Stavenice – Mohelnice

Jak přijde jarní oteplení, jak je příležitost, vyměníme lyže za kolo (těch lyží zas tak moc nebylo) a po splnění jistých povinností (zahrádka) se můžeme věnovat i jiné zábavě.

První větší projížďky se směřují spíše do teplých (a placatých) krajin, než natrénujeme i ty kopce.

U nás pod Jeseníky (z jižní strany) máme přítulnou krajinu v údolí Moravy, konkrétně v oblasti, které se odborně říká Mohlenická brázda. No a právě tam mířil zánovní Giant k načerpání příslušné dávky kilometrů.

Už jsou to pomalu dva roky, kdy jsem popisoval zajímavý ocelový most přes Moravu na silnici z Mohlenice k Úsovu (a Uničovu). Na podzim roku 2024 se tam už začínala rýsovat konstrukce lávky pro nově budovanou cyklostezku do Stavenic. Kolem Mohelnice je už dnes k vidění (a svezení) celkem zajímavá sít cyklostezek, směřujících do okolních vsí a obcí, někdy to jsou přidružené části města, ale je to i k samostatným obcím, které na mohelnickou obec nemají žádnou vazbu (jen stojí vedle). Uváděná stezka do Stavenic byla dobudována v následujícím roce, ale vlastně jsem ji prozatím celou neprojel (vlastně ani teď), ačkoliv nechybělo příliš a nevynechal jsem všechny důležité body, co se týče technického řešení komunikace.

Pomineme tak nájezd u Stavenic, kde se cyklostezka napojuje na západním okraji obce od silnice č. 444, kterou sleduje z jižní (posléze východní) strany. Po necelých 300 m stezka přejíždí po nové lávce (tak tu jsem nepřejel) kanalizovaný potok, zde jiný pojmenovaný jako Rohelnice, který sbírá vodu i z blízkého Lužního potoka.

Na cyklostezku jsem najel na okraji Třeštiny, kde je napojení z místní okresky poblíže křižovatky s č. 444. Zde je nutno dostat se na opačnou stranu zmíněné komunikace, což projektanti a stavitelé vyřešili přivaděčem pod inundačním mostem. Většinový povrch cyklostezky je sice asfaltový, ale pod inundačním (povodňovým) mostem se předpokládá průtok povodňových vln, takže zde je cyklostezka betonová.

Platí to i u dalších inundačních mostů směrem k Moravě. Tam je v provozu již výše zmíněná lávka u obloukového mostu.

Následuje krátký rovný úsek a potom pokles na ostřejší zatáčku k levému břehu Mírovky, která se zde spojuje s náhonem od blízké vodní elektrárny. Stezka zde projíždí kolem náhonu k poněkud ošuntělému starému můstku přes kanál, ale pro cyklisty (i pěší) je tu k dispozici nová ocelová lávka, s nájezdy prozatím vysypaným štěrkem, což nelibě nesou hlavně kolaři s úzkými pneumatikami. Za lávkou se stezka na chvíli napojí na místní komunikaci k zmíněné elektrárně.

Zde si dovolím malou odbočku, loni už zde bylo hotové protažení asfaltky ke stavidlu elektrárenskému náhonu a po cca 0,5 km jízdy po říční hrází se dojede k další nové lávce přes Moravu. Za ní následuje opět nějakých 0,5 km asfaltky přes pole takřka na přímo k Háji. Tedy vodáckému tábořišti u památkově chráněné elektrárny, honosné vily a sezónnímu bufetu.

Vraťme se k Mírovce, po kratším úseku cyklostezka pokračuje vlastní trasou severně od zmíněné Mírovky k železniční trati. Zde byl poněkud ošemetný úsek, slušný cyklista se vydal prašnou cestu k blízkému silničnímu podjezdu, aby se dostal za koleje, ale byli tu jedinci, kteří s určitým rizikem přetahovali svá kole přes trať. Dodejme, že jde o hlavní železniční koridor Praha – Olomouc – Ostrava. A pendolina zde nebrzdí, tak mohou klidně jet i tou maximální „160“ (ačkoliv mám pocit, že kolem nádraží se trošku zpomaluje.

Aby tedy průchozí nemuseli tak daleko (něco přes 200 m k podjezdu) v loňském roce zde vznikl pod železnicí „průpich“, který využil stávající nižší propustek pro kanalizační strouhu. Zahloubením části pod původní terén tak vznikl bezpečný podjezd pro cyklisty a chodce. Tím jsem téměř na konci uvažované trasy, neboť oficiálně je cyklokomunikace ukončena u dvou mostů železničních vleček do areálu Siemens. Tam je totiž k vidění jen značka pěší stezky. Nicméně nezoufejme, dál se dá podle Mírovky pokračovat skoro na druhou (severní) část Mohelnice. Ale to je na další povídání.

Dodejme, že na fakt, že jde jen o cyklostezku, proinvestovaly se zde pěkné peníze, např. průpich pod železnicí přišel na cca 12 mil. Kč. Část od Moravy do Stavenic a odbočka k Třeštině přišla si na 6,5 mil. Kč, a to bez lávky na Rohelnici.