TURISTIKU PODPORUJÍ
60 052 turistů a cestovatelů
98 502 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 073 218,- odměny za články
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Svět
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

37 NEJZAJÍMAVĚJŠÍCH MÍST JESENÍKŮ

Tipy na výlet Rodina s dětmi Romantika Celodenní výlet Putování (více dnů) Za kulturou Za sportem Do přírody Na hory Na kole

Praděd
Praděd  •  Fotografie (43)  • Foto: radimm

Kam a jak jedeme?

Lesnaté hory se zaoblenými hřbety, prameny živé vody stékající hlubokými údolími, staleté pralesy přecházející v horskou tundru, kamenná moře, ledovcové kary s padajícími lavinami, nespoutané horské bystřiny se stříbřitě bílými vodopády a průzračnými mechovými tůněmi, tajemná rašeliniště opředená pověstmi o skřítcích, květnaté podhorské louky a do údolí zasazené dlouhé horské vesnice se starými chalupami, harmonická krajina, ve které hledáme a stále nacházíme inspiraci, to jsou Jeseníky...

Petrovy Kameny a Praděd

Chráněná krajinná oblast Jeseníky byla vyhlášena v roce 1969 na rozloze 740 km². Nejvyšším bodem je vrchol Pradědu s nadmořskou výškou 1492 m n . m. Území je z 80% pokryto lesy, převážně druhotnými smrčinami nebo bučinami s mozaikovitě zachovalými zbytky přírodních lesů. Nejcennější území chráněné krajinné oblasti jsou chráněna ve 4 národních přírodních rezervacích (Praděd, Šerák - Keprník, Rejvíz, Rašeliniště Skřítek), 19 přírodních rezervacích a 6 přírodních památkách.Jejím posláním je předat krajinu a přírodní dědictví v co nejzachovalejším stavu dalším generacím.

POJĎME SE PODÍVAT NA NEJLÁKAVĚJŠÍ MÍSTA TĚCHTO NÁDHERNÝCH SEVEROMORAVSKÝCH HOR.

1.KARLOVA STUDÁNKA

Petrovy Kameny a Praděd

Lázně Karlova Studánka leží v nadmořské výšce průměrně 800 m. n. m., těsně na východní straně Pradědu (1492 m), nejvyšší hory Moravy a pohoří Jeseníků, v alpskoromantickém údolí šumící Bílé Opavy. Lesní svahy, obklopující lázně, stoupají na severozápadě až k Pradědu, na severu, jihu a východě nepřevyšují 1000 m, ustupují krásnému údolí otevřenému k jihu, které je ze všech stran chráněno proti drsným a prudkým větrům. Jehličnatý les, který Lázně obklopuje má zvláštní půvab a ve vyšších polohách má charakter pralesa. Je součástí, přes 1000 km čtverečních velkého, lesního území, zasahujícího do rezervace v okolí Pradědu. Proto mají Lázně Karlova Studánka čistý vzduch bez znečištění. Kromě toho leží daleko od průmyslových oblastí. Tradice říká, že je zde nejčistší vzduch ve střední Evropě. Navzdory své vysoké poloze mají Lázně v důsledku své chráněné polohy poměrně mírné, podhorské podnebí a nejsou zde mlhy. Mnohdy jsou zde chladnější noci.

Kontakt- telefon: 554 772 027
Odkaz na webové stránky: www.k.studanka.cz

panorama,v dálce Praděd


2.BÍLÁ OPAVA-

Bílá OpavaBílá Opava je část jihovýchodního svahu Pradědu s pramenným tokem Bílé Opavy, romantickým, hluboce zařízlým skalnatým kaňonem s vodopády a unikátními porosty rozvolněných horských smrčin. Území, náležející k okresu Bruntál, bylo pro své pozoruhodnosti vyhlášeno za přírodní rezervaci, jež zaujímá 220 ha. Podél horního toku říčky vede naučná stezka, přístupná z Karlovy Studánky nebo v opačném směru od chaty Barborky.


Zajímavosti přírodní rezervace:
Bílá Opava pramení na jižním svahu Pradědu v nadmořské výšce 1260 metrů. Po třinácti kilometrech ústí u Vrbna do Střední Opavy. Na několika kilometrech nejhořejšího úseku potok tvoří peřeje, kaskády a vodopády. Právě tímto úsekem vede Naučná stezka Bílá Opava. Dravá říčka Bílá Opava zde vymlela hluboké a rozervané koryto s obrovskými balvany, mezi nimiž si razí cestu dravá voda.
Údolí Bílé Opavy je geneticky cennou lokalitou s porosty určenými pro sběr osiva horského smrku. Pro tento typ smrku je charakteristické zavětvení téměř až k zemi, deskovité uspořádání větví, široké náběhy bází větví a kuželovitý až sloupovitý habitus - všechny tyto morfologické zvláštnosti zvyšují odolnost vůči extrémním sněhovým podmínkám. Nejen kvůli výskytu této formy smrku zde byla vyhlášena v roce1963 rezervace. Předmětem ochrany jsou rovněž subalpínské květnaté nivy jihovýchodního svahu Pradědu, prameništní vegetace, vegetace přípotočních niv a skalnatých svahů a hlavně autochtonní lesní společenstva mající převážně charakter pralesa. Četné bystřiny a vodopád Bílé Opavy jsou významným hydrogeologickým jevem.
Bílá Opava


Bílá OpavaNaučná stezka Bílá Opava: Úvodní tabule naučné stezky je umístěna na odbočce ze státní silnice z Karlovy Studánky na Vidly a končí u chaty Barborky. Trasa naučné stezky je totožná se žlutě značenou turistickou cestou. Na návštěvníky čeká překvapení v podobě obtížné turistické stezky, místy vytesávané ve skále, náročné stoupání a překrásné výhledy na vodopády. Milovníci přírody, kteří si vyrazí brzy po ránu, mají velkou šanci narazit na vysokou zvěř či na kamzíky, popásající se kolem potoka, či zahlédnout skorce vodního, lovícího v potoce. Ti, kteří dávají přednost flóře, mohou obdivovat typické jeřábové smrčiny pralesovitého charakteru s havézí česnáčkovou (Adenostylles alliariae) a papratkou alpinskou (Athyrium distentifolium) v podrostu. Náročný výstup spojený s překrásnými výhledy je dlouhý dva a půl kilometry. V zimě je naučná stezka pro turisty uzavřena.

