Zubří - kostel sv.Kateřiny Alexandrijské

Vypíná se z návrší v centru Zubří již od roku 1788 a je nejvýraznější dominantou města. Jeho předchůdcem byl dřevěný kostel, zbudovaný v poslední čtvrtině 16.století. Jenže ten byl oproti nynějšímu třetinový a brzy kvůli svému malému interiéru přestal věřícím vyhovovat. V 18.století sem dojížděli faráři z Rožnova pod Radhostěm a sloužilo se jen 20 mší svatých za rok. Vlastní duchovní správy a zbudování fary se obec dočkala až za reforem Josefa II. Kostel byl po svém vzniku požehnán děkanem z Valašského Meziříčí, nikoliv ale vysvěcen!

Generální opravou prošel 1892 a poté do něj byly umístěny nové varhany. Další úpravy proběhly začátkem dvacátého století. Tehdy interiér rozzářilo nové „barevné“ kněžiště a o něco později zdi chrámové lodi zkrášlila Křížová cesta. Za 1.světové války byly pro válečné účely zkonfiskovány dva zvony a dokonce i varhanní píšťaly. To samé v bledě fialovém se odehrálo i v následující světové vojně. Nové zvony pořízeny až roku 1970 a o tři roky později upraven liturgický prostor spolu s oltářem. Po sametu byl chrám znovu důkladně opraven, zároveň nainstalovány nové varhany a pro větší komfort věřících zbudováno elektrické topení. Protože se při pátrání v kronikách zjistilo, že kostel nebyl vysvěcen, dočkal se tohoto slavnostního aktu provedeného olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem, až po dlouhých 222 letech a to Léta Páně 2010.

 

 

Chrám sv.Kateřiny Alexandrijské je neorientovanou obdélnou stavbou, jejíž presbytář je půlkruhově zakončen. Nad vstupním severním průčelím vystupuje štíhlá hranolová věž zvonice, opatřená po stranách ciferníky věžních hodin a završená jehlancovitou střechou. Chrámová loď s trojlodím a přístupnými nadzemními galeriemi – emporami, je osvětlena řadami půlkruhových oken a nad nimi okny obdélnými s půlkruhovými záklenky. Na hlavním oltáři visí obraz krásné sv.Kateřiny: Není zobrazena v tradičním pojetí s mučícím kolem, ale tady klečí před Pannou Marií s jezulátkem a zasvěcuje se Ježíši. (Podobný motiv možno spatřit na hradě Karlštejně.) Interiér chrámové lodi má plochý strop ozdobený kruhovými freskami s biblickými tématy a za pozornost stojí také křížová cesta, jejíž jednotlivá zastavení jsou znázorněna formou polychromovaných dřevěných reliéfů.

Farní kostel byl díky svému unikátnímu trojlodí s emporami otevřenými dovnitř do lodi, který je jedinou takovouto sakrální stavbou z josefinského období na Vsetínsku, zapsán do seznamu kulturních památek.

Prostor před kostelem, k němuž přiléhá hřbitov, je parčíkově upraven. Stojí zde misijní kříž z roku 1864 a ještě krucifix dřevěný, dole doplněný hezkým obrázkem světice.

Kromě mší svatých a jiných náboženských obřadů je interiér chrámu využíván také k pořádání varhanních a pěveckých koncertů.