Bílá Lhota
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Bílá Lhota
Tipy na výlet všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Druh vybrat: vše / nic
Vinařská turistika
Za gastronomií
Na kole
Na hory
Na golf
Do přírody
Za sportem
Za kulturou
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Poloostrov
Pláž
Tůň
Soutěska
Studánka
Vodní nádrž
Přírodní památka
Rokle
Park
Poušť
Pobřeží
Sopka
Ostrov
Přírodní park
Památný strom
Slatě
Rašeliniště
Zahrada
Kámen
Pramen
Louka
Hřeben
Planina
Travertíny
Sedlo
Kaňon
Údolí, dolina
Pohoří
Říčka
Řeka
Jezírko
Skalní útvar
Údolí
Krasový útvar
Jeskyně
Minerální pramen
Propast
Vodopád
Rybník
Pleso
Potok
Jezero
Vrchol
Štít
Kopec
Hora
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Půjčovna kol
Cyklisté vítáni
Zábava, atrakce
Potápění
Cyklo shop - servis
Cyklo bar - hospůdka
Půjčovna lodí
Golf
Ski areál
Ledovec
Koupaliště
Letovisko
Aquapark
Koňská stezka
Rekreační oblast
Lázně
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Synagoga
Mešita
Drobné památky
Radnice
Pevnost, opevnění
Rychta
Panský dvůr
Hrádek
Boží muka
Socha
Kašna
Lapidárium
Hradby
Hřbitov
Chrám
Dům, budova
Statek
Rotunda
Hradiště
Skanzen
Tvrz
Zámeček
Hřebčín
Farma
Letohrad
Salaš, koliba
Měšťanský dům
Památník
Kostel
Bouda
Muzeum
Chata
Kříž
Pomník
Klášter
Kaple
Trosky
Zřícenina
Zámek
Hrad
Ostatní vybrat: vše / nic
Prima Port
Babyfriendly
Bivak
WebKamera
Infocentrum
Nordic walking point
Turistická známka
Hraniční přechod
Ostatní
Zajímavost
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Typ vybrat: vše / nic
Balónem
Golf
Pěší trasa
Cyklotrasa
In line brusle
Běžky
Po vodě
Ski areál
Běžecká trasa
Autem
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Druh vybrat: vše / nic
Video trasa
Cestopisy všechny kategorie / nevybrat nic
Články redakce všechny kategorie / nevybrat nic
Fotogalerie všechny kategorie / nevybrat nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

Flóra, Židé a mamuti aneb poznávací cesta do Bílé Lhoty, Loštic a Mohelnice

Tipy na výlet Rodina s dětmi Romantika Celodenní výlet Za kulturou Do přírody

v arboretu
v arboretu  •  Fotografie (67)  • Foto: markyz63

Kam a jak jedeme?

v arboretu
v arboretu  •  Foto: markyz63

První květnové dny letošního roku sice nebyly těmi pravými májovými dny, plnými slunce, květů a medoviny, ale některé chvíle k výletům i tak přímo vybízely. Alespoň u nás, tedy v severovýchodní části republiky. Nakonec jsme ani my vábení slunce a polojasné oblohy neodolali a v závěru prvního květnového nedělního dopoledne dobrovolně opustili teplo paneláku a sedací soupravy. Prvotní cíl cesty byl jasný: Arboretum v Bílé Lhotě, nacházející se mezi dvěma „L“, tedy tvarůžkovými Lošticemi a královskou Litovlí. Sice jsem zde byl už několikrát, ale nejsem si jistý, že to někdy bylo na jaře. A ani tentokrát se nám nepodařilo vidět arboretum v plné jarní atmosféře, protože letošní rok je prostě takový nějaký jiný. Mnohé rostliny, které by právě teď měly nasazovat do plného květu, mají už dávno splněno. V jedné písničce zpívá Pavel Dobeš „pestík nebo blizna, kdopak se v tom vyzná …“ Tak ty pestíky bychom tady i našli, ale okvětní lístky už většinou chyběly.

Za čím jedeme?