3.PRADĚD

Praděd (Altvater, 1492 m) je nejvyšší horou Moravy a pátou nejvyšší horou v České vysočině. Praděd se nachází na území okresu Bruntál a má nejdrsnější podnebí na Moravě - průměrná roční teplota je zde pouhých 0,9 stupňů Celsia. Na vrcholu hory stojí 145 metrů vysoký vysílač, do roku 1959 zde stála také kamenná rozhledna. Vrchol Pradědu byl vyhlášen za přírodní rezervaci, jež je součástí velkoplošné státní přírodní rezervace Praděd. Z vrcholu je daleký rozhled na Pradědskou a Keprnickou hornatinu, město Jeseník, Bruntál, Králický Sněžník a za zvlášť příznivých podmínek je vidět až na Krkonoše a Vysoké Tatry.

4.PETROVY KAMENY

Velká Kotlina
Velká Kotlina  •  Foto: radimm

Petrovy kameny jsou vrcholová skalní hradba (1438 m) na hlavním hřbetu Hrubého Jeseníku, 1,5 km jižně od Pradědu na rozsoše Vysoké hole. Skály jsou tvořeny málo odolnou rulou. Na Petrových kamenech byla vyhlášena přírodní rezervace, která byla začleněna do Státní přírodní rezervace Praděd.

V okolí Petrových kamenů se nacházejí zbytky polygonálních, mrazem tříděných půd. Je odsud rozhled na Praděd, masiv Mravenečníku s Dlouhými stráněmi, údolí Divoké Desné a Bílé Opavy.
Se skalami na Petrových kamenech je spjata řada pověstí. Při čarodějnických procesech v 17. století byly kameny označovány jako místo čarodějnických sabatů, údajných schůzek čarodějnic s ďáblem.

5.VELKÁ KOTLINA

Velká kotlina (též Velký kotel) je karovitý uzávěr údolí Moravice na jihovýchodním svahu Vysoké hole, spadající do bruntálského okresu. Skalnatý kar byl modelován horským ledovcem v ledových dobách čtvrtohor, na dně je dosud pozůstatek morény. Velká kotlina je téměř bezlesá, v zimě se v ní udržují spousty sněhu (vydrží zde do června až do počátku července), často se zde vyskytují laviny. Vlivem dalších přírodních sil zde vznikla pestrá mozaika rozmanitých stanovišť, na kterých se vyvinulo a udrželo nebývalé množství rostlinných i živočišných druhů. Velká kotlina patří nejen k druhově nejbohatším lokalitám ČR, ale i střední Evropy. Úbočím Velké kotliny vede naučná stezka.

6.VYSOKÝ VODOPÁD

Vysoký vodopád

Vysoký vodopádVysoký vodopád je k vidění na Studeném potoce (který je přítokem říčky Bělé), 3 km severozápadně od vrcholu Pradědu, v nadmořské výšce 1007 m.


Základní informace:
Původně údajně souvislý 45 metrů vysoký stupeň byl za povodně v roce 1880 rozrušen na řadu kaskád a proudů. Přesto je tento soubor kaskád uváděný jako nejvyšší vodopád Hrubého Jeseníku. I v korytě pod vodopádem jsou zajímavé erozní a evorzní tvary, na vlhkých skalách rostou pozoruhodné mechorosty a kapradiny.
Oblast Vysokého vodopádu byla na ploše 15 ha vyhlášena za chráněný přírodní výtvor, ležící v zóně klidu. Pokrývá jej přirozená horská smrčina místy pralesového charakteru na extrémně skalnatém stanovišti. Významná je vegetace pramenišť, kapaných a oplachovaných skal.

7.DLOUHÉ STRÁNĚ

vodopád Bílé Opavy

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se nachází na říčce Divoká Desná v pohoří Jeseníky, u obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk. Jejím posláním je plnit pro elektroenergetickou soustavu naší republiky svým výkonem 650 MW statické a dynamické služby. Statickou službou se rozumí efektivní přeměna přebytku energie v soustavě na energii špičkovou. Tento proces se uskutečňuje čerpáním vody z dolní nádrže do horní v době jejího přebytku a opačně - výrobou elektrické energie turbinovým provozem. Mezi dynamické služby patří zejména podíl PVE na regulaci výkonu a frekvence v soustavě a funkce pohotové rezervy v systému.
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně
Voda z horní nádrže umístěné ve výši 1350 m nad úrovní moře je vedená dvěma tlakovými přivaděči o průměru 3,6 m a délce 1,5 km k turbínám. Obě reverzní soustrojí, každé o výkonu 325 MW, jsou umístěna v podzemní kaverně turbín o délce 87 m, šířce 25,5 m a výšce 50 m. Blokové transformátory jsou umístěny v podzemní komoře o délce 117 m, šířce 16 m a výšce 21,5 m. V podzemí se dále nacházejí komunikační, technologické a věteací tunely a štoly o celkové délce 8,5 km. Podzemní elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely o vnitřním průměru 5,2 m. Výkon je z podzemí veden kabelovými vodiči o napětí 400 kV na zapouzdřené vývodové pole a odtud venkovním vedením délky 52 km do rozvodny v Krasíkově.

