
Počátek turismu ve Špindlerově Mlýně se datuje od roku 1865,
kdy se tady ubytovali čtyři výletníci z Vratislavi.
Zalíbilo se jim tady natolik, že sem začali jezdit pravidelně i se svými známými.
Místní brzy poznali turistický potenciál tohoto místa, začali rozšiřovat boudy
a budovat výletní cesty.
Jednou z nejoblíbenějších se stala cesta přes Dívčí lávky
- Labským dolem k Labskému vodopádu a Labské boudě
- je také známá jako Harrachova cesta.
Nechal ji roku 1871 zbudovat majitel jilemnického panství hrabě Jan Harrach.
Proti proudu Bílého Labe zřídila v letech 1889-1891 majitelka vrchlabského
panství hraběnka Aloisie Černín-Morzínová jinou cestu, která byla pojmenována
na počest prvního předsedy Rakouského krkonošského spolku vrchlabského děkana
Wenzela Webera.
K větší návštěvnosti turistů významně přispělo vybudování silnice z Vrchlabí
v roce 1872.
Budaři začali zvelebovat své boudy a rozšiřovat nabídku služeb,
z chudých stavení se mnohdy stávaly výstavní hotely.
Vznikla nová povolání, například krkonošští průvodci a nosiči.
Zimní radovánky a počátky lyžování :
Zpočátku se turistická sezóna odehrávala především v létě.
Ale v druhém desetiletí 19.století se ve východních Krkonoších
(z Pomezních bud do Kowar) konaly první komerční sjezdy na saních rohačkách,
které si dřevaři přinesli z Alp a na nichž původně sváželi v zimě dřevo z hor.
Nová atrakce se rychle rozšířila i do Špindlerova Mlýna.
Jezdilo se především od Petrovky a Špindlerovky (odtud vede sáňkařská dráha
dodnes), ale i od dalších bud na kopcích.
V roce 1909 byla u hraběcí pily postavena vodní elektárna a následujícího roku
se tady rozjel elektrický vlek pro saně.
Sáňkování na rohačkách nebo na sportovních sáních kralovalo zimním radovánkám
na konci 19. století.
K rozvoji lyžování přispěl mimo jiné vrchlabský továrník Guido Rotter, který
roku 1899 daroval lyže všem horským školám na Vrchlabsku,
https://cs.wikipedia.org/wiki/Guido_Rotter
a hrabě Jan Harrach, který jimi vybavil své lesníky.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Harrach
Roku 1900 proběhlo ve Špindlerově Mlýně cvičení vojska v jejich používání.
Dnes je nabídka zimních radovánek ve Špindlerově Mlýně pestrá.
https://www.mestospindleruvmlyn.cz/zima
ale jezdí tam i autobus např. z Prahy, Černého mostu do Špindlerova Mlýna,
autobusového stanoviště.
Další spoje jedou např. z Vrchlabí, z Hradce Králové, z Pece pod Sněžkou
a z Liberce.
(K lanovce jezdí místní spoj ze zastávky
Špindlerův Mlýn, parkoviště Hromovka
přes zastávku Špindlerův Mlýn, Zotavovna Grand).
Poslední železniční stanice je ve Vrchlabí.
Nabídka sportovních, turistických a jiných zážitků v létě :
https://www.mestospindleruvmlyn.cz/leto
Pár vět o Špindlerově Mlýně :
Historie :
Použila jsem text na stránkách Špindlerova Mlýna a trochu je upravila.
https://www.mestospindleruvmlyn.cz/historie
Do 16. století byl v místech současného Špindlerova Mlýna pouze hustý les.
Jako první osídlili tato místa hledači rud a drahých kamenů a následně horníci,
kteří tu začali těžit železnou rudu a stříbro.
Kryštof z Gendorfu (1497-1563), znalec hornictví a hutnictví,
poradce krále Ferdinanda, koupil roku 1533 vrchlabské panství.
Vybudoval zde největší železárny svého druhu v tehdejších Čechách.
Pro tuto činnost bylo potřeba velké množství dříví.
Byli povoláni horníci a dřevaři z Alp, kteří se tu usadili v takzvaných boudách.
Z původního domova měli zkušenosti, jak chovat dobytek ve zdánlivě
nehostinných horách a začali na vzniklých mýtinách hospodařit.
Z mýtin se staly louky a pastviny a tak vznikly typické luční enklávy uprostřed lesů,
jak je zde můžeme vidět dodnes.
Budní hospodaření nabývalo na významu, protože postupně ubývalo
nerostného bohatství a dřeva.