V každém případě patří návštěva arboreta mezi záležitosti příjemné. Nejde jen o příjemnou procházku někdejším zámeckým parkem se spoustou pozoruhodných dřevin, rekonstruovaným renesančním portálem z 16. století, který pochází ze zbořeného domu v Lošticích, nebo různých kamenných artefaktů, ale o celkově „cool“ pocit z tohoto místa. Arboretum v Bílé Lhotě se totiž – kromě pohodové atmosféry - vyznačuje také velmi příjemnou cenovou politikou, vstupenkou počínaje a různými publikacemi a pohledy konče. A kdo by zde rád viděl například také hraniční kameny nebo smírčí kříž, zklamán nebude.

Po krátké debatě na pokladně arboreta se vydáme ke zdejšímu kostelu sv. Kateřiny Alexandrijské, který je kvalitní ukázkou klasicistní architektury. Jednolodní chrám byl postaven v roce 1789 a v jeho těsné blízkosti se nachází rodinná hrobka (kaple) majitelů zdejšího panství, ústřední hřbitovní kříž z roku 1892, kaple Panny Marie Lurdské z roku 1938 a zejména empírové náhrobky rodu Kreutzerů z roku 1825. Naproti stojící budova školy byla vystavěna v roce 1926, a o to více proto upoutá „školní“ tabule u protějšího domu, sousedícího s kostelem.

V Bílé Lhotě je sice příjemně, ale byla to jen třetina plánu dne. Teď nás čekají Loštice a zdejší židovský hřbitov, nacházející se nad místní cihelnou. Tento hřbitov je sice volně přístupný a určitě stojí za návštěvu, jen pro neznalé může být trošku problémem ho najít. Já už tady párkrát byl, takže netápu, ale rovnou zamířím správným směrem. I tak jsem ho však málem o kousek přejel. Jedná se o významnou památku, písemně doloženou již v 16. století, konkrétně v roce 1554. V současné době se nejstarší náhrobek pyšní rokem 1718, ale většina z nich pochází z období II. poloviny 18. století a ze století následujícího. Poslední pohřeb na zdejším hřbitově, u kterého již téměř zanikla ohradní zeď, proběhl v roce 1942. Možná by mohl být tento hřbitov o chloupek lépe udržován, ale svou atmosféru a kouzlo rozhodně má.

Po krátké procházce (nebo spíše nedlouhé prohlídce, kterou nám ještě zkrátila Martinina obava z klíšťat – těch jsme v průběhu května letos i tak „nasbírali“ nadstandardní počet) se vracíme k autu a vyrážíme k poslednímu etapovému cíli – nebo vrcholové prémii – dne. Jedná se o - již rok otevřenou - expozici mohelnického muzea, která je nazvána Pravěk Mohelnicka. Je to určitě výstava pozoruhodnou a originální. Někdejší zapuštěné přízemí – a dnes už hluboký underground – muzejní budovy nabízí nejen archeologické nálezy z různých období, ale také interaktivní prvky. Nejde zde tedy jen o exponáty, ale potěší rozhodně i prostředí. Mohelnické muzeum jsem měl vždy hodně rád a podzemní podoba mu sluší minimálně jako „nadzemnice“.