8.SKŘÍTEK

NS Bílá Opava

Skřítek je ploché rozlehlé (2,5 km široké) sedlo (867 m) na rozhraní Hrubého Jeseníku a Hraběšické hornatiny, 10 km severozápadně od Rýmařova. Značnou část plochy sedla zaujímá přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek.Na Skřítku byla vyhlášena Státní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek. Jedná se o sedlové rašeliniště přechodného typu v 850 m n.m. a přirozené rašelinné smrčiny parkového charakteru s břízou karpatskou, připomínající severský tundrový les. Vznik rašeliniště je podmíněn jednak vývěrem pramenišť na úpatí Ztracených skal a Zelených kamenů, jednak ztíženým odtokem vody na plochém sedle.
Typická rašelinná květena je zde zastoupena kromě velkého počtu mechů klikvou žoravinou, suchopýrem pochvatým, kropenáčem vytrvalým, vzácnou korálicí trojklannou, bradáčkem srdčitým aj. Uprostřed rašeliniště jsou četné tůně s břízou karpatskou. Výměra rezervace činí 166,55 ha. Rašeliniště Skřítek je chráněno dle Ramsarské smlouvy. Veřejnosti je rezervace nepřístupná. Vodu z rašeliniště odvádí Podolský potok do Moravice.

9.RABŠTEJN

Cvičné skály Rabštejn leží na jihovýchodním konci odnože hřebene, který je v prodloužení hlavního hřebene Hrubého Jeseníku. Nacházejí se v CHKOJ. Táboření je povoleno na horním okraji louky pod skalami, podél lesa. Pro velkou návštěvnost oblasti zdůrazňujeme zásadu zachování čistoty v tábořišti! Z geologického hlediska materiál skal tvoří amfibolická břidlice. Skála je pevná, bohatě členěná. Cvičné skály tvoří dvě skupiny. Přední skály - dosahují výšky 15-20m, zadní skály, na kterých stával hrad, dosahují až 35m. Na vrcholu vyhlídkové skály,přístupné po značené stezce.

Vyhlídkové skály Rabštejn - Oskava, Bedřichov

NS Bílá Opava

10.BRADLO

NS Bílá Opava

Výběžek Hrubého Jeseníky,samotně vyčnívající nad roviny Hané-Bradlo (800 m n. m.),je nejvyšší horou Úsovské vrchoviny. Zalesněný hřbet Bradla, vypínající se nad Libinou a hlavně jeho vrchol s mohutnou skálou je oblíbeným cílem turistů.

Při výstupu na Bradlo uvidíme v lese mnoho roztroušených balvanů a bloků bílé, velmi pevné horniny. Jsou to balvany kvarcitu (metakvarcitu), který buduje v podstatě celý hřbet Bradla, zvaný též Bradelská vrchovina. Bradelské kvarcity přecházejí místy do přeměněných křemenných slepenců (metakonglomerátů), které vystupují například na vrcholu Bradla. Kvarcity a konglomeráty jsou devonského stáří ( asi 380 mil. let ) . Původně to byly křemenné pískovce a slepence a při horotvorných pohybech za zvýšeného tlaku a teploty podlehly přeměně. U slepenců se ještě dobře dají rozpoznat původní valouny křemene o velikosti zpravidla několika cm, nemají ovšem již původní tvar, ale jsou silně stlačené. Kvarcity i konglomeráty se skládají převážně z křemene, jen podřízeně se v nich nacházejí jiné nerosty, zejména světlá slída. Metakonglomeráty z Bradla patří k nejpěknějším vzorkům této horniny u nás a najdeme je v mnoha muzejních sbírkách.

Jako o každém nápadném přírodním jevu existovala o Bradle řada pověstí, které si vyprávěli jak Němci, tak Češi. Jedna z českých pověstí říká, že v Lipince žil kdysi lakomý sedlák Kapsa, který neváhal upsat duši ďáblu, aby zbohatnul. Ve smlouvě si však vymínil, že až si pro něj ďábel jednou přijde, musí napřed vykonat práci, kterou mu uloží. Když přišel jeho čas, uložil mu, že musí poblíž Lipinky postavit přes noc z kamene 20 m vysoký hrad, a to dřív, než zakokrhá kohout. Ďábel zaangažoval početnou družinu čertů, kteří vzduchem nosili stavební materiál na místo, kde je dnes na Bradle skála. Když už byl hrad téměř hotov, zakokrhal kohout a všichni čerti pustili balvany, které zrovna nesli, na zem a zmizeli v pekle. Tak pověst vysvětluje jednak tvar a velikost skály na Bradle, jednak množství kamenů, bloků a skalek na celém Bradelském hřbetu.

Foto: radimm

11.hrad SOVINEC


NS Bílá Opava

Nejrozsáhlejším hradním komplexem v okrese Bruntál je hrad Sovinec (Eulenburg) na skalnatém výběžku v horském údolí Nízkého Jeseníku. Sovinec leží v katastru obce Jiříkov. Hrad založili těsně před rokem 1333 příslušnící rodu, který se od roku 1348 nazýval po hradu "páni ze Sovince". Za husitských válek se Sovinec stal významnou husitskou pevností. Ke konci 2. světové války hrad vyhořel, dnes je částečně zrekonstruován a kromě prohlídek zde probíhají běhom roku velmi zajímavé kulturně- společenské akce v historickém ladění.



