Jak dědeček měnil, až vyměnil aneb když se náhle jižní Morava změní ve východní Čechy a ty na rozhledničky a parky v okolí Šumperka

Kam a jak jedeme?

Na velikonoční neděli jsme se rozhodli využít krásného počasí a vyrazit na jarní výlet. Prvotní plán v podobě jeskyní, skal a rozhleden jihomoravských jsme nakonec zavrhli, protože nám část trasy „zatrhli“ hnízdící draví opeřenci. A tak jsme operativně vyrazili do sousedních východních Čech, kde jsme se těšili na poutní místa, zámky a jednu téměř „vyhynulou“ hradní zříceninu. Tuto variantu nám pro změnu „popravila“ pravá zadní pneumatika, která nevydržela napětí chvíle a nějakých 40 km od domova zcela splaskla.

Místo plnění turistického plánu tak následovala výměna kola za – naštěstí funkční – rezervu a potupný návrat domů. Úplně „ustoupit z pozic“ se nám ale nechtělo, a tak jsme si cestou udělali dvě krátké výhledové zastávky. Díky tomu jsme přece jen něco nachodili, takže se svým způsobem nakonec jednalo o docela příjemný a téměř plnohodnotný výlet do přírody, který by se dal klidně nazvat „Mezi Humelcem a Brusnou“.   

Za čím jedeme?

První naší zastávkou se stala Skalička, tedy vesnička nad Zábřehem, která se již dávno stala jeho součástí. V září loňského roce zde totiž byla slavnostně otevřena – dnes již všudepovinná – rozhledna. Něco přes 3 m vysoká betonová, a dřevem obložená, stavba nabízí – po zdolání 12 schodů a s možností vrátit se zpět za použití skluzavky - totéž, co pevná půda vrcholu kopce Humenec, na kterém se nachází: tedy zejména výhledy na město Zábřeh a jeho široké daleké okolí, Údajně se právě tady již od konce 19. století pořizovala většina pohlednic s celkovým pohledem na Zábřeh, ale podle informačních zdrojů uvidíme také Jeseníky, Rychlebské hory, Králický Sněžník, Bukovou horu, Hrubý les, Zábřežskou vrchovinu s Lázkem, nivu Moravy a Moravské Sázavy, město Šumperk a okolní obce, Hraběšickou vrchovinu se Třemi kameny nebo Kamenný vrch. Chce to ale adekvátní počasí …

Pobyt na Skaličce s vyhlídkou ve výšce 332 m.n.m. si ještě prodloužíme obhlídkou areálu zdejšího zámečku v podobě z II. poloviny 19. století (otevírá se jen o květnových a červnových nedělích, takže jen přes plot) a pohledem na exteriér kaple sv. Prokopa. Jedná se o zděnou stavbu z roku 1839, kdy vystřídala kapličku dřevěnou, proti které se tyčí kamenný kříž s korpusem Krista.

Následuje přesun do nedalekého Bludova (vzdálenost v kilometrech mezi obcemi je jednociferná, mezi zámky pár stovek metrů nad 10 km). Auto odstavíme u zámku a vydáme se do zámeckého parku. Ten vznikl pravděpodobně již v 18. století a i sám o sobě rozhodně stojí za zdržení. Koncem 19. století byl totiž upraven na přírodně krajinářský park s řadou domácích i exotických druhů dřevin, mezi kterými najdeme i několik stromů chráněných (jedná se o duby letní a lípy velkolisté).

Příjemné místo, ale my pokračujeme kolem fotbalového hřiště dál. Naším cílem je rozhledna či vyhlídková věž Brusná. Tato dřevěná stavba s ocelovým schodištěm se nachází v nadmořské výšce 364 m, byla oficiálně zpřístupněna v září roku 2015 a na její vyhlídkovou plošinu ve výšce 6 m vede 26 schodů. Rozhledna nabízí zejména panoramatický pohled od Červenohorského sedla přes Praděd (jeho zasněžený vrchol byl ten den velmi dobře viditelný) až po Kamenec (přidejte si ale také např. Mravenečník, Dlouhé stráně, Červenou horu, Velký Klínovec, Vysokou holi, Vozku a další), na druhé straně je to hlavně Bouda, Čečel, Olšanská hora, Postřelmov, Zábřeh nebo výhledy směrem k Mohelnici. No a samozřejmě nemůže chybět samotná obec Bludov a oblíbené „příšumperské kopečky“ Háj, Chocholík a Městské skály.

Že je Brusná oblíbeným turistickým místem jsme, samozřejmě, věděli, ale že se sem chodí až tak moc, nás docela překvapilo. O nedělním poledni sem mířili turisté ze všech směrů a během chvilky se jich zde s námi vystřídali přibližně tři desítky. Je ale nezpochybnitelným faktem, že výhledy byly ten den až překvapivě kvalitní.

Závěr našeho výletu tvořila návštěva lesoparku Gryngle, kde najdeme rybníček i stromy ve věku 100 až 300 let. Gryngle je také domovem velkého množství ptactva, údajně zde žijí i vzácní puštíci. Cestou k lesoparku kolem nás proběhlo pár kusů vysoké zvěře, v parku si nás zase přes ohradu prohlížel skot. No a potom už nás čekala jen závěrečná procházka jarně kvetoucím zámeckým parkem a dojezd do Šumperka.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Původní varianta počítala s bohatou svačinou i zastávkou na „polední menu“, finální verze skončila obědem doma.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo: Určitě jarní počasí a výhledy na – stále částečně zasněžené - Jeseníky. Nakonec i těch pár hodin v přírodě bylo velmi příjemným relaxem.

Nelíbilo: Snad jen způsob, jakým tento výlet v popsané podobě vznikl.

Ostatní informace

Vyhlídkové plošiny na Humenci i Brusné jsou volně přístupné a poměrně lehce dosažitelné.

Na Skaličce jsme se pohybovali po cestách neznačených, v Bludově nás většinou provázela žlutá TZ a NS Bludovská stráň