LEDNICE, LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL, VALTICE

Zámek  Lednice  a Lednicko valtický areál, kdysi sídlo Lichtenštejnů, se nachází  na pomezí Moravy a Dolního Rakouska, v trojúhelníku měst Lednice, Břeclav a Valtice... od Mikulova  pouhých 12 km a o něco dále od kopců pálavských.

Kromě zámku lze v této uměle upravené krajině navštívit několik drobných staveb.

Rod Lichtenštejnů byl spjat s bohatstvím, moudrostí, vzdělaností, především však s nesmírnou pracovitostí, vkusem a úctou ke krajině. Výsledkem jejich staleté   píle  je jedno z nejhezčích  a nejrozsáhlejších prostranství, rozkládající se na ploše téměř 300 km².

Lednicko-valtický areál  je právem  nazýván  zahradou Evropy. Do  Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO byla tato jedinečná kulturní památka zapsaná v roce 1996. 

Lednici, tehdy  středověkou vodní tvrz,  získali Lichtenštejnové  v roce 1322 (do r. 1582 jako léno, následně, až do  r. 1945, do vlastnictví). Kromě  Lednického panství byly v jejich državách i obce Břeclav a Valtice. Širokou historii panovníků  a jejich zásluhy na výkvětu oblasti přenechám odborníkům,  určitě je však nutné zmínit, že   od   17. stol., za vlády  Karla Eusebia, začaly výrazné a  rozsáhlé  úpravy panství. Renesanční zámek, který byl místo tvrze  kdysi postaven,  nahradilo barokní sídlo s architektonicky promyšlenou  zahradou. Zahradní kompozice začaly výrazně  měnit  podobu i okolní krajiny. 

Komplex  byl  velmi citlivě  rozvíjen dalšími  generacemi  Lichtenštejnů.

V 18. století  se stavby  v areálu  budovaly na způsob  anglo-čínské zahrady. Byla v tu dobu  trendem. O tento styl se zasloužil sir William Chambers. Strávil jako zaměstnanec Východoindické společnosti léta v Číně.

Slůvko „Salet“  vyznačuje menší zděnou stavbu v zahradě či v parku. Lichtenštejnové  na  svém prostranství  postavili  takovýchto salet  více než 15. Stavbičky umístili i do otevřené krajiny.

Architektem  Minaretu, Janova  hradu, Dianina chrámu, Kolonády na Reistně a Loveckého zámečku u Břeclavi byl Josef Hardtmuth. Rakouský architekt  byl mimochodem  též vynálezcem  tužky  KOH-I-NOORky.

Dalším významným mužem, který pomohl na počátku 19. stol. tvořit  ojedinělé krajinářské dílo, se jmenoval Bernhard Petri. Kvůli hrozícím záplavám odklonil koryto řeky  Dyje mimo hranici parku. Z původního  říčního ramene, které  prohloubil, vznikl rybník.  Z vykopané hlíny vystavěl ostrůvky a propojil je můstky.

V této době tu také vznikla pěstitelská stromečková školka.

Lichtenštejnové  zakládali vinice  a kultivovali  odrůdy  vína. Lahodný mok z  oblasti Valtic je považován za vysoce kvalitní. Mohu potvrdit.
Ve sklepích Valtického zámku  se nachází   Národní vinařské centrum. Návštěvníci  mají možnost vínko ochutnat a ocenit. 

Na konci 19. stol. prodělal park změny. Byla zde vystavěna  nová pravidelná zahrada.

Rozdíl mezi odměřeným  francouzským stylem  v zahradě   v těsné blízkosti zámku a  navenek neuspořádaným  anglickým stylem o kousek dál, vnímám velmi zřetelně. V  parku pod   zámkem se, na rozdíl od  nádherné, ale přísné francouzské zahrady,  vždy cítím  jako ve volné přírodě.  Za zdánlivě nahodile stojícími ohromnými vzrostlými stromy a  keři a také za  ledabyle  rozsetými cestičkami, mostíky, ostrůvky, či  stavbičkami, je ve skutečnosti hromada přemýšlení a záměrného uspořádávání. Klobouk  dolů před  umělci, jež se podíleli na tomto velkolepém díle.

Hranici, dělící pravidelnost od  divokého parku, tvoří zámecký skleník. Nadčasový technický skvost  je  další dominantou areálu. Jeho oranžérie a exotická květena  tvoří  samostatnou zahradu lednického parku.

Oblast ještě nikdy nezklamala, chronicky ráda se tam  s přáteli vracívám. 

Před  pár  lety  jsme  na kolech  Lednicko - valtickým  areálem  projeli po  červené.  K některým stavbám bylo možné zajet, ale  např. do  zámeckého parku je cyklistům vjezd  zakázán.

Přibrzdili jsme  tenkrát    u Chrámu Tří  Grácií,  Kaple  svatého Huberta a  Dianina  chrámu (Rendez - vous). Tato svým porvedením připomíná vítězný oblouk. Vrátili jsme se pak  o fous na rozcestník Ladenská  alej a zamířili doleva – po žluté  do Hlohovce – kde stojí Hraniční zámeček. Odtud  jsme se pokračovali po  modré,  předrkocali se přes mikulovský Svatý kopeček a finišovali  pod Pálavou.
 

Ale zpět do Lednice v rámci jiného výletu. Po zhlédnutí  zámku a  rozsáhlého upraveného rozkvetlého parku se skleníkem  jsme  se PĚŠKY vydali kolem Zámeckého rybníku  k dalším stavbičkám. Park je protkán sítí pěšinek.

Komu  se nechtělo po vlastních, mohl se za úplatu  projet koňským povozem.

Po  cestách  vodních  se  zase bylo možné přemísťovat   loďkami.  
Více na:  www.1plavebni.cz.

Navštívili jsme Minaret.  Tureckou věž, velmi neobvyklou stavbu, postavenou  ve stylu maurské architektury, nechal na  přelomu 18. a 19. stol. vybudovat Alois z  Lichtenštejna. Sály  budovy nebyly   pro veřejnost přístupné, ale  za drobný poplatek jsme vyskotačili  302  schodů.  Z výšky 60 m., z nejvyššího  ze 3 vyhlídkových ochozů, jsme se pokochali výhledy na zámecký park, na zámek, stojící v ose  Minaretu, také na  pálavské vrchy a  okolní malebnou krajinu. Okruh kolem lednických rybníků měřil  cca 4 km. Cestou jsme poslouchali ptáky a nasávali vůni kvetoucích stromů a keřů. Procházka byla potěchou pro oči, uši, nos i duši. Některé nádherné vzrostlé velikány bychom asi jinde  nenašli.

Cesta z parku (se stratem kousek od Maurské vodárny) vedla necelé  3 km  po zelené. Janohrad sloužil jako  lovecký zámeček. Tato uměle vytvořená zřícenina musela  být (stejně jako např. Minaret) zpevňována dřevěnými kůly, protože vyrostla   na nestabilním podloží. Bodejť by ne, všude kolem je samá voda . Janův  hrad vypadá jako  starobylý hrad, ale takto (jakoby časem poničený) byl  postaven Janem Lichtenštejnským, na základě jeho romantických představ o středověké architektuře, až  počátkem  19. stol. Hrad působil trošičku kýčovitě a uměle, ale velmi mile. Místo rytířů zde relaxovala kupa cyklistů i pěškochodců. V bufetu pod hradem jsme se také posilnili pivečkem a vydali  zpět (necelé 3 km) k městu, tentokrát po  žluté.

Cestou jsme míjeli Lovecký zámeček z 19. stol, další  ze stavbiček, jež zkrášlovala obrovské  panství.

 Z Lednice jsme se autem přemístili do Valtic (cca 7km), kde jsme navštívili zdejší  zámek a park. Poté  jsme si (asi 1,5km  směrem na Úvaly)  vyjeli  prohlédnout  Kolonádu na Rajstně.  Je vkusně  zasazena do nejvyššího místa  celého areálu. Z ochozu stavby  se nám naskytly  krásné výhledy na Valtice, Mikulov, Pálavu a Rakousko.

Zdaleka se nepopsaly všechny tipy na výlety v Lednicko-valtickém areálu, v oblasti, ve které se v jednotě snoubí lidské dílo s přírodou.

Tak zase někdy  příště

 

TIPY na výlety v  blízkém okolí:

PÁLAVA

MIKULOV - Svatý Kopeček, Židovský hřbitov, Kozí Hrádek, vápencový LOM a Zaječí

více z cest

 
Blíže o historii na těchto webových stránkách:

Wikipedie

https://www.zamek-lednice.com/cs/o-zamku/Lichtenstejnove