Zbořený Kostelec (Týnec nad Sázavou)

Původně byla osada i stejnojmenný hrad nazývány jako Kostelec nad Sázavou a teprve později se ustálilo jejich pojmenování na současném názvu. Pokud dáme slovo prof. Antonínu Profousovi a jeho knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II. díl. CH-L", tak v ní nalezneme k jeho původu následující:

"1. Zbořený Kostelec, ves (m. o. Pecerady) sz. od Benešova: 1341 Ulricum de Kostelecz, RB. IV, 406; 1348 Kostelecz, super Sazawia castrum, Maj. Carol. v AČ. 3/88; 1352-99 decan. Benessouiensis: Kostelecz, RDP. 40; 1395 Costelecz castrum - - 1398 při (= spor) o hrad Kostelecz - (1390) omne ius ad castrum Costelecz et villam Costelecz - cum iure patr. eccl. ib., Podyeus villam int., Bukowani v. i. - in Brodecz . . cum agris - - flumine Sazawa, AČ. 35/219 č. 4; 1413 castrum Costelecz supra flumine Sazawa situm cum villa sub codem castro sita, que similiter kostelecz appellatur, nec non villis Peczyrady - - jure patr. eccl. in Costelecz et in Olssan, DD. 61/142 n.; 1443 castrum Costelecz supra Sazauia, Costelecz villam int., molend. sub castro, in pecziradech, DD. 61/315; 1454 castrum Costelecz ruptum supra Sazawam - Peczirady curia, DD. 16/185; 1548 (práva) k zámku kostelczy - - klášter sv. Prokopa zámek - - w Sazawie mčko, DZ. 46 K 18; 1606 zámek Konopisstie s vohradou, též zámek druhej pustej kostelecz ležící nad řekou Sazawau - - vsi celé Kostelcze pod zámkem Kostelczem s druhé strany řeky Sazawy ležícím, DZ. 136 O 12; 1654 Kostelecz (pan. Tejnec a Beničky), BR. 24/214; 1788 Kostelecz an der Sazawa (nad Sazawau), Schaller VIII, 170; úř. 1854 Kostelec, 1893 Zbořený Kostelec.

Ve vsi K. byl ve 14. a 15. stol. farní kostel. Hrad Kostelec stál odtud přes řeku a dostal jméno své po vsi (Sedl. MSl. 443)."

Většina dějin vsi je spojena se stejnojmenným hradem, založeným někdy na počátku 14. století, a tudíž je zmíněna ve stati o něm, takže se nebudu opakovat. Sama osada byla osídlena již v neolitickém období, čehož důkazem může být řada rozličných archeologických nálezů. Snad za vlády Karla IV. se nacházely v obci rozsáhlé vinice. Větší rozvoj osady nastal až po roce 1842, kdy v sousedních Brodcích začala růst výroba v tamní přádelně. Roku 1843 zde bylo 17 domů a 166 obyvatel.

V roce 1849 se Zbořený Kostelec stal osadou obce Pecerady. Roku 1854 zvýšila brodecká přádelna jez na Sázavě, takže někteří rolníci z osady mívali zaplavená pole, za což dostávali od továrny odškodnění. V roce 1882 lovil u Zbořeného Kostelce korunní princ Rudolf. 9. června 1906 se otrávil 39letý Tomáš Šobíšek. Roku 1906 vznikla místní organizace sociální demokracie. O rok později začala výstavba dělnických domků, kterou měl na starosti stavitel L. Štross. V roce 1909 byly c. k. místodržitelstvím schváleny stanovy DTJ. Roku 1910 zde bylo 48 domů a 467 obyvatel. 3. srpna 1913 se zde uskutečnilo I. veřejné cvičení DTJ III. obvodu I. okresu. Z front 1. světové války se nevrátili 4 místní muži (Karel Germain, Jan Jirák, Josef Šíma, Josef Vesecký).

V roce 1926 byla osada přidělena k nově zřízené poště v Týmci nad Sázavou. 5. června 1927 se uskutečnilo 1. veřejné cvičení místní JPT. V letech 1930-1931 zasáhla osadu epidemie tyfu. 29. ledna 1936 byl založen SDH, jehož 1. valná hromada se uskutečnila 21. února 1937. Za členy sboru se tehdy přihlásilo 82 mužů. V téže době přešla továrna v Brodcích na strojírenskou výrobu, což podpořilo opětovně rozvoj osady. Roku 1937 počala úprava řeky Sázavy v katastru osady a místním hasičům byla slavnostně předána nová stříkačka. V roce 1939 byl úředně zakázán vznik Kroužku odbíjené kosteleckých kamarádů Zbořený Kostelec. Za německé okupace nesla osada pojmenování Wüst-Kosteletz. Roku 1942 vznikl při DTJ šachový oddíl. 5. května 1945 vznikly v zatáčce pod hradem záseky, aby zpomalily postup německé armády na povstalou Prahu. V roce 1952 ukončilo provoz pohostinství v čp. 11. Roku 1958 vzniklo JZD, do něhož se na počátku přihlásilo 11 rolníků. V letech 1960-1964 probíhala výstavba nové sokolovny, jež v roce 1968 získala přístavbu nářaďovny a balkon. 1. července 1964 se Zbořený Kostelec stal součástí Týnce nad Sázavou. Roku 1981 byla dokončena stavba prodejny. 15. listopadu 1990 vznikl chráněný přírodní výtvor Čížov. V roce 1996 vzniklo občanské sdružení „Řád rytířů bílého kříže“, které chtělo zabránit devastaci hradu Zbořený Kostelec. Roku 2003 byla opravena sokolovna. O rok později byla zahájena plynofikace osady. V letech 2014-2015 byla vybudována lávka přes řeku Sázavu, která byla roku 2023 opravena (viz https://www.mestotynec.cz/informace-z-mesta/informace-z-mesta/193647-oprava-lavky-je-dokoncena/). V letech 2018-2019 byla zrekonstruována sokolovna a zřízen chodník do Brodců. V roce 2026 byla zahájena výstavba vodovodu a kanalizace.

Nejvýraznější místní pamětihodností je od 31. prosince 1965 památkově chráněná zřícenina hradu Zbořený Kostelec, který vznikl v 1. polovině 14. století a po roce 1467, kdy byl dobyt vojskem Jiřího z Poděbrad, zůstal pustým a začal značně chátrat tak, až se dostal do dnešní podoby (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/hrad-zboreny-kostelec-zricenina-a-archeologicke-stopy-2169501). Za zmínku stojí ještě zdejší kamenná zvonička. V osadě se nenarodila žádná významná osobnost, ale je třeba dodat to, že místní hostinský a řezník Prokop Breburda byl od roku 1921 členem představenstva Nákupního a výrobního družstva hostinských v Benešově. Téhož času byl truhlář František Šálek členem představenstva a kontrolorem Konsumního a úsporného družstva v Brodcích u Týnice nad Sázavou. Naopak Josef Barek byl v letech 1964-1967 předsedou MNV v Týnci nad Sázavou.

Zbořený Kostelec (Týnec nad Sázavou) na mapě