WWW: www.jeseniky.net/hrad-sovinec
Odkaz na webovou stránku
Hrad Sovinec

12.PRADĚDOVA GALERIE-Jiříkov u Sovince

Foto: radimm

Galerie se rozkládá se na rozloze čtyř hektarů. Během prohlídky můžete shlédnout 250 vyřezaných plastik zvířat a hlavně chloubu řezbáře Halouzky - betlem v životní velikosti, který již čítá 138 soch a váží 20 tun. Nechybí zde ani slon či velbloud v životní velikosti. Betlem byl rovněž vystaven u příležitosti světového kongresu betlemářů v Hradci Králové, kde byl oceněn titulem Největší betlem na světě.
Dominantou celé galerie je socha vládce jesenických hor - děda Praděda, která se tyčí do výše 10,4 m a váží okolo 15 tun. Po ní je také galerie pojmenována
.
Za třetí unikát v galerii řezbář Halouzka považuje obří dřevěný obraz Děda Praděda a jeho říše, který původně stál v kamenné rozhledně na vrcholku Pradědu. Ta byla i s obrazem zničena. Obraz je vyřezán ze čtyřiadvaceti lipových kmenů, měří 2,2 m x 5x5 m a naleznete ho v jedné ze zastřešených částí expozice.
Všechny tři zmíněné dominanty jsou zapsány do české Guinessovy knihy rekordů.
Po domluvě je možná prohlídka s výkladem k jednotlivým sochám včetně předvedení řezbářské práce.

13.UHLÍŘSKÝ VRCH

Uhlířský vrch je jednou z českých nejmladších sopek (v činnosti na rozhraní třetihor a čtvrtohor před 2,4 miliony lety). Ze smíšeného vulkánu jsou ve stěnách opuštěného lomu na jižním svahu odkryty profily málo zpevněnými vyvrženinami (sopečný prach, písek, lapilli, bombičky, strusky i velké balvany), které činí z Uhlířského vrchu nejpozoruhodnější lokalitu tohoto druhu u nás.
Sopečné tufy se zde těžily od 19. století, v 60. letech byla těžba zastavena a lokalita vyhlášena přírodním výtvorem o rozloze 3,7 ha.

Nad stěnou je malebný barokní kostel z roku 1758, k němuž vede od Bruntálu čtyřřadá alej 200 let starých lip. Z vrchu je výhled na kraj bruntálských sopek, částečně i na Hrubý Jeseník.

14.REŠOVSKÉ VODOPÁDY

pohled z Keprníku na Šerák

Rešovské vodopády se nacházejí na říčce Huntavě v Nízkém Jeseníku, 8 km od Rýmařova. Rešovské vodopády na řece Huntavě (pramenící na Skalském rašeliništi) byly vyhlášeny za chráněný přírodní výtvor.


Základní údaje:
Rešovské vodopády jsou jedním z nejoblíbenějších cílů turistů. Říčka Huntava zde v kaňonovitém údolí vytváří kaskády a vodopády. V místech vodopádů překonává Huntava pruh tvrdší horniny (porfyroidu). Nejvyšší stupeň je 10 metrů vysoký.
Scenerie je působivá zejména při vyšším průtoku. Celé území o rozloze 6 ha je pokryto přirozenými smrkovými lesy. Nejsnadnější přístup k vodopádům na Huntavě je z vesnice Rešov, vzdálené 1 km.
Pod vodopády kdysi pracoval vodní mlýn.

Rešovské vodopády

15.VODOPÁDY BOROVÉHO POTOKA

Pod romantickými skalami Medvědí hory se nachází nejvyšší vodopád okresu Šumperk o výšce 14 m, přičemž nejvyšší stupeň dosahuje téměř 8,5 metru. Borový potok (někdy též nazývaný Medvědí), na kterém se vodopády nalézají, pramení v sedle mezi Dlouhými stráněmi

16.RUČNÍ PAPÍRNA VELKÉ LOSINY

Rabštejn-vrcholová vyhlídka

Ruční papírna ve Velkých Losinách byla založena Janem mladším ze Žerotína, který vrchnostenskou papírnou rozšířil hospodářské podniky svého panství. První archivní zmínkou o papírně je smlouva z 25. března 1596. V současné době patří Ruční papírna ve Velkých Losinách mezi nejstarší provozované Ruční papírny v Evropě pracující na komerční bázi. Její výrobky jsou prodávány nejen na tuzemském trhu, ale jsou také vyváženy do celého světa. V objektu papírny je kromě Muzea ručního papíru zřízena i galerie, v jejíchž prostorách jsou prezentována výtvarná díla spjatá s ručním papírem nebo se zdejším regionem.

17.RAPOTÍN

Veteran muzeum a ZOO park v Rapotíně u Šumperka vyrůstá na místě vyhořelé a silně zdevastované zemědělské usedlosti jako zemědělský skansen. Cílem je zachovat ráz venkova, fauny a flory podhůří Jeseníků, bohaté kulturní tradice a rukodělný um předků pro další generace.



WWW: www.jeseniky.net/veteran-muzeum-zoo-park
Odkaz na webovou stránku
Veteran muzeum a ZOO park - Rapotín

myslivna pod Rabštejnem

18.ROZHLEDNA NA HÁJI u Šumperka

Nový Hrad
Nový Hrad  •  Foto: radimm

Rozhledna na Háji je dominantou hned dvou moravských měst - Šumperka a Bludova. Zatímco v Šumperku tvoří významnou dominantu města na JZ, v Bludově je vrchol Háje nejvýraznějším vrchem nad SV okrajem města.
Rozhledna na Háji - ŠumperkHáj je součástí jižního výběžku Hanušovické vrchoviny. Mezi šumperskými obyvateli se často užívá název vrchu Senová, který zřejmě vznikl překladem z německého názvu Heukoppe ( Heu = seno ), a který je zkomolením původního názvu Háje.
Rozhledna je realizována jako obdoba původní Štefánikovy rozhledny, s dřevěnou nosnou konstrukcí, je obložena dřevěnými deskami, vstupní část rozhledny je kamenná, vyhlídková plošina je ve výšce 24 m a je zasklená. Oproti původní rozhledně je nová rozhledna o 7 m vyšší, špička je ve výši 29 m. Za jasného počasí se otevírá úchvatný pohled na celý hlavní hřeben Hrubého Jeseníku od sedla Skřítek ke Ztraceným kamenům, Peci, nejvyšší hoře Moravy Pradědu až k Červenohorskému sedlu.

