Živnostenský dům čp. 472 v Hradci Králové

Tato geometrickým dekorem zdobená budova se zvýšeným průčelním rizalitem zakončeným kupolí a mohutnými křídly dominuje Masarykovu náměstí, i když správně je čp. 472 řazeno do Švehlovy ulice a pouze čp. 1275 přímo k náměstí, jež navíc vzniklo na "zelené louce", protože se v těchto místech nacházely pouze louky, a to kvůli existenci královéhradecké pevnosti, což se změnilo až po jejím zániku a v této lokalitě se začalo s budováním nové a výstavné části Hradce Králové.

Živnostenský dům, někdy přezdívaný jako Živnodům, byl navržen architektem Vladimírem Fultnerem (viz https://www.archiweb.cz/vladimir-fultner) pro 2. září 1908 založený Spolek pro zvýšení lidového blahobytu, zvláště pro stavbu dělnických domků (později známý jako Stavební družstvo pro Hradec Králové), resp. jeho členy - drobné živnostníky, kteří zde měli bydlet a mít své dílny, ateliéry a obchody. Ve schůzi městské rady 11. dubna 1910 byla žádost spolku o změnu regulační čáry bloku F, kde spolek hodlal na parcele č. 8 postavit onen nárožní dům, postoupena městskému zastupitelstvu. S kopáním domovních základů začal místní stavitel Josef Novotný 18. dubna 1910 a dům byl dokončen ještě téhož roku. 23. ledna 1911 byla novostavba na zasedání městské rady prohlášena za zkolaudovanou. Stal se tak prvním z řady podobných objektů, k jejichž realizaci docházelo až po 1. světové válce, neboť toto družstvo stačilo před rozpoutáním tohoto konfliktu dostavět vedle Živnostenského domu pouze 12 dělnických domků a 1 dílnu.

V suterénu se nacházely prostorné dílny, umístěné rovněž v zadní části přízemí, do předního přízemního traktu byly umístěny „vzdušné a moderní krámy. V patrech byly situovány různé ateliéry, kanceláře a byty. Celkem objekt obsahoval 20 bytů, 9 dílen a 8 krámů. Roku 1911 zde žili: průvodčí vlaku Jaroslav Bala, dámský krejčí Jindřich Beneš, hospodyně Růžena Bergmanová, zednický pomocník Václav Bibr, jednatel I. rakouské pojišťovací společnosti proti vloupání Jan Bartoš, majitel obchodu suknem Karel Bergmann, obuvnický pomocník Jan Burian, sochař a štukatér František Čermák, obchodnický učeň Josef Dvořák, brašnářský dílovedoucí František Forman, výrobce harmonií Alois Frodl, sesazovač pian Josef Frodl, řezbářský učeň Rudolf Chudoba, řezbář a choralista Václav Chudoba, služka Marie Jachová, malířský učeň Josef Kasal, c. k. poručík 18. pěšího pluku Alois Keller, řezbářský pomocník Vilém Kobrle, služka Anna Košťálová, korespondent Miroslav Kulda, domovník František Michálek, ryjec v továrně na hudební nástroje Jan Monsé, studující c. k. pedagogia Karel Monsé, studující obchodní akademie Miroslav Monsé, pánský krejčí Antonín Nádvorník, řezbářský pomocník František Navrátil, obuvník Vojtěch Neckář, majitel elektrotechnického závodu Vl. Zdeněk Panoušek, vdova po hodináři a soukromnice Hermína Reischlová, služka Julie Rozmarová, profesor obchodní akademie Hugo Ruffer, majitel brašnářského závodu František Růžička, typograf Jaroslav Schmidt, služka Františka Srdínková, krejčovský pomocník Antonín Stehno, řezbářský učeň Josef Strakatý, malířský učeň Vilém Střílek, krejčovský učeň František Uhlíř, krejčovská pomocnice Františka Veisová, krejčovský učeň Karel Vrátil, krejčovský učeň František Vyleťal. Dále se v objektu nacházely: pobočka firmy Hollmann B. a spol., technická kancelář a podnikatelství staveb (Ing. Karel Kult a Ing. Rudolf Pilnáček), dílna brašnáře Františka Růžičky, krejčovská dílna Antonína Nádvorníka, ateliér malíře pokojů a dekorací Gustava Stoklasy, módní síně pro dámy Jindřicha Beneše a Václava Beneše, výroba harmonií Aloise Frodla, zastupitelství Moravské zemské životní pojišťovny a Universale, všeobecné společnosti pro pojišťování na život (Jan Bartoš), dílna řezbáře Václava Chudoby a svrškářská dílna Josefa Beneše. V témže roce bylo povoleno postavení dřevoobráběcích strojů s elektrickým pohonem.