Horníky postupně nahradili sběratelé léčivých rostlin a budaři.
Největší rozmach horských bud nastal s příchodem turistického ruchu
od druhé poloviny 19. století.
Jak vlastně vznikl název městečka :
Do 18. století byly na území dnešního Špindlerova Mlýna jen roztroušené
malé osady, dnes jsou to názvy městských částí :
například Svatý Petr, Bedřichov nebo Labská.
Roku 1765 mlynář Špindler přestěhoval ze Svatého Petra do centra
svůj mlýn, který mu strhla voda z tajícího sněhu.
Jak bylo zvykem, byl pojmenován jeho jménem – tedy Špindlerův.
Na konci 18. století se v místě bohoslužby konaly pouze třikrát ročně
ve staré kapli.
Další nejbližší byl až augustiniánský klášter ve Vrchlabí, ale tam v té době
vedla jen špatně sjízdná cesta.
Horalé proto začali usilovat o zřízení svého vlastního kostela a farnosti.
U mlynáře ze Špindlerova mlýna sepisovali ponížené žádosti císaři.
U jejich podpisů bylo uvedeno - sepsáno ve Špindlerově mlýně
(německy Spindlermühle).
V německy mluvících zemích jsou časté podobné názvy u měst a vesnic.
Došlo k omylu a zpět se vrátilo povolení ke stavbě kostela
v obci Špindlerův Mlýn.
Občané raději nový název přijali a začali stavět, než aby se dohadovali
s císařskými úředníky.
Počátky turismu – od chudých budařů k hoteliérům :
Počátek turismu ve Špindlerově Mlýně se datuje od roku 1865,
kdy se tady ubytovali čtyři výletníci z Vratislavi.
Zalíbilo se jim tady natolik, že sem začali jezdit pravidelně i se svými známými.
Místní brzy poznali turistický potenciál tohoto místa, začali rozšiřovat boudy
a budovat výletní cesty.
Jednou z nejoblíbenějších se stala cesta přes Dívčí lávky
- Labským dolem k Labskému vodopádu a Labské boudě
- je také známá jako Harrachova cesta.
Nechal ji roku 1871 zbudovat majitel jilemnického panství hrabě Jan Harrach.
Proti proudu Bílého Labe zřídila v letech 1889-1891 majitelka vrchlabského
panství hraběnka Aloisie Černín-Morzínová jinou cestu, která byla pojmenována
na počest prvního předsedy Rakouského krkonošského spolku vrchlabského děkana
Wenzela Webera.
K větší návštěvnosti turistů významně přispělo vybudování silnice z Vrchlabí
v roce 1872.
Budaři začali zvelebovat své boudy a rozšiřovat nabídku služeb,
z chudých stavení se mnohdy stávaly výstavní hotely.
Vznikla nová povolání, například krkonošští průvodci a nosiči.
Zimní radovánky a počátky lyžování :
Zpočátku se turistická sezóna odehrávala především v létě.
Ale v druhém desetiletí 19.století se ve východních Krkonoších
(z Pomezních bud do Kowar) konaly první komerční sjezdy na saních rohačkách,
které si dřevaři přinesli z Alp a na nichž původně sváželi v zimě dřevo z hor.
Nová atrakce se rychle rozšířila i do Špindlerova Mlýna.
Jezdilo se především od Petrovky a Špindlerovky (odtud vede sáňkařská dráha
dodnes), ale i od dalších bud na kopcích.
V roce 1909 byla u hraběcí pily postavena vodní elektárna a následujícího roku
se tady rozjel elektrický vlek pro saně.
Sáňkování na rohačkách nebo na sportovních sáních kralovalo zimním radovánkám
na konci 19. století.
K rozvoji lyžování přispěl mimo jiné vrchlabský továrník Guido Rotter, který
roku 1899 daroval lyže všem horským školám na Vrchlabsku,
https://cs.wikipedia.org/wiki/Guido_Rotter
a hrabě Jan Harrach, který jimi vybavil své lesníky.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Harrach
Roku 1900 proběhlo ve Špindlerově Mlýně cvičení vojska v jejich používání.
Dnes je nabídka zimních radovánek ve Špindlerově Mlýně pestrá.
https://www.mestospindleruvmlyn.cz/zima
Za čím jedeme?
Jsem starší ročník, takže pamatuju Špindl ještě jako menší horskou vesničku,
kde byla jedna lanovka na Pláních s jednou sedačkou a na druhé straně
byla kotva
a na Hromovce byla taky kotva.Jak to bylo na Medvědíně, to netuším, lyžovala jsem na Pláních.