Kontakt:
Telefon: 583 292 134

19.MĚSTSKÉ SKÁLY

Vrch s výraznými skalními hradbami, využívanými horolezci k výcviku. Ze skal je pěkný rozhled. 4 km s od Šumperka.Vede sem turistická stezka a nedaleko je skála KOKEŠ.

20.ŠERÁK

Rejvíz
Rejvíz  •  Foto: radimm

Šerák (Hochshar) je jeden z nejvyšších vrchů (1351 m) v Keprnické hornatině, na hlavním hřbetu, 9 km jihozápadně od Jeseníka, k jehož okresu patří. Na vrcholu Šeráku byla vyhlášena přírodní rezervace, která je součástí rezervace Šerák - Keprník - Vozka. Pod vrcholem Šeráku stojí více než sto let stará kamenná turistická Jiřího chata s restaurací.


Rezervace Šerák - Keprník:
Tato vůbec první jesenická rezervace byla vyhlášena na ochranu lesa - horského smrkového pralesa v prostoru mezi Šerákem a Keprníkem. Rezervaci zřídil v letech 1903 - 1904 majitel panství Jan II., kníže z Lichtenštejna. Tehdy měla rezervace rozlohu 172 ha.
Jádrem rezervace jsou původní horské smrčiny pralesovitého charakteru. Po devadesáti letech má současná Státní přírodní rezervace Šerák - Keprník rozlohu 1174,44 ha a kromě horských smrčin jsou zde chráněna poměrně rozsáhlá vrchoviště s typickou květenou (ostřice chudokvětá a bažinná, klikva žoravina, suchopýr pochvatý, bradáček srdčitý aj.) a rozsahem nevelké hole se skalními útvary Vozky a Keprníku, pokryté unikátní vegetací (např. řeřišnice rýtolistá, jestřábník alpský, sítina trojklanná). V území se nacházejí i důkazy čtvrtohorního zalednění - půdní thufury, zajímavé jsou i vývojově mladší strukturní mury.
Ve vrcholové části určuje fyziognomii společenstva nepůvodní borovice kleč. Původní subalpínská a alpínská společenstva niv (kotlina a jihozápadní svah Šeráku) a holí se výsadbou kleče zmenšila na pouhé ostrůvky. Dalším negativním jevem poškozujícím rezervaci je značný turistický ruch, který má vliv nejen na stav turistických cest, ale i na okolní porosty, které trpí sešlapem.
Na vrcholu Šeráku vystupuje šedá keprnická rula, na svazích svor s velkými krystaly staurolitu. Na vrcholu hory roste rozvolněný horský les a porosty uměle vysazené kleče. Z hory je rozhled na Jesenicko, Rychlebské hory, Staroměstsko, Králický Sněžník.

21.KEPRNÍK

Keprník je nejvyšším vrcholem (1423) v Keprnické vrchovině, jež se nachází v jesenickém okrese, 9 km od města Jeseník. Přírodovědecky i turisticky jde o jednu z nejzajímavějších lokalit v Jeseníkách. Vrcholové části hory jsou součástí přírodní rezervace Šerák - Keprník - Vozka, přes niž vede naučná stezka.

22.VOZKA

Rejvíz
Rejvíz  •  Foto: radimm

Vozka je druhým nejvyšším vrcholem (1377 m) v Keprnické vrchovině, jež se nachází v jesenickém okrese, 6,5 km východně od Branné. Vrcholové části hory jsou součástí přírodní rezervace Šerák - Keprník - Vozka, přes niž vede naučná stezka. Vrcholová skála na Vozkovi, složená ze staurolytického svoru, je sedm metrů vysoká a tvoří významnou krajinnou dominantu. Severně od vrcholu Vozky leží větší rašeliniště. Z hory je kruhový rozhled zejména na Branensko, Staroměstsko, Králický Sněžník.

Pověst o vzniku skal na Vozkovi:
Ke vzniku vrcholové skály, připomínající svým tvarem vůz s vozkou, se váže spousta pověstí. Podle nejznámější z nich zde zkameněl vozka s povozem za trest. Za hladomoru zde totiž na radu ďábla podkládal v měkkém terénu kola vozu bochníky chleba. Po jeho nehodném činu se strhla se ohromná bouře a vozka i s koňmi a povozem se proměnil v kámen.

23.PASÁK

Pasák jsou výhledové skály (762 m) ležící 1,5 kilometrů jihovýchodně od Branné. Nad údolním svahem Polomského potoka se nachází řada skalních srubů a izolovaných skal, jež jsou pozůstatkem mrazového zvětrávání. Dříve byly skály využívány horolezci, dnes je zde však horolezecká činnost zakázána. Z Pasáku je nádherný výhled do údolí Branné a na jižní část Keprnické hornatiny.

Pasák

24.OBŘÍ SKÁLY

cesta na mechové jezírko,Rejvíz

Obří skály jsou zdaleka viditelnou dominantou, která nejen vítá, ale také se loučí s návštěvníky Jeseníků, kteří přijíždějí a zase odjíždějí vlakem. Tak tomu však nebylo vždy. Do konce 70. let byly Obří skály zakryty smrkovým lesem a teprve po větrné kalamitě došlo k postupnému odkrytí nejen skal, ale i okolních těžko zalesnitelných svahů. A tak dnes máme možnost zširokého okolí vidět tento skaní hřbet, mnohým připomínající druhohorního ptakoještěra.

