Českomoravská vrchovina je rozsáhlé pohoří ležící na hranici Čech a Moravy. Pohoří nemá jasnou hřebenovou linii a typický pro něj je jen mírně zvlněný terén, z něhož se zvedají ojedinělé vrcholy do výšky přes 700 m, výjimečně přes 800 m n.m. Tato turistická oblast je obdařena nádhernou, ale zároveň drsnou přírodou. Rozlehlé lesní porosty jsou protkány malebnými údolími. K nejvyšším vrchům patří Javořice (837 m) v jižní části oblasti poblíž Telče a Křemešník (765 m) ve střední části blízko Pelhřimova. Mezi významné památky patří Třebíčský zámek (původně benediktinský klášter z 11. století), město Telč (městská památková rezervace s renesanční výzdobou štítů městských domů a se zámkem), zámek Náměšť nad Oslavou, či hrady Lipnice, Kámen, Roštejn.
Zámek stojí na severním okraji města Žďáru nad Sázavou v kraji Vysočina. Zámek je otevřen v dubnu a říjnu o víkendech a od května do září denně mimo pondělí. Rozlehlý komplex někdejšího kláštera tvoří většinou barokně upravené stavby se středověkým zdivem, obklopující čtyři nádvoří. Jádrem pozdějšího zámku byla původní budova prelatury, postavená ve slohu vrcholného baroka v letech 1726 ? 1734 podle plánů architekta J. B. Santiniho. Jejím ústředním prostorem je hlavní sál prostupující dvěma podlažími, zdobený freskou K. Töppera z roku 1734. V dalších místnostech jsou štukové stropy. V prostorách někdejšího kláštera a zámku je několik muzeálních a výstavných expozic, věnovaných J. B. Santinimu, žďárskému baroku a jeho osobnostem aj. Své sbírky zde vystavuje i Muzeum knihy.
Historie
Původní cisterciácký klášter, založený v roce 1252, sehrál významnou roli při kolonizaci východní části Českomoravské vrchoviny. Za husitských válek byl klášter v roce 1422 vypleněn a poté se pomalu vracel k původnímu rozkvětu. V roce 1617 byl klášter zrušen, k jeho obnovení došlo v roce 1638. Největšího rozkvětu pak klášter dosáhl za opata V. Vejmluvy, celý areál byl postupně přestavěn ve stylu barokní gotiky. V roce 1784 klášter vyhořel a byl zrušen. Ohněm poničené objekty byly v roce 1786 upraveny na zámek, který sloužil jako byty pro úředníky. Od roku 1826 vlastnili zámek Ditrichštejnové, pak Clam-Gallasové a posledními majiteli byli až do roku 1945 Kinští, kterým byl zámek v roce 1992 vrácen v restituci.