Dneska je to středisko sportů, ať už zimních nebo letních, takže pobyt tady
je stále o turistice, o sportu, o krásných výhledech a zážitcích v horách,
i když už je to finančně trochu jinde a romantika je jen uvnitř některých návštěvníků.
Ale třeba městský člověk, sedící mnoho hodin u pc, se tu rozhejbe a rozdejchá
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Ubytovalí jsme se v hotýlku Diana, který je
po pravé straně silnice těsně před parkovištěm
k lanovce na Medvědín.
Pro náročnější klientelu to ale asi nebude .......
Občerstvení je u parkoviště u lanovky na Medvědín.
Další občerstvení bývá otevřeno ve Vrbatově boudě.
V Labské boudě jsme nebyli, nemůžu tedy popsat
svoje zkušenosti odtud.
Samozřejmě vybrat si můžeme i z mnoha možností
přímo ve Špindlu.
Doprava, gastro, ubytování ve Špindlerově Mlýně :
https://www.mestospindleruvmlyn.cz/sluzby
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
V letních měsících je nutno počítat s tím, že cesta z vrcholku Medvědína
k Labský boudě je plná lidí, zvlášť za pěknýho počasí.
Za horšího je tam lidí míň, jenže zase nejsou tak pěkný výhledy
V Labským dole už je množství lidí menší, přece jen je to cesta
trochu náročnější.
Jsou to krásný místa, který stojí za to vidět.
Ostatní informace
Ubytování v hotýlku Diana v roce 2022 :
15.01. - 05.03.2022 : dospělý 940 korun, dítě 3 - 11,99 let 660 korun
05.03. - 19.04.2022 : dospělý 720 korun, dítě 3 - 11,99 let 500 korun
Děti do 2,99 let zdarma bez nároku na lůžko.
Uvedené ceny jsou za 1 osobu a noc se snídaní při ubytování
na dvě a více nocí.
Při ubytování na 1 - 2 noci příplatek 100 korun, dítě do 11,99 let 70 Kč.
Další ceny ubytování a další info pak naleznete tady :
http://hotel-diana.eu/cenik/
V hotýlku je útulná restauračka.
https://www.hory-krkonose.cz/
Další informace o Špindlu a okolí je v mém dalším příspěvku
ze Špindlu lanovkou na Medvědín, přes Mísečky zpátky do Špindlu :
ze Špindlu lanovkou na Medvědín atd.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.742, 15.582)
Poslední aktualizace: 11.2.2022
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Přidat do oblibených uživatelů
Byl jsem zde!
Zapamatovat
5,00
Diskuse a komentáře k Medvědín-Vrbatova bouda-Pančavský vodopád-Labská bouda-Labský důl-Špindlerův Mlýn
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Špindlerův Mlýn
Mapa
Přidat oblast mezi oblíbené
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyVyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Medvědín-Vrbatova bouda-Pančavský vodopád-Labská bouda-Labský důl-Špindlerův Mlýn
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Medvědín
Vrchol
Medvědín - zalesněný vrch, který leží na Českém hřbetě, západně nad soutokem Labe a Bílého Labe. Na jeho jižním úbočí pramení několik potoků. Nachází se zde lyžařský areál s vleky,…
0.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Svinské louže
Chodník, naučná stezka
Svinské louže - mokřady, které jsou zároveň sedlem mezi Zlatým návrším a Medvědínem. Svinské louže jsou průchozí po dřevěném chodníku, po kterém je vedena žlutá turistická značcka ve směru Medvědín - Zlaté návrší.…
0.2km
více »
Po hřebenech Krkonoš /Krkáče 2014/
Cestopisy
"Tato zima zdá se být poněkud nešťastná."
(28 km)
A to nejen proto že, žádná "zima" nebyla, ale na horách nebyl ani sníh. Zase tak úpravda to není. Od poloh nad 900 m.n.m. se ještě nějaké zbytky sněhu našly…
0.2km
více »
trasa - Špindlerův Mlýn - Harrachovy kameny - pramen Labe - Špindl
Trasa
Z centra Špindlerova Mlýna vyrážíme proti proudu Labe a směřujeme k dolní stanici lanové dráhy na Medvědín, odkud se necháme sedačkovou lanovkou vyvézt k vrcholu Medvědína. Dále pokračujeme po žluté značce podél S…
0.2km
více »
turistické rozcestí Medvědín
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází na Medvědině ukazuje turistům cestu po žluté značce ve směrech k rozcestí Pod Medvědínem a k rozcestí u Šmídovy vyhlídky. Obě „žluté“ cesty se napojují na značku červenou ve směru Vrbatova bouda - Mísečky. Značena je zde i cyklotrasa KČT č. 13A.
