Zřícenina hradu Radosno

Zřícenina středověkého hradu Radosno (německy Burg Freudenburg) se nachází v nadmořské výšce 770 metrů v severozápadní části Suchých hor (Góry Suche) severně pod vrchem Suchawa (928 m n. m.).

Hrad dal postavit ve 2. polovině 13. století kníže Bolko I Surowy (* 1252-56, † 1301) z důvodu posílení ochrany slezsko – české hranice. Obdobně jako nedaleký hrad Rogowiec se i Radosno stalo domovem loupeživých rytířů. Ti v okolí loupili do roku 1355, kdy je nechal vyhnat Karel IV. O rok později hrad koupil Hersko z Rozkowicz za 3.200 kop pražských grošů. Záhy jej však na základě předkupního práva získal Bolko II Mały (* 1309-12, † 1368). Rok po smrti Bolko II dala vdova Agnieszka hrad jako léno wrocławskému biskupovi Przecławovi z Pogorzelu. Ten hrad spravoval do roku 1376. Dalšími majiteli hradu byli Gunzel a Nickel von Seidlitz a od roku 1388 Heinrich von Rechenberg a jeho čtyři synové.

V roce 1392, po smrti Agnieszky hrad a celé świdnicko-jaworské vévodství připadlo Koruně České. V době husitských tažení byl hrad Radosno dvakrát obléhán, v roce 1427 a 1434. Neví se však, zda jej Husité dobyli. V 15. století hrad osídlili opět loupeživí rytíři. Ti loupili pár let, než je v roce 1443 vyhnalo wrocławské vojsko. Poté Radosno pustlo až do roku 1466. kdy jej koupili a začali přestavovat bratři Hans a Nikolas von Schellendorf. Jenže bratři Schellendorfovi nezůstali pouze u zvelebování svého sídla, ale začali také loupit. To nemohlo trvat navěky. V roce 1483 hrad dobylo a vypálilo vojsko Matyáše Korvína. V roce 1497 vojsko Georga von Steina zdemolovalo hrad pomocí střelného prachu se záměrem definitivně ukončit loupení v kraji. Od tohoto roku se hrad nachází v rozvalinách.

V letech 1995 až 96 na hradě proběhly archeologické práce a zbytky kamenného zdiva byly zakonzervovány. Dnes na zalesněném konci ostrožny uvidíte jen 12 metrů vysokou dolní část kruhové věže, tzv. bergfritu, základy obytné budovy na severozápadní straně hradního areálu.

Základem hradu byl již zmíněný kamenný bergfrit o průměru 7,2 m obehnaný dřevěnými palisádami. Vchod do věže byl ve výšce 4 metry nad úrovní terénu. Věž chránila především přístup ke hradu po temeni ostrožny od jihovýchodu. Ostatní svahy byly strmé a dávali protivníkovi menší šanci na dobytí hradu.

Ve 14. století se hrad rozšířil o budovy obytné a hospodářské, které vytvořily malé nádvoří o ploše 300 m2. Postavené bylo i nové kamenné opevnění okolo celého hradního areálu, který měl nyní obdélníkový tvar o rozměrech 17 m x 30 m. Naproti stávajícímu bergfritu se v severním rohu nacházela obytná budova a hned vedle ní bašta o půdorysu 6 x 6 metrů, která byla zároveň i vjezdovou bránou. Bezpečnost hradu zajišťovaly vedle kamenného opevnění také příkopy vytesané ve skále. Jejich šířka se pohybovala od 3,5 m do 7 m, hluboké byly až 4 metry.

Hrad Radosno je dostupný ze Sokołowska po žluté turistické značce, která vede dál na nejvyšší vrch Suchých hor Waligóru. Pokud se k hradu vydáte ze sedla Třech dolin (Przelęcz Trzech Dolin) od chaty Andrzejówka, jděte přibližně 400 metrů po zelené značce směrem na Sokołowsko a u tabule č. 7 naučné stezky odbočte mírně vlevo po neznačené lesní cestě. Po necelých sto metrech narazíte na žlutou značku, po které pokračujte vpravo. Ke zřícenině hradu dojdete bez velkého převýšení po necelém jednom kilometru. Ruiny hradu uvidíte takřka na poslední chvíli, zakrývá je lesní porost. Ten také brání výhledům do okolí.