O expozici alespoň pár základních informací. Pravěk Mohelnicka je umístěn do středověkých sklepních prostor pod dvorní částí muzea. Jedná se celkem o šest místností, z nichž tři jsou gotické, zaklenuté kamennými klenbami. Veškeré stavební úpravy, vyvolané instalací expozice, byly provedeny tak, aby respektovaly dochované historické konstrukce. Kamenné - a z části i cihelné zdivo - tak doplňují podlahy, vydlážděné neglazovanou cihelnou dlažbou. Celou archeologickou expozici zde tvoří výběr z unikátních archeologických sbírek Vlastivědného muzea v Šumperku. Je řazena chronologicky od paleolitu až po období Velké Moravy. Kromě tradičních prosklených vitrín zde uvidíte také aranžované scény s voskovými figurínami, např. Mladečská jeskyně, lovec mamutů, žena drtící obilí nebo vesnice z doby popelnicových polí. A nechybí ani dvě rekonstrukce hrobů; žárový je z doby popelnicových polí, kostrový z období Velké Moravy. Ve vitrínách si můžete prohlédnout různou keramiku, kamenné nástroje, vzácná torza neolitických venuší, náhrdelník z měděných drátků a provrtaných perel z pozdní doby kamenné nebo vzácné měděné nástroje. Celá prohlídka má své grande finále, tedy velkoplošné promítání s audioefekty.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jídlo a pití jsme tentokrát vynechali, a tak nás na závěr čeká ještě krátká procházka po historickém centru Mohelnice. Začneme u zdejší dominanty s vysokou štíhlou věží – tudíž nahlédneme do farního kostela, poměrně vzácně zasvěcenému sv. Tomáši z Canterbury. Kostel je pěkný a své si zde najdou příznivci téměř všech stavebních slohů. Stačí jmenovat gotiku, renesanci, baroko i neogotiku. Poté si prohlédneme krásně opraveného náměstí s mariánským morovým sloupem, litinovou kašnou a užijeme si vodních hrátek u moderní fontány. A najednou je čas na návrat domů. Hodnocení dne je pak při tiskovce na Koupáku jednoduché: velmi příjemné odpoledne, plné zajímavých vjemů různého typu a z různých období.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Celý výlet se velice vydařil, takže do rubriky "líbilo" můžeme dát vše výše uvedené. V Mohelnici mě nepotěšil hlavně boom starých „dobrých“ pokusů o centralizaci, protože smírčí kříž, který býval součástí lapidária na muzejním nádvoří, byl převezen do depozitáře v šumperské robotárně. Možná mu tam je dobře, ale moc lidí už ho asi neuvidí. Celkem by mě zajímalo, který inteligentní člověk s mnoha „rychlými“ tituly (nejen z Plzně) a zkušenostmi z politiky, tuhle blbost – po mnoha dnech a za mimořádné peníze - vydumal.

S mohelnickou pravěkou výstavou mám spojena i další negativa z oblasti „nelíbí“. Nedají se však všechna až tak úplně přičítat muzeu. Tím prvním je fakt, že jsem v auté zapomněl brýle a o některé detaily jsem pak byl ve sklepě ochuzen. Nějaký ten ulovený mamut, na kterého jsme se podle plakátu těšili a kterého bych nepřehlédl ani bez brýlí, chyběl úplně. V muzeu se nesmí fotografovat, čímž Šumperk opět ukázal svou výjimečnost. V dobách, kdy se fotit nesmělo téměř nikde, jsme si v Šumperku užívali „neomezených možností“. Teď se pro změnu může fotit skoro všude, jen ve všech zařízeních šumperského VM platí zákaz. Na protest proti porušování světového míru různými agresory se jej snažím nedodržovat. A navíc jsem v muzeu s manželkou prohrál v pexesu, což jsem „nevydýchal“ dodnes.

Ostatní informace

Do arboreta v Bílé Lhotě jsme přišli, když pokladní prováděl výpravu. Tak jsme si 300 druhů dřevin z Evropy, Asie a Severní Ameriky prohlédli vlastně zadarmo. Platili jsme tedy až při odchodu. Za čestnost jsme dostali drobnou slevu, a tak jsem si koupil i publikaci o arboretu a dva pohledy. Běžné vstupné je však 30,- Kč, děti, mládež a senioři nad 65 let platí polovic. Vstup na židovský hřbitov v Lošticích je volný, takže další investice nás čekala až v Mohelnici. Za expozici Pravěk Mohelnicka zaplatí běžný návštěvník 40,- Kč, poloviční slevu mají tradičně děti, mládež a důchodci. V žádném případě ani místě jsme peněz za vstupenky rozhodně želet nemuseli ...