0.2km
více »
Ski areál Horní Mísečky - Medvědín
Ski areál
Areál Medvědín je ideální pro milovníky pohodového lyžování na slunci, místní černá a červená sjezdová trať jsou vhodné především pro sportovní lyžařskou jízdu. Z vrchlu Medvědína můžete vyrazit na hřebenové túry, nebo sjet …
0.3km
více »
lanová dráha na Medvědín - ski areál Medvědín
Lanovka
Lanová dráha na Medvědín .
Dolní stanice lanové dráhy na Medvědín se nalézá severně od centra Špindlerova Mlýna, cestou k rozcestí U Dívčí lávky, ve výšce 745 metrů. Délka čtyřsedačkové lanovky je 1950 metrů, na v…
0.5km
více »
turistické rozcestí Pod Šmídovou vyhlídkou
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází pod Šmídovou vyhlídkou, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po značce červené ve směru pramen Labe, Labská bouda, Vrbatova bouda - Horní Mísečky, Rovinka, Přední Žalý, Hrabačov, Jilemnice a po spojovací žluté značce od Horních Míseček přes Mědvědín k rozcestí pod Šmídovou vyhlídkou.
0.7km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Šmídova vyhlídka
Vyhlídka
Šmídova vyhlídka se nalézá nad Strmou strání při cestě mezi Medvědínem a Zlatým návrším. Z vyhlídky se nabízí výhled směrem k Vysokému kolu, do Sedmidolí, ke Špindlerově boudě, na Malý Šišák, Stříbrný hřbet, Stoh,…
0.9km
více »
Horní Mísečky - Kotelní jáma - Horní Mísečky
Tipy na výlet
Na Horní Mísečky se dostaneme buď autobusem z Jilemnice nebo Hrabačova směr Vítkovice, Horní Mísečky.Nebo autem přímo na H. Mísečky.Z H.Míseček sezónním autobusem na Zlaté návrší. Před výletem si v jízdním řádu najděme jestli jede, Vítkovice,H.Mísečky - Vítkovice, Zlaté návrší.Ze Zl.návrší po zelené přes mohylu Hanče a Vrbaty, přes Harrachovy kameny k Růženčině zahrádce.Od Růž…
0.9km
více »
Z Míseček k prameni Labe
Trasa
Auto můžeme nechat na parkovišti na Horních Mísečkách. Komu by se nechtělo platit, může zaparkovat cca o 3 km níž, na parkovišti na Dolních Mísečkách. Odtud se vydáme do kopce, směrek k Jilemnické boudě. Dál můžem…
1.1km
více »
Labe - U staré pily
Řeka
Lokalita U staré pily se nalézá při Harrachově cestě, u mostku přes Labe, nad Špindlerovým Mlýnem cca 1km od infocentra směrem k Labskému dolu. Dle informační desky zde před mnoha lety bývala pila, která byla pohá…
1.3km
více »
Horní Mísečky
Osada
Horní Mísečky byly založeny v r. 1642 jako osada dřevařů a horníků, v dnešní době jsou však významným rekreačním střediskem, hlavně však v zimě, kdy se stávají rájem pro milovníky lyžování.…
1.3km
více »
Harrachova skála
Skalní útvar
Harrachova skála (1.035 m n. m.), označovaná také jako vedlejší vrchol Mechovince (1.081 m n. m.), se nachází dva a půl kilometru západně od Špindlerova mlýna a půl kilometru jihovýchodně od Horních Míseček.
