TURISTIKU PODPORUJÍ
61 461 turistů a cestovatelů
109 098 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 362 466,- odměny za články

Martin1977

MaM Cvoci na kopci

Příspěvky sleduje: 3 turisté
Počet příspěvků: 256
Průměrná známka příspěvků: 2,40
Počet přečtení příspěvků: 368 877

Příspěvky uživatele Martin1977

Počet příspěvků: 210

Kaple Panny Marie Sedmibolestné v Brušperku
Kaple Panny Marie Sedmibolestné v Brušperku
Kaple
Současná kaple pochází z let 1890 - 1891, kdy nahradila starší stavby, z nichž první vznikla před rokem 1748. Uvnitř stavby se nachází studna s léčivou vodou (Svatá voda). Jejím účinkům je připisován zázrak v podobě vyléčení slepoty poutnice z nedaleké Trnávky nebo Nového Jičína někdy před rokem 1748, snad na konci 17. století. V polovině 19. století zde místní chtěli zbudovat…
více »
kříž na památku obětem Lysé hory
kříž na památku obětem Lysé hory
Kříž
Lysá hora sice nemá špatnou pověst, ale za posledních 50 let zaznamenala 2x více obětí než Sněžka (přes 20, udává se 23 od roku 1964), přestože je nižší výškově a návštěvnost je o málo nižší. Oběti Lysé hory i lidé, kteří měli tento vrchol rádi, mají na mnoha místech vrcholu kříže nebo pomníčky (z nich nejvýznamnější je skautská mohyla na Ivančeně). Proto existuje snaha…
více »
Liščí díry - Dolní liščí skály
Liščí díry - Dolní liščí skály
Skalní útvar
Dolní Liščí skály představují součást rozsáhlých pískovcových útvarů rozptýlených po masívu Smrčiny pod Lysou horou, tzv. Liščích děr (ďur). Dolní část jedněch ze třech větších skal tvoří v podstatě větší kamenný …
více »
Horní Wahlenbergovo pleso
Horní Wahlenbergovo pleso
Pleso
Horní (slov. Vyšné) Wahlenbergovo pleso je svou polohou 2. nejvyšší jezero v Tatrách, ale vzhledem k expozici v sutinovém karu v závěru Furkostké doliny orientované k jihu nebývá tak silně zaledněno a zasněženo, jako jiná níže položená plesa v údolích směřujících na sever, ale i tak bývá zalednění dlouhé. Současně je 15. největším plesem (s 5 ha, přes 20 m hluboké) ve Vysokých…
více »
Capie pleso
Capie pleso
Pleso
Čapí (slov. Capie) pleso je průměrně 3 ha velké (cca kolem 20. místa) a přes 17 m hluboké pleso v sutinovém kotli v závěru Mlynické doliny. Pleso nemá povrchový přítok a ani odtok, nízká sutinovo-skalnatá moréna jej odděluje od Okrouhlého plesa. Poměrně rozsáhlá vodní plocha je blíže hrázi narušena řadou kamenitých ostrůvků, které umožňují dost jednoznačné určení plesa při…
více »
Kozie pleso pod Soliskem
Kozie pleso pod Soliskem
Pleso
Kozí plesa jsou skupinou jezer ve střední části Mlynické doliny. Přímo u turistické značky (žluté) se nejníže nachází zanikající Malé Kozí pleso a na opačné (západní) straně pod svahy masívu Soliska jiné podobně m…
více »
Dlhé pleso u Krčmárova žlabu
Dlhé pleso u Krčmárova žlabu
Pleso
Dlhé (Dlouhé) pleso pod Krčmárovým žlabem (II/III UIAA výstup na Gerlach, pouze pro horolezce nebo s průvodcem) se někdy nazývá i Dlhým plesem ve Velické dolině. Takto se nazývá i polsky (Dlouhé pleso Velické). Mě…
více »
Hviezdoslavov vodopád
Hviezdoslavov vodopád
Vodopád
Hviezdoslavov (Hviezdoslavův) vodopád označovaný i za Kačací (Kačí), protože jej napájí potok ze Zeleného a Malého Kačacího plesa. Potok překonává 15 - 20 m vysoký skalní práh, pod nímž se vlévá do Biele vody (vyt…
více »
Litvorové pleso
Litvorové pleso
Pleso
Litvorové pleso (Divotvorné) je 1,5 ha a skoro 20 m hluboké karové jezero ve stejnojmenné tatranské dolině. Přítokem i odtokem je Litvorový potok, který posléze mění název na Bielou vodu. Výrazné, často dlouho zaledněné pleso je dostupné po modré značce Bielovodskou dolinou. Nad plesem se nachází stejnojmenný štít.
