Cukr z lesa

Cukr z lesa

Někoho by padla, že se jedná o nesmysl. „Cukr z lesa" lze ale opravdu získat, je daleko zdravější, dokonce léčivý. Získáte ho z břízy, kterou každý zná.

Jak na to? Jakmile začně v předjaří vnikat voda do kořenů, mění se zásoby škrobu v kořenech a kmeni na cukr, který se ve vodě rozpouští a stoupá dřevními cévkami k pupencům. Pupence, zaživené cukerným roztokem, se rozvíjí a vyrážejí v mladé výhonky. Než se na jaře rozvinou z pupenců lepkavé lístečky, může nám dát bříza sladkou šťávu.

Šídlem nebo hřebíkem navrtáme do břízy malou dírku. Do otvoru pevně zasuneme kousek březové kůry jako žláběk. Za den můžeme ze stromu nasbírat až deset lahviček. Během jara může dát jeden strom až čtyři vědra šťávy Otvory však nesmíme dělat příliš velké, protože by ze stromu zbytečně vytékala šťáva, který vyživuje pupence. Kolik by se jich rozvinulo! Nehledě na to, že otvory v kůře mohou vnikat do dřeviny výtrusy cizopasných hub, takže strom by mohl zahynout. Jakmile nasbíráme potřebné množství šťávy, zamažene otvor smolou.

Léčivá šťáva Březová šťáva je sladká, nakyslá a odpařováním ji můžeme zahustit na sirup, který obsahuje 60 procent cukru. Takový sirup má citronově žlutou barvu a je hustý jako med. V lese si můžeme udělat „šumivý nápoj". Dáme-li do skleničky s březovou šťávou práškový cukr, začně šťáva pěnit. Abychom mohli šťávu uchovat do zásoby, nelije se do lahví - do každé lahvičky je dobré dát lžičku cukru a uloží se do sklepa. Březová šťáva čistí plíce a dokonce může příznivě ovlivnit některá zhoubná onemocnění. Na Bílé Rusi se březová šťáva stáčí do sudů a dělá se z ní kvas. Do sudu s březovou šťávou se spustí na provázku pytlíček s opečenými kůrkami žitného chleba. Za dva dny přejdou kvasinky do šťávy a začně kvašení. Pak se do sudu nasype vědro dubové kůry, konzervační (tříslovinná) látka a pro aroma se přidají višně a kopr. Sudy se zazátkují. Za dva dny je kvas hotový a může se uchovat po celou zimu. Kromě březové šťávy lze na jaře jíst i březové pupeny a mladé listy. Obsahují až 33 procent bílkovinných látek, cca 12 procent tuku a hlavně protikurdějové látky. Březové listy mají na okrajích otvory - vodní průduchy. Tudy prosakuje voda s rozpuštěným cukrem, který se někdys v horkém dnů vylučuje jako třpité krystalky. Tyto kapičky cukru, kterým se někdy říká „medová rosa", sbírají včely. Bříza - všemocný lék Bříza však působí příznivě i na revmatické onemocnění.Stačí jen narovnat na lůžko její listy a větvičky, zakrýt dekou nebo prostěradlem a nechat působit asi čtrnáct dnů. Kromě toho bříza nejlépe neutrlizuje radioaktivní záření a záření, které vytvářejí videa, televize, počítače a podobně. Proto se doporučuje dát do vázy pár větviček břízy a dát ji do pokoje, v kterém tyto přístroje máme. Břízu člověk využíval odedávna. Stará lidová hádanka říká: „Stojí, stojí, strom, barvu má zelenou s v tom stromku čtvero užitku: první - chorým ku zdraví (březové proutky v lázních) druhý - ve tmách (louč) třetí - vetchým posílení (převazování rozbitých hrnků) čtvrtý - lidem nápoj (březová šťáva)." Nejlepší palivové dřevo je březové. Nejpevnější pažby, topůrka a jiné jsou z břízy. Suchou destilací se ze dřeva získává kyselina octová a z kůry dehet a saze pro výrobu barviva.

Fotogalerie