Poslední aktualizace: 01.06.2014
Autor příspěvku: markyz63
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Flóra, Židé a mamuti aneb poznávací cesta do Bílé Lhoty, Loštic a Mohelnice - Služby, informace
Flóra, Židé a mamuti aneb poznávací cesta do Bílé Lhoty, Loštic a Mohelnice na mapě
Přidat oblast mezi oblíbené
Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:

Příspěvky v okolí Flóra, Židé a mamuti aneb poznávací cesta do Bílé Lhoty, Loštic a Mohelnice

Zámek s botanickým parkem západně od Litovle, s 500 druhy stromů. Národní přírodní památka.
Toto turistické rozcestí se nachází na návsi v obci Bílá Lhota, asi 10 km autem od centra Litovle. Jedná se o rozcestí tří turistických značek, červené, žluté a zelené. Po červené se východním směrem dostaneme do Mladče (4 km), Litovle na nádraží ČD (9 km), ale také až do vzdálenější Horky nad Moravou (25 km). Na druhou stranu má červená úctyhodnou délku 79 ! km, kdy nás…
Tato obec, nacházející se na okraji olomouckého okresu mezi městy Loštice a Litovel, je poprvé písemně zmiňována v roce 1350, ale její památky jsou podstatně mladší. Není jich málo, takže je škoda, že většina…
Obec Bílá Lhota, nacházející se v Bouzovské vrchovině nedaleko města Litovel v olomouckém okrese, proslavilo zejména zdejší arboretum. A právě při toulání se mezi různými dřevinami a jinou flórou v …
Obec Bílá Lhota se rozkládá západním směrem od města Litovel a pod jihovýchodními výběžky Zábřežské pahoratiny. Bílá Lhota je nevelká obec jejíž součástí jsou nedaleké okolní osady a to Červená Lhota, Hrabí, Hrade…
JAVOŘÍČKO : Javoříčko leží v horském úžlabí Českomoravské vysočiny, vzdáleno asi 14 km západně od Litovle, Severozápadním směrem protéká vesnicí potok Javoříčka, podél jehož obou břehů…
Tato jeskyně je jedna z několika nalezených malých jeskyní v Mladečském krasu. Nachází se nedaleko trasy modré tur. zn. mezi obcí Mladeč a Měník (Pokud přijedete autem do Mladče mužete zaparkovat na místním náměs…
Krasové jeskyně západně od Litovle.
Mladečské jeskyně se nacházejí na západním okraji obce Mladeč u Litovle v CHKO Litovelské Pomoraví. Puklinové chodby a dómy se nacházejí v podzemí vápencového vrchu Třesín. Části podzemních prostor jsou bohatě z…
Na rychlostní silnici Olomouc-Mohelnice sjedete na 248km a na následném kruhovém objezdu se vydáte směrem na Mladeč. Po pár kilometrech dojedete do středu vesnice , kde vás značky navedou na záchytné parkoviště (neplatí se) aasi tak 200metru se vrátíte zpět podle ukazatelů k jeskyním. Mladečské jeskyně jsou jedny ze tří  jeskyních útvaru na olomoucku (Javoříčské a Zbrašovské…
Městečko
Loštice leží na Severní Moravě, severozápadním směrem od Olomouce. Městečko je známé především výrobou tak zvaných Olomouckých syrečků. V Lošticích je této pochoutce věnováno i muzeum, kde jsou k vidění stroje a…
Hrad Bouzov (445 m n.m.) najdete v mírně zvlněné lesnaté krajině na ostrohu nad potokem Špránkem západně od vesnice stejného názvu, pokud na cestě z Olomouce do Zábřehu odbočíte vlevo. Působí dojmem dobře zachovan…
Hrad Bouzov na Olomoucku je typickým romantickým sídlem se všemi znaky adaptace z konce 19. století, zvýrazněné cimbuřím, arkýři, střílnami, bezpočtem věží a bašt, parkem a dvěma dlouhými mosty, které se klenou na…
Romantický pohádkový hrad, přestavěný na počátku 19. století Řádem Německých rytířů.
Do Loštic celkem nepodstatná trasa, ale pro zájemce o cestu na kole může být trasa údolím Třebůvky do Vlčic a Jeřmaní (pod hradem Bouzov) a od osady Bouzov – Doly údolím potoka Javoříčka,…
