Třebíč - Židovský hřbitov, Židovská čtvrť, Bazilika sv. Prokopa

Židovský hřbitov, Židovská čtvrť a Bazilika svatého Prokopa
  
V roce 1993 jsem krátký čas o letních prázdninách pracovala v Židovském hřbitově v Třebíči ... jenom tak, bez honoráře, pro dobrý pocit… stejně jako to dělali další dobrovolníci z Česka i ze zahraničí.  

Vedení města plánovalo v 80. letech minulého stol. na místě tohoto z největších hřbitovů v České republice postavit paneláky. Ještě, že se tak nestalo.

Správce hřbitova a zároveň jeden z jeho zachránců roky s láskou pečoval o místo odpočinku Židů. K úsilí zachovat a opravit hřbitov se připojil ve svých 73 letech.  Pár dní strávených s úžasným a pilným člověkem, panem Bohumírem Pavlíkem, bylo příjemnou odměnou za nekonečné pletí trávy kolem zarostlých hrobů, rozestavěných na ploše cca 12 000 m².

Vyslechla jsem mnoho krásných slov o historii a kultuře židovského společenství. Bohužel se mi téměř vše z paměti během let vytratilo.

Židovská čtvrť, k níž hřbitov patří, byla v roce 2003 právem, jako součást třebíčských židovských památek, zaregistrována do světového a kulturního dědictví UNESCO. Zápisu už se však pan Pavlík nedožil.

Před pár dny jsem po dlouhé době  opět  do "domu věčnosti" (hebrejsky bejt olam) zavítala. Branou akorát vcházel nynější správce hřbitova. Ochotně provedl, popovídal pár zajímavostí, pozval do obřadní síně a daroval knihu.

Na celé ploše hřbitova je pohřbeno asi 11 000 lidí. Nachází se zde necelých 3 000 náhrobků - od chudých pomníčků bez nápisu až po honosné rodinné  hrobky.

Náhrobky, dle znaků a symbolů vytesaných do kamene, dokumentují vývoj náhrobního kamene v různých formách – od renesance, přes baroko po klasicismus.

Hřbitov se dělí na dvě části.

Na hrobech ve staré části není informace, kdy se dotyčný narodil, pouze kolika let se dožil a je zde též napsáno, jaký člověk byl. Většinou jsou to, prý, samá superlativa. Manželé  měli pomník jeden - napůl.

Hroby se kdysi kupovaly na věčnost. První datovaný náhrobek je z roku 1631.

V roce 1888 průtrž mračen spláchla mnoho náhrobků. Byla proto přikoupena další (nová) část hřbitova. Hroby v  této části stojí v šachovnicovém stylu, na rozdíl od hrobů křesťanských, ale jinak jsou jim již velmi podobné (např. už mají fotografie atd). Mrtví byli ukládáni vždy čelem k východu.

V této nové, mladší části, stojí památník obětem první a druhé světové války a nacistické genocidy. Tragédie holocaustu v druhé světové válce, kdy se do Třebíče vrátilo z koncentračních táborů z 290 pouhých 10 obyvatel, zde zapříčinila konec existence židovské obce.    

Pan Malášek zdůraznil další významný hrob, ve kterém je pochovám rabín Samuel Pollak (1842-1906). V roce 1903 tento muž otevřel a posvětil obřadní síň, stojící hned vedle vstupní brány. Správce sundal provazy a dovolil proběhnout interiérem obřadní síně. Ukazoval výzdobu budovy a porcelánové umyvadlo, sloužící k rituálnímu omytí rukou před  obřadem. Poslední židovský pohřeb se zde konal v roce 1992.
Po hřbitově s prochází nejen místní, ale navštěvují jej potomci zesnulých z celé Evropy.

Návštěva domu věčnosti na Hrádku byla a vždy bývá příjemná.  

Doporučuji procházku prodloužit. Přes kopec se Hrádkem (anebo ulicemi) se dostanete  k levému břehu řeky Jihlavy, do třebíčské Židovské čtvrti. Původní obyvatelé byli za druhé světové války vyvražděni. GHETTO se řadí mezi urbanisticky nejzachovalejší v Evropě. Hlavními "tahy" této  čtvrti jsou ul. L. Pokorného a  Blahoslavova. Je možné probrouzdat křivolakými uličkami, průchody, temnými zákoutími,  zhlédnout zvláštní architekturu domů - obydlí bez dvorů a zahrad - všech jaksi zvláštně spolu propojených, poslepovaných*.

Kondominia* jsou stavební soubor pro židovské čtvrti typický. Domy se vertikálně i horizontálně dělily majetkově. Takovéto vlastnictví se na domech projevovalo odlišnými tvary oken, barevností omítky či členěním fasády atd.  Přinášelo spoustu problémů spojených s opravami či s prodejem atd.

Rozhodně stojí za návštěvu Zadní synagoga, kde se nachází stálá výstava vývoje židovské obce, Přední synagoga a další pamětihodnosti, které čtvrť nabízí. 

Bude - li chuť, můžete si dále v třebíči prohlédnout skvost středověkého stavitelství, románsko - gotickou  Baziliku svatého Prokopa. Byla vybudována  v 13. stol. jako součást benediktinského kláštera z 11. stol.
V roce 2003 se Bazilika dostala na Seznam světového dědictví UNESCO.

Poděkování panu Maláškovi, správci, za ochotu a čas.



Některé popisované cenné památky propojuje naučná stezka "Po stopách opatů a rabínů"

Galerie obshuje  fotky  až do roku  2023.

 

 Použité odkazy:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie

Další navštívené Židovské hřbitovy:

Boskovice

Mikulov