Svoro…
1.3km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Vyhlídka na Harrachově skále
Vyhlídka
Na úbočí hory Mechovinec najdeme v nadmořské výšce 1035 m zajímavou osamocenou svorovou skálu (tor), ze které je krásný výhled na Špindlerův Mlýn, Zlaté Návrší, Medvědín, Železnou horu, Kozí…
1.3km
více »
Labský důl - Labská rokle
Tipy na výlet
Jdeme do jednoho z nejkrásnějších krkonošských údolí, do Labského dolu a navazující Labské rokle. Délka labského dolu, který se rozkládá mezi Dívčími lávkami a Labskou loukou s prameny Labe, je cca 8 km. Pomyslný …
1.5km
více »
Krkonoše - Výlet Labská bouda - Labský důl - Špindlerův Mlýn
Rokle
Od hotelu Labská bouda sa môžeme vydať do 8 km dlhého Labského Dolu,divokého údolia ľadovcového pôvodu, ktorý sa nachádza v strednej časti Krkonoš. Jeho strmý serpentínový chodník vedie do jeho najsevernejšej čas…
1.6km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Malý Labský vodopád
Vodopád
Při cestě Labským dolem mezi Špindlerovým Mlýnem a Labskou boudou se nalézá jeden z mnoha krkonošských vodopádů. Není sice extra velký, ale hezký rozhodně je. Jedná se o Malý Labský vodopád, který nalezneme nedale…
1.6km
více »
Procházka - Špindlerův Mlýn - Bouda u Bílého Labe
Tipy na výlet
Naší procházku začínáme v centru Špindlerova Mlýna na autobusovém nádraží. Jdeme při hlavní silnici do centra, kde můžeme obdivovat vícenež 100 let starý Bílý most, který je dominantou Špindlu.Dále pokračujeme po …
1.9km
více »
Zlaté návrší
Vrchol
Zlaté návrší (Krkonoš) je holý svorový hřbet, který se nalézá mezi masivem Kotle a Medvědínem. Zlaté návrší je nyní turisticky nepřístupné a tak krásné výhledy, z jeho vrcholu, už jsou dnes bohužel jen krásnou vzp…
2km
více »
Špindlerův Mlýn - Aquapark
Aquapark
Areál Aquaparku a hotelu Špindl se nachází na levém břehu Labe naproti dolní stanice lanové dráhy na Medvědín. Nabízí relaxaci po zimní lyžovačce případně po letním „šmajdání“ po Krkonošských kopcích. V areálu se …
2.2km
více »
Špindlerův Mlýn - Bílý most
Most
Bílý most přes Labe se pro svůj tvar stal symbolem Špindlerova Mlýna, postaven byl v roce 1911, jeho předchůdce, dřevěný most pocházel již z roku 1829 a byl zničen povodní v roce 1897. Dnešní most je železobetonov…
2.5km
více »
Labský důl
Rezervace
Státní přírodní rezervace, horské údolí ledovcového původu mezi Dívčími Lávkami a Labskou loukou, Labská rokle, Navorská, Pančavská a Harrachovská jáma (ledovcové kary), s nápadným vodopádem Labe (40m) a …
2.5km
více »
Špindlerův Mlýn
Tipy na výlet
Vyrážíme do hlavního města Krkonoš, do Špindlerova Mlýna Popisovat Špindlerův Mlýn jako středisko zimních sportů by bylo nošením dříví do lesa. Dominantou města je bílý most přes Labe, který se pro svůj tvar stal …
2.6km
více »
Špindlerův Mlýn
Město
Špindlerův Mlýn leží v Severních Čechách, severním směrem od města Vrchlabí. Špindlerův Mlýn najdeme v srdci Krkonoš a patří mezi nejvyhledávanější rekreační střediska jak pro zimní tak i letní rekreaci. Ve městě …
2.6km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Labská přehrada
Přehrada
Gravitační přehrada Labská na Labi pod Špindlerovým Mlýnem byla vybudována v letech 1910 až 1916. Byla postavena v rámci programu podle zákonů z roku 1902 o stavbě soustavy nádrží a z roku 1903 o provádění říční…
3.1km
více »
Bradlerovy Boudy ( Fučíkovy )
Bouda
Bradlerovy Boudy (též Fučíkovy) založené r. 1637, nyní v majetku Klubu českých turistů. Možnost ubytování, kapacita 90 lůžek, 60 míst u stolu. Přístup po žluté značce od Davidových boud, Špindlerova Mlýna. Nebo po modré značce od Martinovy boudy, nebo Petrových Boud.
3.1km
více »
Martinova bouda
Bouda
Založena r. 1642 na jižním svahu Vysokého kola. Bouda byla pojmenována podle nájemce Martina Erlebacha.
V roce 1906 z podnětu Jana Buchara zřídil Klub českých turistů pod boudou přírodní botanickou zahrádku. Z…
3.4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Pančavský vodopád
Vodopád
Pančavský vodopád je nejvyšší vodopád v ČR, jeho celková výška je 145 metrů. Tok říčky Pančavy zde opouští Pančavskou louku a padá do Labského dolu. S nadsázkou je tedy možné označit Pančavu za první přítok Labe. …
3.4km
více »