V objektu sídlící subjekty ovlivnila také 1. světová válka, protože ta přinesla řadu zraněných a péče o ně byla vyřešena zřízením ortopedického ústavu v Hradci Králové, jehož léčebna byla roku 1916 otevřena v přízemí a 1. patře Živnostenského domu. Od 12. srpna 1918 úřadovala v objektu Okresní oděvna královéhradecká. 5. února 1921 zde začala vyrábět lihuprosté nápoje Marie Kohoutová, provdaná Fröhlichová, ale již v následujícím roce se dostala do konkursu. Počátkem 20. let 20. století v objektu sídlily např. ještě okresní úřadovna pro péči o válečné poškozence v Hradci Králové, odbor Masarykovy ligy, dodavatel psacích strojů J. Horák, obchod s obuví J. Beneše („U Beneše“, moderně zařízené obuvnické dílny sdružených obuvníků byly zřízeny roku 1921), koncem 20. let F. Jílek, dříve Otto Seitz, závody pro umělecko-průmyslové práce kovové v Hradci Králové, a na přelomu 20. a 30. let závod Luisy Seitzové Plissování - ažurování „Huť“, umělecká tržnice (živnostenský list vrátila roku 1932). V roce 1927 byla rozbita výkladní skříň obchodníka Julia Klepetáře a při známé vichřici 4. července 1929 byla poškozena střecha objektu, s jejíž opravou se začalo ještě téhož roku. V roce 1931, kdy dům stále náležel do majetku Stavebního družstva s. r. o., zde žili tito lidé: choť obchodního zástupce Anna Bartošová, úřednice Anna Bartošová ml., úřednice Boh. Bartošová, průvodčí vlaku Rudolf Benda, krejčí Jindřich Beneš, soukromník Josef Beneš, elektrotechnik Oldřich Beneš, obchodník Antonín Bouček, strojní inženýr František Budecius, Miroslav Čermák, vdova Františka Čermáková, úřednice Vlasta Čermáková, soukromnice Božena Gautschová, modistka Marie Hamešová, obchodník Jar. Horák, úředník Karel Horák, asistent stavitele Alois Hyršl, žezbář Václav Chudoba, fotograf Josef Junek, obchodník Julius Klepetář, pekař Josef Kolářský, inkasista Karel Komárek, obchodník Jar. Kratochvíl, truhlář Jar. Krčmář, soukromnice Františka Kynčlová, úřednice Vlasta Machová, bankovní zřízenec Jan Monsé, typograf Emil Myšák, obchodní příručí Vilém Myšák, majitel krejčovského závodu Antonín Nádvorník, učitelka Anna Nádvorníková, úřednice Anna Povolná, poštovní tajemník Em. Řehák, úředník Em. Řehák, krejčí Antonín Stehno, malíř Gustav Stoklasa, zámečník Adolf Šalanda, úředník Karel Šulc, malíř František Veverka a soukromnice Kateřina Zadražilová. Naopak svoji provozovnu měli v domě: cizelér František Jílek, fotograf Josef Junek, holič Karel Pultar, pánský krejčí Antonín Nádvorník, pánský krejčí Antonín Stehno, květinářka Ema Zítková, lahůdkářka Marie Kozlerová, výroba lustrů Jílek F., dříve Otto Seitz, malíř pokojů Gustav Stoklasa, modistka Božena Benešová (živnostenský list obdržela až o rok později), obchodník s obrazy Julius Klepetář, parfumerista Karel Pultr, výše zmíněná umělecká tržnice "Huť", obchodník s psacími stroji Jar. Horák a řezbář Václav Chudoba. Roku 1932 si v čp. 472 otevřela Marie Ježková obchod porcelánem, sklem, bronzem, svítidly a elektrotechnickými novinkami a v následujícím roce Ladislav Kareš lakýrnictví. Roku 1934 proběhla v domě rozsáhlá adaptace, v roce 1935 v něm začala prodávat reprodukované obrazy Lucie Klepetářová a roku 1936 Karel Bače. Tehdy si v nemovitosti vybudovala své prostory též pojišťovna Čechoslavie. V roce 1937 si zde Josef Lerch zřídil holičství, kadeřnictví a vlásenkářství a tak bychom mohli ještě dlouho pokračovat, protože onen živnostenský spolek se vždy snažil, aby byl objekt dostatečně využit a byl i svébytným centrem živnostnictva nejen Husova, resp. Masarykova náměstí, což se nezměnilo ani v období německé okupace.