25.RAMZOVÁ

Zlatorudné Mlýny,Zlaté Hory

Osada Ramzová je částí obce Ostružná a nachází se v horském Ramzovském sedle. Je významným lyžařským a turistickým centrem.
Nachází se tady lyžařský areál Ramzová, který začíná v osadě Ramzová a pokračuje přes Čerňavu a končí v lokalitě Šeráku. V areálu se je dvousedačková lanovka Ramzová - Čerňava a jednosedačková lanovka Čerňava - Šerák. Lanové dráhy jsou v provozu celoročně.
V zimě je tady kromě lanovek v provozu ještě 17 lyžařských vleků a 6 km sjezdových tratí. Pro vyznavače bílé stopy jsou tady upravované běžecké tratě. V létě mohou příznivci pěší turistiky či horských kol využít množství turistických tras a cyklostezek. Pro paragliding nabízí místní kopce nádherné zážitky z neobvyklých letových terénů.

Lanovka Ramzová - Šerák - sedačková lanovka začíná v obci Ramzová a vede na vrchol hory Šerák s mezistanicí Černava, Web: www.lanovka-ramzova.cz

26.REJVÍZ

Rejvíz leží 7,5 km jihozápadně od Zlatých Hor, v romantické krajině uprostřed lesů a je nejvýše položenou obcí ve Slezsku. Nadmořská výška zde dosahuje téměř 800 metrů. Obec byla založena koncem 18. století, tehdy se jmenovala Reihwiesen (bohaté louky), z čehož postupným komolením vzniklo dnešní jméno. Jedná se o malebnou osadu s částečně zachovalou německu lidovou architekturou. V okolí se nachází řada turistických zajímavostí např. Velké mechové jezírko, zřícenina hradu Kobrštejn, nebo památník obětem I. světové války.
Rejvíz

Zlatorudné Mlýny,Zlaté Hory

Státní přírodní rezervace Rejvíz je se svou rozlohou 350 ha největším rašeliništěm Moravy a Slezska. Rašeliniště vzniklo v době poledové a svůj vzhled si zachovalo díky klimatickým podmínkám - nízké průměrné roční teplotě (5,6 stupňů Celsia) a vysokým srážkám (1400 mm ročně).
V této přírodní rezervaci byla zřízena naučná stezka. Naučná stezka je dlouhá necelé 2 km a mohou se po ní pohybovat jen pěší v době od 8 do 18 hodin. Počátek trasy je u penzionu Rejvíz (bývalá Noskova chata). U zastavení č.4 je nutno zaplatit vstupné. Závěrečná část naučné stezky vede po povalovém chodníku až k Velkému mechovému jezírku. Je dlouhé 68,5 m, široké 41 m a hluboké 2,95 m. Vrstva rašeliny zde dosahuje 300 cm. Vstup k nedalekému Malému mechovému jezírku není dovolen.

Rejvíz

27.ZLATÝ CHLUM


Dominantou malebného městečka Jeseník je kromě Priessnitzových lázní také nedaleký vrchol Zlatý Chlum 875 (m.n.m.) s kamennou, 26 m vysokou rozhlednou. Z věže je úchvatný výhled na Otmuchovské jezero v Polsku. Jižní výhled zachycuje celé pásmo Hrubého Jeseníku od Pradědu až k Šeráku. Za příznivého počasí je západním směrem viditelná skupina kralického sněžníku a severozápadním Rychlebské hory.

Rozhledna Zlatý Chlum - Jeseník

28.ČERTOVY KAMENY

Zlatorudné Mlýny,Zlaté Hory

Čertovy kameny jsou skalní útvar nacházející se na severním úbočí Zlatého chlumu asi 3 km od Jeseníku. 40 m vysoký a 100 m dlouhý skalní útvar dal i jméno turistickému objektu, který byl vybudován v jeho těsné blízkosti na počátku 20. století. Zatímco český název skaliska Čertovy kameny je spjat s prastarou pověstí, vysvětlující vznik tohoto místa, je německý název Harichstein (Harichovy kameny) zcela prozaicky odvozen od jména majitele pozemku, na němž skála stála, německého sedláka z České Vsi Vinzenze Haricha.
Výstup na vrcholek je zajištěn řetězy, z plošiny na vrcholku je pěkný pohled do údolí říčky Bělé, táhnoucí se od Jeseníku do Mikulovic a dále do polských rovin s výhledem až k Otmuchovskému jezeru.
Vyhlídka Čertovy kameny - Jeseník

29.VODNÍ TVRZ JESENÍK

Mezi nepříliš početnými historickými památkami na Jesenicku zaujímá jedno z nejdůležitějších míst budova vodní tvrze v Jeseníku, dnes sídla Vlastivědného muzea Jesenicka. Tato ojedinělá ukázka vyspělé středověké architektury je středem pozornosti nejen četných tuzemských i zahraničních turistů, ale i lázeňských pacientů.

30.LÁZNĚ JESENÍK

jeskyně NA POMEZÍ

Priessnitzovy léčebné lázně leží v malebné poloze na svazích Studničního vrchu asi 2 km od města Jeseník, v průměrné nadmořské výšce 620 m, nejsevernějším výběžku Slezska a Moravy. Areál tvořící dominantu širokého okolí stojí na místě původní osady Gräfenberk, v níž se roku 1799 narodil Vincenc Priessnitz, světoznámý zakladatel těchto vodoléčebných lázní. Lázně mají mimořádně příznivé klimatické podmínky, neboť jsou ze tří stran chráněny vysokými hřebeny hor, pouze na východ je údolí otevřeno do polských rovin. Tato poloha zajišťuje velmi vhodné mikroklima pro celoroční léčení především dýchacích cest, potíží krevního oběhu a nervové soustavy.

