Zaniklá Bílá brána v Pardubicích

Když se řeknou Pardubice, tak každému vytane na mysli jejich symbol v podobě Zelené brány, vzácné a krásné památky gotického stavitelství, o níž bylo v roce 2021 rozhodnuto v referendu, že zůstane neomítnuta podle návrhu architekta Bóži Dvořáka, provedeného roku 1912. Ale vedle této brány existovala ještě jedna, která dala své jméno jednomu z pardubických předměstí.

Tato brána, vlastně věž, původně označovaná jako Mýtská (Mejtská) věž, v roce 1538 známá jako věž "k malému předměstí" a roku 1648 udávaná pod názvem "věž mezi branami", stávala na rozhraní vnitřního města a Bělobranského, nyní Bílého Předměstí. Jednalo se rovněž o gotickou stavbu čtverhranného půdorysu o výšce 35 m, jež byla celá zděná (většinou z kamene z Kunětické hory), omítnutá a bíle natřená, což jí též dalo její jméno. Nad vjezdem byl usazen městský znak a okénka ve 2 patrech osvětlovala obytné místnosti. Nahoře měla věž z cihel vyzděný jehlanec a kolem něho kranclem v podobě cimbuří obehnanou malou pavlač, po níž se mohlo chodit. Vrchol pak nesl tyč s pozlacenou bání, někdy po roce 1542 zhotovenou z mědi.

Její výstavba byla provedena nákladem Viléma z Pernštejna v roce 1515, i když někteří autoři ji dělají ještě starší, protože brány před ní měly pocházet z roku 1507. Před ní stála dříve ještě jedna brána s kranclem připomínajícím cimbuří a s obydlím pro hlídače (vzhled obou - věže i brány - lze vidět na kresbě Jana Willenberga z roku 1602), která byla opatřena zdvihacím mostem a za ní u labského mostu byla další brána s poschodím pro hlídače a s dvojitými silnými dveřmi, před níž byl most s vytahovacím západem. Tyto brány byly odstraněny již roku 1800 a zústala tak pouze věž, zvaná však jako Bílá brána.

Při velkém požáru v roce 1538 nedošlo k velkému poškození brány, neboť na její údržbu byla vydána pouze 1 kopa, 4 groše a 4 denáry, což nebylo ve srovnání s ostatními roky mnoho. Původní krov Bílé brány býval dřevěný a pokrytý šindelem, což potvrzují obecní účty z let 1644-1647. U této brány stávala dvojice hlídkujících strážců, kteří dostávali 2 kopy grošů platu. Naopak branný neměl žádný stálý plat, ale na žádost zámečníka Jiřího Sedláčka mu byla dána od města roční odměna ve výši 1 zlatého a 13 krejcarů. Dále byly u brány hřebeny z dubového dřeva, na špicích silně kované železem, jež visely na silných řetězech.

V roce 1636 byla na Bílé bráně udělána dvojice nových oken, za níž byla městem vyplacena 1 kopa grošů. Roku 1644 byly svařeny panty od velkých dveří a opraveny zdvihací mosty. Kovář Jakub Stehlík za tuto práci obdržel 1 kopu a 6 grošů. Tesař Pavel Machek obdržel za opravu oněch dveří a šraňku k haltýřům 15 grošů a 3 denáry. Těch prací však bylo vykonáno mnohem více, ani je tu nelze všechny zmínit. V roce 1645 před vypálením města byly krov i jiné dřevěné části brány sneseny dolů a dříví bylo použito ve prospěch pivovaru, když bylo porůznu lidem prodáno. Tento prodej přinesl celkem 9 kop, 38 grošů a 4 denáry. Josef Sakař ve svých "Dějinách Pardubic nad Labem" však hovoří o tom, že se tak stalo dříve: "Roku 1636 kryla se "Brána u Mydlářových" prejsy a kůrkami a po osmi letech upravovala se k obraně města pilně opět. Avšak záhy nato věřil velitel města více šancovnímu násypu. Proto dal po prvém příchodu švédského Torstensona (1643) bránu při věži obořiti. Sňal se s ní krov i jiné roubení a dříví v sedmi hranicích prodalo se do pivovaru. Pro ochranu města vyházel se za Bílou branou veliký šanc." Z předchozích řádků je vidět, kolikrát byla věž zaměňována za bránu a brána za věž. Totéž se však stalo dokonce i v úředních listinách, např. v Počtu městském z let 1644-1647, kde se dokonce hovořilo o zboření věže místo brány a teprve později byl omyl vysvětlen, a to v zápisu k 25. červnu 1645.

Téhož roku byl udělán nový mostek k fortně při Bílé bráně, za který obdrželi tesaři 1 kopu a 55 grošů. Tesař Jakub Hrubý naopak zhotovil nové schody na Bílou bránu nad zdvihacím nostem. K různým opravám Bílé brány však docházelo téměř každoročně, např. v roce 1712 byla sňata makovice s hvězdou, aby byla opětovně vyzlacena. Naposledy byla provedena větší oprava věže v srpnu 1807, kdy došlo k jejímu novému omítnutí a hamerník František Ehrlich opravil báň, v níž zelo 7 průstřelů.

Ke zbourání Bílé brány došlo v srpnu 1840 (v indikační skice stabilního katastru od adjunkta 2. třídy Arona Antona a geometrů 4. třídy Carla Schwarze a Antona Calvase z roku 1839 není v jejích místech, tj. mezi domy čp. 28 a 30, po ní stopy, takže do ní byl zanesen již budoucí stav; viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR317018390), aby byl těmito místy mnohem lepší a snadnější průjezd. Zůstaly z ní pouze 2 postranní zdi a oblouk nad nimi, který zanikl v roce 1867 a v letech 1870 a 1877 došlo i na zmíněné zdi, přičemž zbytek věže zakoupil roku 1872 Jan Šípek se sousedem Janem Blažkem, čímž nezůstalo dochováno z tohoto objektu vůbec nic.

Zaniklá Bílá brána v Pardubicích na mapě