více »
Sivé plesa
Sivé plesa
Pleso
Sivé plesa leží v Sivé kotlině, což je část Velké Studené doliny. Jedná se o tři plesa (Nižné, Prostredné a Vyšné), přičemž všechny odděluje pouze kamenitá hráz (resp. její zbytky) a nevýrazná ramena Sivého potoka…
více »
Litvorový potok
Litvorový potok
Potok
Litvorový potok vytéká ze Zamrznutého plesa, napájí Litvorové pleso a soutokem s Kačacím potokem (1400 m n/m) vytváří potok Bielou vodu. Na skalním prahu pod Litvorovým plesem vytváří rozsáhlé bezejmenné peřeje (d…
více »
Kožušanka
Kožušanka
Osada
Kožušanka (Kožušonka) je uskupení pěti chalup v enklávě Hutě pod Smrkem v obci Staré Hamry. Jedná se o jediný zbytek osady (tj. Hutí pod Smrkem), protože zbytek je zatopený vodou přehrady Šance-Řečice. Enkláva se …
více »
Zamrznuté pleso
Zamrznuté pleso
Pleso
Zamrznuté pleso leží v Zamrznutém kotli, což je sutinové údolí pod sedly Poľský hrebeň, Prielom a okolními vrcholy (např. Východná Výsocká nebo Velický štít). Kotel je součástí v širším slova smyslu Bielovodské doliny, největší doliny ve slovenských Vysokých Tatrách. Cca 1 ha veliké pleso hrazené morénou, kudy vytéká podpovrchově několik potoků, má karový (kotlový) základ.…
více »
Horní Spišské pleso
Horní Spišské pleso
Pleso
Vyšné Spišské pleso, jak zní jiný název Horného (v Polsku označované za Zadní), leží v Dolině Pěti Spišských ples, což je ledovcové údolí nad Malou Studenou dolinou v Tatrách. Všechna plesa zde jsou známá a hodně navštěvovaná, protože v jejich dohledu stojí Téryho chata. Z pětice je druhé nejmenší a nejvyšší. Nemá povrchový odtok, jeho plochu (jen 0,2 ha) uzavírá morénová hráz…
více »
Dolní Wahlenbergovo pleso
Dolní Wahlenbergovo pleso
Pleso
Nižné (Dolní) Wahlenbergovo pleso je jedním ze 2 větších ples ve Furkostské dolině přístupné po žluté značce ze Štrbského plesa. 2 ha rozlehlé a 8 m hluboké morénové pleso bez povrchového přítoku a odtoku je jední…
více »
kostel svatého Bedřicha na Bílé
kostel svatého Bedřicha na Bílé
Kostel
Dřevěný kostel svatého Bedřicha na Bílé ve Beskydech (národní kulturní památka) nechal v letech 1873 - 1874 vystavět kardinál Bedřich Egon lantkrabě z Fürstenberka. Původně se jednalo pouze o filiální stavbu, teprve v roce 1911 se stal kostelem farním a tehdy k němu dostavěli i sakristii za presbytářem a v přední části věž s kůrem a zvonicí. Kostel je ukázkou severské …
více »
most pod Holubčankou
most pod Holubčankou
Most
Někdy na sklonku 19. století vznikl na tzv. Stolovém chodníku v úbočí hory Smrk na silnici pro svážení dřeva nad vysychajícím přítokem Bučacího potoka malý trámový most s kamennými pilíři. V současnosti kolem jeho…
více »
Košarka
Košarka
Samota
Malý Smrk nesl v minulosti název "Smrk nad Košarku" (nad Košárkou) a Smrk pak označení Smrk nad Holubčanku. Zaniklá samota, jaká dala hoře starší název, ležela na pravém břehu Bučacího potoka. Dnes ji připomíná tr…
více »
Osmecký splav
Osmecký splav
Přehrada
Nedaleko nynějšího Osmeckého mostu v Ostravici pod osadou Kurečkovice se nachází zbytky mohutné hráze a další menší pak o něco výše proti proudu Bučacího potoka, pod druhým z mostů (kde přechází z pravého zpět na …
více »
Pivovarský potok
Pivovarský potok
Potok
8 km dlouhý levostranný přítok Turiece nese ve své dolní části název Pivovarský, ale pod kopcem Stráne v části obce Martin - Podstráne mění svůj název i na Mlýnský potok přibližně v místech, kde se výrazně zařezáv…
více »
Krížava
Krížava
Hora
Plochý travnatý vrchol v Lúčanské Malé Fatře, resp. v oblasti Martinských holí, jak se označuje severní část tohoto pohoří, měří 1456 m n/m. Na vrcholu stojí radiový a televizní vysílač z roku 1970, 116 m vysoký. …
