Pomník býval umístěn při výjezdu z města na pravé straně ulice Bratří Štefanů, a to v místech, kde se dříve nacházel Juklův statek čp. 37 (přesněji přímo přes silnici proti němu), který sice vyhořel 3. července 1893, tornádo 1. září 1899 zničilo jeho střechu, ale zanikl až ve 2. polovině 20. století v souvislosti se zdejší skladištní a průmyslovou výstavbou. Zřídil ho zdejší sedlák Josef Jukl z čp. 37, a to na památku svého padlého syna Jana Jukla. Zároveň založil nadaci na jeho udržování, jež zanikla krátce po komunistickém převratu v roce 1948. Kříž byl posvěcen 24. června 1917 kanovníkem a profesorem ThDr. Františkem Šulcem.
Uprostřed ozdobně kovaného plůtku bývala na kamenné desce posazena vysoká hranolová základna z pískovce s biblickým citátem: "Věřím na vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, byť také umřel, živ bude. Jan XI. 25" a na ní žulový podstavec s okrouhle zarámovanou fotografií dotyčného a s textem: "Kříž tento postaviti dali zarmoucení rodičové svému jedinému milovanému synu JANU JUKLOVI, jenž šlechetnou svoji duši vydechl po krutém boji na italském bojišti dne 22. června 1916 v 27. roce věku svého. Spi sladce tam, synu náš drahý! V Tvé ruce přesvaté svou bolest kladem Pane, i štěstí jediné a naděj žití svého. Ty v radost proměníš slz moře vyplakané a v nebi vrátíš nám zas syna straceného." Ten nesl konkávně zúžený dřík, na který navazovala mohutná konická hlavice s nástavcem přecházejícím v kříž s korpusem Ukřižovaného Ježíše Krista, jenž byl později vandalsky poničen, až nakonec úplně zmizel a jeho existenci připomínaly pouze otvory po jeho připevnění.
A nyní krátce k osobě padlého hrdiny. Jan Jukl se narodil 27. prosince 1888 již zmíněnému sedlákovi Josefu Juklovi a již od mládí byl stejně jako jeho otec činný ve všech místních organizacích, jež byly navázány na římskokatolickou církev, např. v Katolické národní jednotě. Roku 1910 se stal jednatelem okresního výboru Sdružení české mládeže křesťansko-sociální se sídlem v Hradci Králové a v roce 1913 členem ústředního výboru Sdružení české mládeže křesťansko-sociální se sídlem v Hradci Králové. Od toho byl znám jako "buditel katolické mládeže na Hradecku". Padl "na poli cti a slávy" 22. června 1916 na italském bojišti a následujícího dne byl pohřben na Mrzlém Vrhu (viz
https://www.vuapraha.cz/padli-1-svetova/64352). 10. července téhož roku byly za něj odslouženy na Pouchově zádušní služby Boží.
Pomník zanikl po dopravní nehodě v roce 2015, kdy byly jeho zbytky odstraněny. Dnes je tu tedy jen prázdné místo, které zarůstá travou. Jedinou vzpomínkou na rodinu Juklovu je tak pouze pískovcový kříž v Kladské ulici z roku 1872 a jméno padlého Jana Jukla se nachází na pomníku padlým v obou světových válkách na třídě SNP v parčíku nedaleko budovy železničního nádraží na Slezském Předměstí, jenž byl odhalen 9. května 1970.