Bílá Lhota není jen arboretum …

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody • Na kole • Se psem

Fotografie (59) • Foto: markyz63

Kam a jak jedeme?

Bílá Lhota je obec v okrese Olomouc, kterou proslavilo zejména zdejší arboretum. Vzhledem k tomu, že byla založena již někdy v polovině 14. století, můžeme zde čekat i nějakou tu další zajímavost, ale je pravda, že většina zdejších „atrakcí“ s arboretem nějak souvisí.

Do Bílé Lhoty se dá vypravit různě a nám se to už povedlo všemi třemi nejdostupnějšími způsoby, tedy na kole, autem i autobusem (ten sem zajíždí z Mohelnice i z Litovle). Zatím naposledy to bylo autem a v první třetině května 2025.

Za čím jedeme?

V následujících řádcích si přiblížíme alespoň to základní, co můžeme v Bílé Lhotě vidět.

Začít – samozřejmě - musíme samotným arboretem, které je národní přírodní památkou. Jeho nejstarším předchůdcem byla zahrada u gotické tvrze. Plocha arboreta dosahuje necelých 3 ha a roste zde asi 300 nebo 500 (samo arboretum uvádí obě varianty) druhů a kultivarů dřevin pocházejících např. z jižní Evropy, Číny, Japonska, Kanady nebo Mexika. Arboretum začalo v podstatě vznikat již na přelomu 19. a 20. století, ale pro veřejnost byl někdejší zámecký park zpřístupněn jako Arboretum v Bílé Lhotě až v roce 1968.

Zdejší zámek je v současné době popisován převážně jako klasicistní objekt, ale jeho jádro tvoří někdejší renesanční čtyřkřídlý zámeček, který vznikl v letech 1560 až 1569 přestavbou středověké tvrze. Zámek je umístěn v areálu arboreta, které bylo původně jeho anglickým – a později anglicko-francouzským - parkem.

Před vchodem do arboreta se nachází sousoší – či spíše soubor soch – tvořené sv. Janem Nepomuckým, kamenným krucifixem a sv. Floriánem z let 1726 až 1800. Nejstarší je socha našeho nejoblíbenějšího barokního světce, o které se předpokládá, že mohla vzniknout rukou (nebo alespoň v dílně) věhlasného sochaře J.V. Sturmera.

Areál hřbitovního kostela sv. Kateřiny se vstupní bránou, hřbitovní kaplí, pomníkem obětí I. světové války v podobě lurdské jeskyně a několika zajímavými náhrobky z období empíru s areálem arboreta přímo sousedí. Kostel pochází z roku 1789, má nepříliš výraznou průčelní věž a také jeho mobiliář je převážně klasicistní.

Kostel kališníků – tedy Čs. Církve husitské – je neobvyklou neokonstruktivistickou stavbou z roku 1933 v podobě pozdějších úprav. S kostelem sousedí protestantský hřbitov a fotbalové i dětské hřiště.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Většinou asi využijete nabídky nejbližších měst a městeček (Litovel, Mohelnice, Loštice).

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo: Bílá Lhota a její arboretum patří k místům, kam se vracíme dlouhodobě, téměř pravidelně a vždy rádi. Svým způsobem je to stále oáza klidu, i když už i tady občas bývá docela přelidněno …

Pozitivem pro mnohé jistě bude setkání se zdejším smírčím křížem a renesančním portálem i návštěva obou hřbitovů s jejich svatostánky.

Nelíbilo: Myslíme si, že zemědělská expozice by nemusela otevírat až v červnu a neznalé je potřeba upozornit na fakt, že je to zde více o stromech a keřích než o pestrobarevných kytičkách (což ovšem nemusí být nutně negativem) …