více »
Ferrata HZS
Ferrata HZS
Zábava, atrakce
Ferratový chodník (pomineme-li řetězy zajištěné úseky v jiných částech Karpat) představuje první klettersteig (jak by se asi v bývalých zemích Habsburské monarchie měly zajištěné lezecké trasy označovat) na Slovensku. Vznikl v roce 2013 (zpřístupněna vlastní jištěná část) a 2014 (otevření turistického chodníku podél potoka). Zbudovali jej s pomocí Horské záchranné služby,…
více »
Bučací vodopády
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Bučací vodopády
Vodopád
Znalci Beskyd nejvyšší kaskádové vodopády v české části Karpat znají, ale pro mnohé další jsou vodopády na Bučacím potoce přeci jen méně známé. Nevede k nim přímo turistická značka ani naučný chodník, ostatně jejich výšku a vznik zdokumentovali až na konci 90. let 20. století doktorandi, pozdější docenti, z univerzity v Ostravě. Přesto jsou dobře přístupné z lesní cesty mezi…
více »
Liščí díry - Horní liščí skály
Liščí díry - Horní liščí skály
Skalní útvar
Horní liščí skály patří do skupiny tří větších skalních útvarů lidově zvaných Lišči ďury (Liščí díry). Horní liščí skály se nachází nejvýše z celé skupiny (ale rozdíly jsou pouze v desítkách metrů výšky) na předvr…
více »
sedlo Zábrať
sedlo Zábrať
Sedlo
Výrazné, pohodlně dostupné sedlo mezi (Zadnou) Zábratí a Rákoněm ve výšce 1656 m n/m. Travnatá plošina je křižovatkou zelené trasy z Roháčské doliny a žluté (pokračuje na Rákoň) z Látané doliny. Za dobrého počasí …
více »
Velké liščí díry
Velké liščí díry
Skalní útvar
Velké Liščí díry jsou součástí širšího uskupení pískovcových skalních bloků, jehož hlavní část se nachází pod vrcholem zvaným Smrčina v masívu Lukšince pod Lysou horou. Liščí díry je název lidový, resp. se používá…
více »
Dřevěná zvonice ve Starých Hamrech na Samčance
Dřevěná zvonice ve Starých Hamrech na Samčance
Zvonice
Jednoduchá dřevěná zvonice s kulatou střechou nad zvonkem a další v prostoru pro zvoníka se nachází přímo v centru Starých Hamer u dalších památek (kříž, hraniční kámen...). Tvoří ji ještě mohutná hlavní tyč a čtyři vzpěry. Zvoní se na ni výjimečně. Kdy a proč vznikla, resp. zda je náhradou nějaké starší, se nepodařilo zjistit, což by šlo jistě napravit - např. komentářem v…
více »
Kaple Panny Marie na Bílé
Kaple Panny Marie na Bílé
Kaple
Poněkud ve stínu dřevěného kostela stojí na Bílé i malá lurdská (jeskynní) kaplička. Nelze ji minout, pokud míříte z nebo na parkoviště za kostelem. Umělá jeskyně se zamřížovaným vstupem má nad vchodem reliéfy sva…
více »
Kaple svatého Huberta na Bílé
Kaple svatého Huberta na Bílé
Kaple
Na Bílé se každoročně konají koncem října populární myslivecké, svatohuberské, slavnosti. V případě špatného počasí jsou noví myslivci pasování v kostele, ale obvykle se tak děje v prostorách loveckého zámečku v ústí Smradlavy do Bílé Ostravice. Z tohoto důvodu lesáci v roce 2008 zbudovali a vysvětili nedaleko něj malou čtvercovou kapli se sedlovou střechou a podlomenicí,…
více »
Kaple Panny Marie na Bílé na Kavalčankách
Kaple Panny Marie na Bílé na Kavalčankách
Kaple
Dřevěná kaplička Panny Marie v údolí potoka a stejnojmenné enklávy Kavalčanky na Bílé stojí na modré turistické trase Smradlavá - Bobek. Současná stavba z 90. let 20. století nahradila starší, zcela zaniklou z počátku 20. století (bližší informace lze doplnit např. v komentářích dole). Kaple napodobuje romantický styl staveb z Pusteven či Podolánek, uvnitř stojí socha Panny…
více »
stránka 4 z 7

zpět na profil uživatele Martin1977