31.JESKYNĚ NA POMEZÍ

jeskyně NA POMEZÍ

Jeskyně Na Pomezí - Lipová lázněJeskyně Na Pomezí se nacházejí v komunikačně významném stejnojmenném sedle (576 m) v Rychlebských horách, 2 km severně od Lipové-Lázně, které umožňuje železniční a silniční spojení s Javornickým výběžkem.krystalických vápencích jsou vyvinuty jeskyně, známé od roku 1936, které byly zpřístupněny v roce 1950. Přístupné jeskyně s délkou 410 metrů vynikají bohatou krápníkovou výzdobou s jezírky. Sintr se v nich stále tvoří. Jsou to největší a nejnavštěvovanější jeskyně tzv. Jesenického krasu.
Jeskyně vznikly rozpustnou činností vody v ostrůvku čistých bílých krystalických vápenců o mocnosti 220 metrů. Chodby byly vytvořeny ve dvou výškových úrovních a mají bohatou krápníkovou výzdobu. Najdeme tu nejen robustní krápníky a sintrové polevy, ale také křehká brčka a kulovité útvary zvané jeskynní perly. Dno vyplňují jeskynní hlíny, které sem splavila pronikající povrchová voda.
Chodby se místy rozšiřují v prostorné dómy, jako jsou Ledový dóm, dóm U balvanu s jezírky, Římské lázně, Bílý dóm s neobvyklými sloupkovitými stalagmity, 13 metrů vysoký Královský dóm a Klenotnice. Zvláštností jsou krápníky v dómu Zvonice, které při poklepu vydávají zvuk připomínající zvonkohru.
Uměle proražený vchod do jeskyně je u silnice do Vápenné, 300 metrů od železniční zastávky, v nadmořské výšce 551 m. Prohlídka trvá 45 minut. Otevřeno je od 1. dubna do 31. října denně mimo pondělí, od 9 do 16 hodin. U jeskyní je prostorné parkoviště, bufet a prodej suvenýrů.
V sedle u železniční zastávky Lipová Lázně jeskyně je moderní provoz na výrobu vápencových drtí a mikromletého vápence (vápencový lom je odtud vzdálen 1 km).

32.JESKYNĚ NA ŠPIČÁKU

jeskyně NA ŠPIČÁKU

Jeskyně Na Špičáku - PísečnáŠpičák (zvaný též Velký Špičák) je zalesněný kopec (516 m), nacházející se 1 km severně od Písečné. V podzemí kopce je jeskynní labyrint, zpřístupněno je 230 metrů chodeb.
Špičák je budován krystalickým vápencem, který vytváří mohutný skalnatý hřeben 260 metrů dlouhý a až 33 metrů vysoký. Na skalách jsou krásně vyvinuté škrapy. Jeskyně jsou prakticky bez krápníkové výzdoby, zato s neobvyklými srdčitými a vejčitými profily chodeb. Ty byly pravděpodobně vymodelovány tavnými vodami pevninského ledovce, který v jedné z ledových dob zasáhl až k České Vsi. Přes 400 metrů dlouhý podzemní labyrint chodeb a puklin je vytvořen v devonských mramorech (mořské usazeniny, stáří 350-380 milionů let). Vývoj krasových prostor byl výrazně ovlivněn tavnými vodami ledovce, které daly jeskyni konečnou podobu a chodbám charakteristický srdcovitý profil. 230 metrů dlouhá prohlídková trasa je bezbariérová.
Jeskyně Na Špičáku - Písečná Jeskyně Na Špičáku - Písečná Jeskyně Na Špičáku - Písečná

33.LESNÍ BAR,LIPOVÁ LÁZNĚ

jeskyně NA ŠPIČÁKU

V horském prostředí Jeseníků, konkrétně v Rychlebských horách, se nachází tzv. lesní bar, který je umístěn nad obcí Horní Lipová. Zařízení spravují Lesy ČR, které financují budování různých odpočívadel a turistických koutků sloužících k odpočinku po namáhavé horské túře.

Turisté zde mají k dispozici širokou škálu nápojů, které chladí studená pramenitá voda, mohou si uvařit i kávu nebo čaj. Lesní bar funguje 24 hodin denně. Je zde pokladnička, která slouží turistům k placení jejich konzumace. Protože zde není žádný personál, záleží na poctivosti návštěvníků lesního baru, jestli zaplatí.

Na nápad přišel a o bar se stará revírník Ing. Václav Pavlíček, který se rozhodl zpříjemnit cyklistům a turistům namáhavé výlety do kopců pomocí vkusných odpočívadel a přístřešků. Soustava barů je situována podél cesty z Horní Lipové na Smrk (hraniční hora, 1125 m n. m.) v údolí říčky Vápenné.

34.LESNÍ HŘBITOV REJVÍZ

jeskyně NA ŠPIČÁKU

Tábor pro zajatce byl vybudován v době, kdy hitlerovské Německo zahájilo 2. světovou válku. Brannou povinností byli odčerpáváni pracovníci z výrobního procesu a tito museli být nahrazování zajatci. první tábor v Jeseníkách byl zřízen ve Vidlech u Vrbna pod Pradědem v červnu 1940. V tomto roce získala v konkurzu firma J. Nitsche - parní pila ve Vrbně zakázku na postavení několika obytných budov, kůlny pro nářadí, samotku, márnice a samospádného vodovodu v lese na Rejvízu. Celý areál byl oplocen a na bráně byl umístěn nápis: "Arbeit macht frei".

