Zámek Herrenchiemsee a jezero Chiemsee (Chiemské jezero) - NĚMECKO

Chiemsee 
Největší jezero v Bavorsku (518 m.n.m., cca 80 km²), nacházející se na úpatí Alp mezi městy Rosenheim a Traunstein, je též nazýváno Bavorským mořem.

Vzniklo před 15 - 20 000  lety a mělo hloubku 250 m. Usazeninami (písku a štěrku) z Alp se hlubina snižovala a stále snižuje. Nyní je na cca 73 m.  

Z jezera vytéká řeka  Alz a pokračuje do Inu.  Obrovský nerovnoměrný ovál o rozměrech 18,5 x 11 km, má objem 2 km³. Dle wikipedie vystupují z vodní hladiny čtyři ostrovy, s průvodcem jsme se bavili pouze o třech. Nejmenší je Krautinsel (cca 3ha). Na  prostředním ostrově  Fraueninsel (15 ha) stojí ženský benediktinský  klášter (Frauenwörth). Dá se  tu procházet, či posedět v restauraci. Na začátku zimy na ostrově probíhá průvod masek.

Největším a nejznámějším ostrovem je Herrenchiemsee, zvaný též Herreninsel  (238 ha).

V městečku  Prien jsme nastoupili do lodě a pluli cca 20 minut na ostrov. Z jezera by byl býval krásný pohled na Alpy, nebýt zakaboněna .  Ostrov byl z velké části porostlý lesy.  Uvnitř ostrova bylo možné spatřit klášter, hostinec, muzeum, či rybářskou vesnici. Příjemnou procházkou jsme se dostali k zámku Herrenchiemsee,  přepychové stavbě Ludvíka  Bavorského, s květinovým parkem a vodotrysky.

Ze všech tří zámků, které jsme na výletě viděli, bylo Bavorské Versailles (v mých očích) v kýčovitosti na místě posledním... asi proto, že bylo vystavěno dle vzoru díla Ludvíka XIV.
Zámek Versailles Ludvíka Bavorského při návštěvě Francie velmi fascinoval. 

Ostrov vykoupil Ludvík II. Bavorský v roce 1873. V roce 1878 byl položen základní kámen. Architektem stavby byl Georg Dollman. Zámek byl během tří let téměř hotov, avšak nedokončen. Dodnes chybí mnoho pokojů a boční křídla. Ludvík zavítal do tohoto sídla  v roce 1884 na pouhých 9 dnů. Dva roky po jeho smrti - v r. 1886 - byl Herrenchiemsee   otevřen pro veřejnost. Nedokážu přesně popsat zařízení a doplňky. Co se nedalo  přehlédnout, byl např. obrovský bronzový páv (královský pták Bourbonských králů), který nás v přízemí vítal. Dále jsme viděli schodiště z pravého mramoru, postavené podle stylu Versilles, halu s proskleným stropem a stěnami z mramoru nepravého, avšak prý nákladnějšího, než z mramoru originálního. Zhlédli jsme mnoho pokojů a předpokojů, kopii versailleské ložnice (kde nikdy nikdo nespal),  či ložnici privátní (laděnou do panovníkovy oblíbené modré barvy), odkud měl Ludvík schodky do koupelny – do vany o objemu 6 000 litrů.

Stěny některých pokojů byly zdobené pravým zlatem (rozklepaným na mikroplátky), obrazy, malbami či nástěnnými koberci (které ženy vyšívaly i několik let).

Nechyběl ani stoleček "prostři se". Stejně jako v Linderhofu stál na výtahu, který vedl do kuchyně. Kuchaři naservírovali jídlo a stolek opět vyjížděl nahoru, panovníkovi přímo pod nos. 

Zámek zdobila obrovská zrcadla a také lustry z míšeňského porcelánu. Kromě obrovské vany (spíše bazénu), mne fascinoval i 90 m dlouhý zrcadlový sál. Údajně je to lepší napodobenina originálu ve Francii. Ze stropu viselo 35 lustrů, které potřebovaly k rozsvícení sálu 2 000 svíček. Všechen tento přepych byl pouze pro oči Ludvíka.

V jižním křídle se nacházelo Muzeum krále Ludvíka II. Prohlídek pamětihodností bylo za dva dny vrchovatě  a tak jsme místo muzea utíkali na výbornou kávu do zámecké restaurace.  

O Ludvíkově zdravém rozumu by se dalo silně pochybovat (viz článek o Neuschweinsteinu a Linderhofu). Kdysi přivedl svými šílenými nápady, které zhmotnil,  bavorskou státní kasu na mizinu. Zanechal však za sebou stavby, jež jsou právě pro svou absurdnost návštěvníky hojně vyhledávané. Jsem přesvědčena, že výdělky z prohlídek zámků jeho dávné dluhy bohatě pokryly.

 http://www.herren-chiemsee.de/index.htm

 

 Obrázky z  Bavorska

 

Články s výlety v Bavorsku související:

Neuschwanstein

Linderhof

Garmisch-Partenkirchen a soutěska Partnachklamm

Wieskirche - Bavorsko