Po únorových událostech roku 1948 se dostal objekt do rukou státu, resp. města. To nechalo později bytové jednotky v něm zprivatizovat, resp. v čp. 472 (11 bytových jednotek - Pavel Horníček, Miroslav Krejčí, Jiří Melich, Eva Rabasová, MUDr. Alena Stoklasová, Naděžda Trojanová, Pavel a Naděžda Trojanovi, Irena Urdová, Jiří Valuš, Ladislav Wágner, Vladislav Wiener) a později vzniklém čp. 1275 (7 bytových jednotek Jaromír Bače, Jiří Kava, Dagmar Kavová, Helena Kavová, Hana Koldová, Věra Novotná, Věra Potůčková). 1. července 2000 vznikla Společenství vlastníků jednotek Švehlova 472/a (ustavující schůze 4. listopadu 2002 a do rejstříku společenství vlastníků jednotek zapsáno 11. dubna 2003) a Společenství vlastníků jednotek DŽ, Masarykovo nám.472/B (od roku 2016 Společenství vlastníků DŽ, Masarykovo nám. 1275/1, ustavující schůze 12. března 2002 a do rejstříku společenství vlastníků jednotek zapsáno 5. června 2002), jež od svého založení spravují oba objekty. V 70. letech 20. století tu sídlilo Lidové bytové družstvo v Hradci Králové (v letech 1993-2008 v čp. 1275 jako VÝCHODOČESKÉ LIDOVÉ BYTOVÉ DRUŽSTVO) a předprodej vstupenek Divadla Vítězného února. Tehdy proběhla také postupná adaptace objektu. V 70. a 80. letech 20. století bývala v domě drogerie, z níž se stala posléze specializovaná prodejna FOTO-KINO Pardubice. Roku 2009 se objevila v přízemí CK FIRO-tour a několik dalších provozoven. Některé však zanikly, např. od roku 1999 existující provozovna FOKUS OPTIK byla ke 13. srpnu 2021 trvale uzavřena a z prodejny Outlet (existující v letech 2012-2013 jako Outlet Zone Petry Vlčkové a v letech 2013-2019 Outlet Mileny Fialové) se stal 4 Seasons Fashion.

Jak bylo již zmíněno, tento dům nebyl na území města jediným, který byl postaven k tomuto účelu. Nepřehlédnutelným je i rohový dům čp. 550 v Šafaříkově ulici, kde kolem roku 1925 společnost ATLANTIS dodávala zákazníkům losy všech druhů za hotové i na splátky. Vedle toho zde bydlel řídící učitel Jan Morávek, který podával informace o sjezdu abiturientů reálky z roku 1881 u příležitosti 50. výročí této školy, jenž se konal 30. srpna 1924 v Grandhotelu. Dům čp. 581 v téže ulici bylo nazýváno Novým živnostenským domem a ve 20. letech 20. století v něm působilo zejména První výrobní a prodejní družstvo hudebních nástrojů s. r. o. Hradec Králové, které koncem srpna 1923 přesídlilo do novostavby živnostenského domu v Čelakovského ulici blíže hotelu Start, jehož stavba byla zahájena roku 1922. Živnostenský dům v Šafaříkově ulici postavilo Stavební družstvo pro Hradec Králové a okolí nákladem 5 000 000 Kč a bylo v něm 10 krámů, 6 dílen, 31 bytů s 86 místnostmi. Na Pražském Předměstí byly v letech 1922-1923 postaveny také živnostenské domy, a to v tehdejší Macharově ulici. Obsahovaly živnostenské dílny, krámy a byty (např. S. K. Neumanna čp. 453). Více o výše zmíněném Živnostenském domě čp. 472 lze najít zde: https://kam.hradcekralove.cz/objekt/26-zivnostensky-dum.

Živnostenský dům čp. 472 v Hradci Králové na mapě