V květnu roku 1944 byli zajatci z Rejvízu odsunuti do prostoru Moravské Třebové. Na jejich místo, po úpravě vnitřních prostorů budov, vybudování umývárny a po prověření celkového stavu tábora zvláštní komisí, byli přesunuti zajatci anglické armády. Dávky jídel byly lepší, rovněž byly i příznivější pracovní normy a od září 1944 jim byly přiděleny přídavky jídla pro těžce pracující. V lednu 1945 bylo v táboře 50 anglických a francouzských zajatců a 25 příslušníků Todtovy organizace.

V roce 1963 byl na základě odboru kultury Okresního národního výboru v Bruntále prohlášen "Lesní hřbitov sovětských zajatců" kulturní památkou.

Podoba lesního ruského hřbitova prošla od roku 1948 mnoha změnami, ovlivněnými zejména politickým klimatem příslušné doby. V roce 1999 Lesy České republiky, jež vykonávají k tomuto pozemku právo hospodaření, zajistily podle návrhu Sotirise Joanidise celkovou rekonstrukci

Lesní ruský hřbitov - Rejvíz

35.ZÁMEK VELKÉ LOSINY

ČUNDRY 1997-JESENÍKY

Zámek ve Velkých Losinách patří k nejvýznamnějším renesančním památkám na severní Moravě. Roku 1496 získal Losiny zástavou od krále Vladislava II. Jagelonského Jan ze Žerotína, příslušník starého moravského rodu Žerotínů. Zámek stojí na místě bývalé tvrze, ale písemné zmínky z té doby nejsou k dispozici. Trojpodlažní zámek s arkádami otevřenými do dvora, má tři křídla ve tvaru podkovy, která jsou otevřena k jihu. Západní křídlo je spojeno s osmibokou věží. Koncem 17. století proběhly další stavební úpravy, týkaly se zejména hospodářských budov, kterým přibylo druhé poschodí a byly spojeny s jižním křídlem zámku, čímž se podstatně zvětšilo nádvoří. V letech 1731-1738 provedl Jan Ludvík z Žerotína další přestavby. Byla upravena nová zámecká kaple s nástropní freskou od barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho. Kolem zámku vznikla francouzská zahrada, která byla roku 1802 přeměněna na anglický park.
K nejzajímavějším místnostem zámku patří Rytířský sál s renesančním kasetovým stropem a se stěnami pokrytými koženými tapetami s vytlačovaným vzorem. Za sálem je starší žerotínská knihovna. Dva další sály mají stěny pokryté franc. gobelíny z 1. poloviny 17. století. Nechybí ani sbírka zbraní z 16. - 19. století. V ostatních místnostech nalezneme nábytek z období renesance, baroka, klasicismu a empíru.



WWW: www.jeseniky.net/zamek-velke-losiny
Zámek Velké Losiny

36.ZŘÍCENINA,NOVÝ HRAD

V hlubokých lesích mezi Kopřivnou a Bohdíkovem je ukryta zřícenina Nového Hradu. Kdysi patřil k největším moravským hradům, zub času však na něm hlodá bezmála pět století.
Kompletní informace o zřícenině hradu najdete na www.novyhrad.cz.

Zřícenina Nový hrad

37.ZLATORUDNÉ MLÝNY,ZLATÉ HORY

ČUNDRY 1997-JESENÍKY

Postupně se rozšiřující středověký hornický skanzen na řece Olešnici u Zlatých Hor vám v místě zvaném Údolí ztracených štol nabídne k prohlídce repliku dobových zlatorudných mlýnů ze 14. století, časů největší slávy dobývání zlata ve zdejším kraji.
Zařízení a exponáty jsou plně funkční a jejich provoz vám obsluha předvede. Expozice je ideálním cílem pro rodinné výlety, v místě je vybavení pro odpočinek.


zdroj-Tur.průvodce Hrubý jeseník,Velká Cestovní kniha,inspirace z toulavé kamery a vlastních výletů.

Za čím jedeme?

PŘÍRODNÍ A KULTURNÍ BOHATSVÍ JESENÍKŮ..Divoká příroda nás čeká pod Pradědem a panoramatické výhledy na hlavní hřebenovce.Podíváme se na dominantní hrad Sovinec a nebo jen na skromné zbytky velkých Jesenických hradů.Navštívíme jedinečnou výrobnu papíru v Losinách.A NEZAPOMENEME NAVŠTÍVIT PIVOVAR V HANUŠOVICÍCH!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

ODKAZ NA UBYTOVÁNÍ-http://www.ejeseniky.com/ubytovani

perfektních restaurací je všude po JESENÍKÁCH..Jednou z nejlepších je ,ale určitě rázovitá restaurace na Rejvízu,s vyřezávanými židlemi.Dobře se najíme i pod Pradědem na Kurzovní chatě.

jinak-

ČUNDRY 1997-JESENÍKY

http://www.restaurace-jesenik.cz/

http://www.jeseniky-lazne.cz/restaurace-jesenik/?ch=index.php

a jiné

Pokud budete cestovat přes malou Morávku tak pěkné ubytování i dobré jidlo je na hotelu RYCHTA.

Zastavte se také v hospůdce NA KOVÁRNĚ ,v Malé Morávce.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Příroda Jeseníků je okouzlující.Líbilo se skoro vše,jen překvapeni jsme byly ze zástupů turistu na Bílé Opavě..,ale hlavně těch,kteří vyjedou busem na Ovčárnu a potom jdou dolů do Studánky přes Opavu.To jsou občas fakt zácpy--

Ostatní informace

vše najdete v těchto odkazech.V Malé Morávce se zastavte v infocentru,maj tam hodně tur.známek.

http://www.jeseniky.org/

http://www.ejeseniky.cz/index.php

http://www.jeseniky-praded.cz/

ČUNDRY 1997-JESENÍKY

http://www.k.studanka.cz/

Poslední aktualizace: 14.6.2009
Autor: radimm
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Svět

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace