Chodovská tvrz – kulturní centrum, které mělo být strženo

Tipy na výlet • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou

pamětní deska

Chodovská tvrz

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (4 fotografie)

Kam a jak jedeme?

Starou Chodovskou tvrz najdeme ukrytou mezi paneláky a zelení na největším Pražském sídlišti Jižní město v Ledvinově ulici číslo 86/9. Ze stanice metra trasy C Opatov se vydáme buď pěšky severozápadním směrem do Litochleb (pozor špatně se to hledá a cesta pro pěší několikrát překonává hlavní silnici) a nebo popojedeme autobusem čísel 125, 135, 170, 203, 213 nebo 293 jednu stanici směrem do centra do stanice Chodovská tvrz. Po vystoupení půjdeme vpravo (od směru jízdy autobusu) a po pár metrech již uvidíme nezaměnitelnou siluetu barokní tvrze.

Za čím jedeme?

První osídlení oblasti a vznik Chodova dvora se datuje na přelom 11 až 12 století. První písemná zmínka o zdejších obyvatelích je z roku 1185. Počátkem 14 století vyrostla původní, podle některých údajů vodní tvrz, neznámého feudálního rodu a i její stavitel je neznámí. Prvními doloženými majiteli je řád křížovníků božího hrobu, zvaný jeruzalémští rytíři, sídlící na Zderazi. Po husitských válkách přechází tvrz do majetku Žďárských z Chrastu. V dalších letech pobořená tvrz přecházela do majetků různých rodů nižší šlechty a po třicetileté válce i měšťanských rodů. Lepší časy v těžké době začínají rokem 1676 kdy dvůr koupil benediktinský klášter sv. Mikuláše ve Starém Městě Pražském. V letech1687-1697 rozsáhlou přestavbou vzniká rezidence-zámeček. Nejsou přímé důkazy kdo byl autorem této významné přestavby, ale v té době pracoval pro staroměstské benediktiny stavitel Vít Václav Kaňka, později se svým synem Františkem Maxmiliánem. Rezidenci téměř zcela zničil rozsáhlý požár, jenž není přesně datován, ale znovu vystavěn byl v roce 1712. V roce 1728 kupuje Chodov s Litochleby Jan Arnošt Václav z Goltze a připojuje je ke Kunratickému panství. Později tvrz několikrát znovu změní majitele až v roce 1923 se stává vlastnictvím města Prahy. Po druhé světové válce slouží tvrz především jako statek a v roce 1953 byl dvůr předán státnímu statku Říčany. Od té doby již celá tvrz chátrala a na začátku sedmdesátých let hrozilo její stržení. Po velkých odkladech nakonec na poslední chvíli byla tvrz zachráněna a prošla rozsáhlou rekonstrukcí v letech 1984 – 1988. Od roku 1993 slouží tvrz jako kulturní centrum městské části Praha 11.

Dochovaná tvrz se rozkládá na půdorysu mezikruží o venkovním průměru 32 metrů. Dnešní vstupní prostor, uzavřený ohradní zdí s bránou je klasicistního původu (asi po roce 1812), kdy vznikl arkádový ochoz i koncové části budovy. Terén v místě tvrze tvoří nepropustné jíly na břidličnatém podkladu. Před vybudováním Jižního města bylo místo prameništěm drobných vodních zdrojů a spodní vody dosahovali jednoho metru pod úroveň terénu. Objekt tak ze tří stran obklopoval až deset metrů široký a až 4,4 metru hluboký vodní příkop. Dnes je jen naznačen.

Základní hmota tvrze je z lomového kamene. Větší část přízemí stále obsahuje původní gotickou hradbu, ve které nebyly nalezeny přimíšené cihly. Hradba dosahuje tloušťky zdi 1,55 až 1,70 metru a vnitřní obytnou plochu chránila patrně již konce 13. století. Toto zdivo pokračuje od původní brány na západní straně souvisle až ke koncovému traktu na severovýchodní straně a na západní a jižní straně zasahuje až do prvního patra.Gotické prvky jsou dodnes doloženy na dochovaných částech portálu západní brány, na lícovaných pískovcových a opukových kvádrech, s nimiž na obou stranách souvisí pás kamenného zdiva. Vchod na západní straně, v němž je dnes možné spatřit kombinaci goticky lomeného a barokního portálu, býval původně jediným vstupem do tvrze. Hlavní schodiště je barokní. V roce 1801 získali kunratické panství včetně Chodova pražští měšťané a podnikatelé, povýšení do rytířského stavu, Korbové z Weidenheimu. Zámeček se dočkal klasicistní přestavby -zbořena byla vstupní věž a vzniklo arkádové nádvoří.

Dnes tvrz slouží jako kulturní centrum a obřadní síň. Pořádá se zde mnoho kulturních akcí a výstav a prohlídku doporučujeme spojit s některou z nich.