Ploskovice, ž.st. - Ploskovice - Býčkovice - Ploskovice, ž.st.

Trasy • Pěší trasa • Malá náročnost

Ploskovice, žel.st.	Asfalt	0,0 km
Nádraží leží na trati 087: Lovosice – Lovosice, závod - Žalhostice - Velké Žernoseky - Žalhostice – Litoměřice, Cihelna – Litoměřice, horní nádraží – Litoměřice, nemocnice - Trnovany u Litoměřic - Ploskovice - Horní Řepčice - Liběšice - Úštěk - Dubičná - Blíževedly - Kravaře v Čechách - Stvolínky - Zahrádky u České Lípy - Česká Lípa, hlavní nádraží
Kaplička Panny Marie Poustevnické a Pomník padlým v 1. sv. válce	Asfalt	1,6 km
Kaplička Panny Marie Poustevnické je součástí pozůstatku švédského hřbitova z dob třicetileté války, konkrétně z roku 1640, kdy byly Švédy obléhány Litoměřice. Pomník je z roku 1928.
Ploskovice	Asfalt	1,9 km
Obec Ploskovice se nachází zhruba 5,5 km východně od města Litoměřic a žije zde asi 400 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1055. koncem 12. století patřila obec šlechtici Hroznatovi, jenž je roku 1188 ale daroval řádu johanitů v Praze, kteří si zde postavili komendu. Během husitských válek několikrát změnila majitele. V roce 1424 Ploskovice obsadil rytíř Ješek. Krátkou dobu ji vlastnil i král Zikmund Lucemburský. K rozkvětu Ploskovic došlo po roce 1848. Ferdinand I. byl korunován jako rakouský císař roku 1835 a 7. září 1836 se nechal korunovat na posledního českého krále jako Ferdinand V. 2. prosince 1848 musel abdikovat ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. A velkou část zbytku života trávil právě v Ploskovicích. V roce 1875 Ferdinand V. zemřel a panství získal císař Franz Josef I. Po vzniku republiky v roce 1918 se Ploskovický zámek stal majetkem státu a byla zde rezidence ministerstva zahraničních věcí. Po roce 1945 se stal zámek turistickou atrakcí.
Zámek		2,2 km
Barokní stavba zámku vznikala jako typický „maison de plaisance“, což je typ menšího zámku určeného pouze k občasnému pobytu. Zámek nechala v letech 1720–1725 postavit toskánská velkovévodkyně Anna Marie Františka, pocházející ze sasko-lauenburského rodu. Majitelka zdejšího panství a velká milovnice umění vedla na svých zámcích v Zákupech a v Ploskovicích, nákladný dvůr. Architektonicky je koncepce zámeckého objektu mimořádně zajímavá. Na hlavní budovu navazují po stranách dvě křídla zakončená budovami pro personál. Zvláštní pozornost zaslouží vstupní vestibul a hlavní sál s bohatou malířskou a plastickou výzdobou. Autorem původních fresek byl zřejmě Václav Vavřinec Reiner, jehož dílo během poloviny 19. Století přemaloval Josef Navrátil.
Zámecký park	Šotolina	3,0 km
Překrásný barokní zámek s bohatou minulostí je obklopen rozlehlým parkem. První zmínky o zdejší zahradě pocházejí už z konce 15. století – v areálu se tehdy nacházely dvě zelinářské zahrady a tři štěpnice. V roce 1663 přešlo panství do majetku sasko-lauenburského vévody Jindřicha Julia. Ten nechal zahradu upravit a pod zámkem zřídil i rybníček. Důmyslně řešený zámecký park má rozlohu 8 ha. Jeho základní koncepce vznikla po roce 1720. Velkorysé je jeho osové řešení od vstupního pavilonu přes zámecký vestibul, zadní park s rybníčkem a topolovou alejí až k mariánskému sousoší u dnešního vlakového nádraží. Koncepce byla zachována i při pozdějších změnách, kterými v průběhu doby park procházel. Dnešní podoba parku ve stylu rokoka pochází z let 1850-53. Novou úpravu vedl podle architekta Jana Bělského dvorní zahradník Fr. Fritsch, který mimo jiné proslul již kolem roku 1840 nebývalou a účinnou péčí o ovocnářství a ploskovické okolí přímo zaplavil novými alejemi a sady ovocných stromů. Terén zahrady vykazuje čtyři terasové stupně. Cennými jsou i kameninové zahradní doplňky rozmístěné po celé ploše zámeckého parku, zejména mramorové fontánky v terase po zámkem, vázy a za připomenutí stojí i kuželník u západní ohradní zdi parku. Z významnějších dřevin v ploskovickém parku najdeme například smrk východní, borovici těžkou, zerav východní, jírovec žlutý, jasan pensylvánský, kaštanovník jedlý a.j. Mezi nejcennější náleží výstavní exemplář stříhanolistého jírovce.
Býčkovice	Asfalt	4,2 km
Býčkovice mají 306 obyvatel a nejstarší písemná zmínka o nich pochází z roku 1197. Obec Býčkovice má bohatou historii. K té neodmyslitelně patří i dvě tvrze. Dodnes je dochované panské sídlo Vartemberků z první třetiny 16. století. Současné Býčkovice jsou ochuzeny o řadu objektů lidové architektury, které zchátraly a byly strženy a také o empírový kostel Povýšení sv. Kříže z 30. let 19. století, který byl v 60. letech 20. století zbořen. Stával u potoka v blízkosti nynějšího obecního úřadu. Do dnešní doby se dochovala pozdně barokní fara s bránou, několik kapliček, soch a Boží muka, vše poněkud zchátralé.
Ploskovice, žel.st.	Asfalt	6,2 km
Patrně jen díky zámku patřícímu Habsburské panovnické rodině má toto nádražíčko velmi mohutnou nádražní budovu a je pravdou, že tato osamělá nádražní budova působí v ploché krajině impozantně.