Vápencové jeskyně nedaleko hradu Bouzova.
Město
Město Litovel leží přibližně 20 km severozápadně od Olomouce v srdci úrodné Hané. Malebným městečkem protéká hned 6 ramen řeky Moravy, které dodávají městu osobitý ráz i pojmenování Hanácké…
Město
Olomouc leží na Severní Moravě, jihozápadním směrem od Ostravy. Olomouc je nejvýznamnější historické město na Moravě ležící na soutoku řeky Moravy a Bystřice. Město je centrem oblasti zvané…
23.6km
více »
Hrad Šternberk je dominantou stejnojmenného města na okraji Nízkého Jeseníku. Hrad Šternberk se nachází v Olomouckém kraji. Kromě zbytků opevnění a zdí hlavního paláce je zde i mohutná věž z hrubého lomového zdiva, palác, skládající se ze dvou částí, gotická kaple s věžičkou a trojbokým arkýřovým uzávěrem a renesanční budova Předhradí. V prostorách renesančního paláce je…
23.6km
více »
Hrad Sovinec a stejnojmenné městečko se nacházejí 13 km jižně od Rýmařova na okraji masivu Nízkého Jeseníku v Andělskohorské vrchovině, která nese podle hradu název Sovinecká vrchovina.Hrad byl založen bratry Pavl…
Přírodní památka
Rešovské vodopády je národní přírodní památka a najdeme ji západním směrem od obce Rešov a na toku říčky Huntavy. Přírodní památka je součástí přírodního parku Sovinecko. Severovýchodním…
25.2km
více »
Poutní místo
Svatý Kopeček je velice pěkným a oblíbeným poutním a výletním místem a naleznete jej kousíček za Olomoucí. Stojí zde barokní poutní chrám Navštívení Panny Marie, který je významnou dominantou olomoucka. Místo je r…
27.8km
více »
Propast
Macocha je propast, tvořící jednu z nejzajímavějších atrakcí celého Moravského krasu, který spadá do oblasti Brněnské vrchoviny. Prozatimní hloubka dosahuje cca 138 metrů. Propast vznikla…
41.4km
více »
Propast Macocha lákala lidi odnepaměti. První dobrodruzi, kteří sem přicházeli, ale museli podstoupit riziko, aby se na její dno mohli podívat. Macocha je 138 metrů hluboká a když ještě na jejím vrchu nebyl vybu…
41.4km
více »
Propast Macocha lákala lidi odnepaměti. První dobrodruzi, kteří sem přicházeli, ale museli podstoupit riziko, aby se na její dno mohli podívat. Macocha je 138 metrů hluboká a když ještě na…
41.4km
více »
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Instalovaný výkon elektrárny je 650 MW. Horní nádrž je spojena s dolní nádrží (800 m.n.m.) dvěma tunely o průměru 3m. V době největších povodní zadržela přehrada 2 0…
42.6km
více »
Tipy na výlet
Jedeme autem na Hvězdu, buď z Karlové Studánky nebo z Malé Morávky. My jsme parkovali na placeném parkovišti za 70 Kč (rok 2009),které bylo 27.9.2009 den před stát.svátkem totálně narvané a…
45.4km
více »
Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud…
45.4km
více »
Karlova Studánka leží severozápadním směrem od města Bruntál a tvoří vstupní bránu na vrchol Praděd ( 1492 m.n.m.), který se zvedá západním směrem nad obcí a je nejvýše položeným místem pohoří Jeseník. Karlova Studánka je jednak vyhledávanou rekreační oblastí a jednak světoznámými lázněmi, a to především pro léčbu dýchacího ústrojí. Obcí protéká říčka Bílá Opava. Karlova Studánka je nejvýše položenou obcí bruntálského re…
46.9km
více »
Arcibiskupský zámek Kroměříž se nachází ve Zlínském kraji. Zámek je otevřen v dubnu a říjnu pouze o víkendech a od května do září každý den. Zámek patří k nejvýznamnějším památkám na Moravě. Zámek Kroměříž byl zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zámek, na rozdíl od mnoha jiných památkových objektů, v minulosti zpřístupnil téměř všechny své…
54.7km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace