Jak brodit řeky na Islandu jako pěší turista, aneb obecné zásady brodění - diskuse

Moc toho o brodění napsáno v článku není. Takže shrnuto z praxe - Do trenek (plavek asi ne, jak je voda k pasu je to v háji, batoh se už máčí ve vodě). Nechat si ponožky! Ledová voda Vám ochromí v půli cesty nohy a je konec. Kolena to vydrží vždy, kotníky nikdy. Hůlky, jasnačka. Já třeba hůlky nepožívám na běžných tůrách vůbec, a to i v extrémní zátěži, takže sháním větve. Projít cestu jednou tam a zpět. Napsáno dobře. Boty (pantofle atd.) bych si nikdy nebral. Nohy v ponožkách dokáží ideálně nahmatat podklad a ukotvit se. Ještě jsem se nepotkal v běžných tocích s ostrými kameny (a bohudík ani rozbitou flaškou). V pantofli se vám smekne noha raz dva. První přenáším na zádech slečnu, co jde se mnou. Je těžší než oba batohy a je to lepší odehrát co nejdříve. Pak jdu s batohy. Vždy pěkně v klidu, malé kroky, jistě přenosy váhy. Na břehu rychle vytřít nohy ručníkem a třít a třít pro zahřátí. Nechat nohy vysušit pod nějakou přikrývkou, přehozem. Většinou než přebrodím s batohy, první přenesený "batůžek" připraví karimatku na sednutí a ručník. Jak jsou nohy poněkud vysušené (to neznamená utřené), tak nové ponožky - ne ty propocené, co jste sundali před broděním. A hurá na cestu dále :o) Závěrem bych asi podotkl, že vždy riskujete zánět šlach. Já si třeba nosím kostivalovou mast a nohy na večer pro jistotu promažu.