Jeli jsme vlakem. Sluníčko svítilo, ale to se mělo během dne změnit, leč nepředbíhejme. Vystoupili jsme na ploskovickém nádraží. Po asfaltce jsme kráčeli k Ploskovicím. Cestou jsme si natrhali nezralé hrušky a meruňky. Byly kyselé, ale dětem to moc nevadilo. V obci jsme si pak prohlédli Kapličku Panny Marie Poustevnické a o kousek dál Pomník padlým z 1. světové války.

V ploskovické hospodě jsme si koupili nanuky a já dětem vyprávěl pověst o Daliborovi, která s k Ploskovicím váže. Roku 1483 zdejší pán Adam z Drahonic vyhlásil nové roboty. Ty vedly 13. července 1496 k povstání poddaných, kteří dobyli tvrz a pána donutili k jejich propuštění ze své moci. Poddanství pak nabídli Daliborovi z Kozojed, který se panství ujal. Zemští hejtmani ale jeho čin odsoudili, v roce 1497 vojsko povstání potlačilo. Dalibor byl zajat, uvězněn v čerstvě postavené věži nad Jelením příkopem na Pražském hradě a 13. března 1498 popraven. Jeho duch se prý na zdejším zámku zjevuje jedenkrát v roce, aby dohlížel na blaho svého lidu.

A pak jsme šli na zámek. Protože však prohlídka zámku začínala až za 45 minut, šli jsme do se projít do parku. Pak jsme si prohlédli interiéry zámku, který si nechala postavit Anna Marie Toskánská. Uvažovalo se, že architektem byl Octavio Broggia. Na základě posledních slohových rozborů je za stavitele považován spíše Kilián Ignác Dientzenhofer. V druhé polovině 19. století se tento zámek upravoval pro odstoupivšího císaře Ferdinanda V. Dobrotivého, jenž zámek užíval jako letní rezidenci. V té době na výzdobě zámku pracoval i malíř Josef Navrátil, jehož krásné malby na stropech i stěnách zdobí první patro zámku. Dětem se pro změnu líbily groty (umělé jeskyně) ve sklepení. Po prohlídce zámku jsme si zašli do místní hospody na guláš. Po guláši jsme se vypravili do Býčkovic. Tam jsme si natrhali pár třešní, pak však začalo hnusně pršet a my pospíchali na nádraží. Naskočili jsme na vlak a jeli domu.

Poslední aktualizace: 27.5.2015

Ploskovice, ž.st. - Ploskovice - Býčkovice - Ploskovice, ž.st. na mapě