Žďárská soutka

Soutka je na dnešní poměry velice úzká ulička a tu, kterou máme dochovanou z 18. století ve Žďáře nad Sázavou, můžete najít v dolní části náměstí Republiky, jako spojku do Radniční ulice. Přesněji – její západní konec najdete v Radniční ulici za kaplí svaté Barbory a východní proti lékárně a domácím potřebám kousek nad zastávkou MHD – Havlíčkovo náměstí. Ulička spojovala dolní část náměstí s kostelem svatého Prokopa a částí starého Žďáru zvanou Podskalí, to je část pod Tvrzí.

Soutky měly více funkcí. Kromě funkce spojovací, jako komunikace, sloužily také k odvádění vody, hlavně dešťové a možná i splašků. A také tvořily bariéru proti šíření požárů. Ta protipožární funkce se mnohokrát osvědčila. Za dob hlubokého socialismu byla ale soutka ve Žďáře z obou stran opatřena železnou mříží, protože se stala temným zákoutím, které páchlo po moči a výkalech. Tím si vysloužila i hodně hanlivý lidový název.

Ve žďárské soutce se vyskytuje na její východní straně také jeden zajímavý architektonický prvek. Tím je prampoch – zděný rozpěrný oblouk napříš přes soutku mezi budovami, opatřený stříškou. Je tam z důvodu zlepšení statiky budov, sousední zdi rozpíná spojuje s zpevňuje.

Soutka není a nikdy neměla své katastrální číslo, patří půl na půl oběma sousedním budovám. Ty jsou samozřejmě stejně staré jako soutka. Na domě Ondrušových, (vlevo při pohledu z nám. Republiky) je nad vchodem dochovaný znak kardinála Františka z Ditrichštejna z roku 1609, knížete-biskupa olomouckého, gubernátora Moravy a majitele žďárského panství.

Naposledy se protipožární vlastnosti soudky osvědčili v roce 1945, kdy jej ustupující Němci zasáhli, poničili a zapálili panzerfaustem.

Poloha žďárské soudky: 49°33'48.438"N, 15°56'21.459"E

Další turisticky zajímavé objekty na náměstí:
- nová žulová kašna
- Historická studna objevená při archeologickém průzkumu
- časová osa s milníky Žďáru
- zvonkohra na Staré radnici
- secesní fasáda hotelu Veliš

poslední aktualizace: 19.6.2015