Zámeček Staré Ždánice

Historie

Zámeček Staré Ždánice, původně neorenesanční rezidence mlynářské rodiny Prokešových, byl postaven v roce 1877 mlynářem Josefem Prokešem. Později jej baron Nathaniel Filip de Aras přetvořil na romantický zámeček. Dnes je v procesu rozsáhlé rekonstrukce, při níž se mění na rodinné sídlo a kulturní centrum. Zámeček zaujme svou romantickou architekturou a unikátním starožitným zařízením, obklopuje jej okrasná zahrada. Veřejnosti je přístupný během pravidelných kulturních akcí.

Panský mlýn byl místní vrchností vystavěn ve Starých Ždánicích již roku 1515. Od venkovské šlechty, později Pernštějnů a následně České královské komory, mělo mlýn v nájmu několik mlynářských rodů. Současný zámeček nechal postavit mlynář Josef Prokeš v roce 1877, jako sídlo pro své rodiče na odpočinku. Mlynářský rod Prokešů přichází do Ždánic roku 1860 a na spáleništi starého mlýna staví mlýn nový, již zděný a kamenný. Zajímavostí jistě je, že nový mlýn, největší mlýn na Opatovickém kanálu, měl velkou obytnou budovu o několika pokojích, přesto mlynář Josef Prokeš, jakožto nejmovitější obyvatel obce, nechává nedaleko mlýna, na rozcestí u dřevěného kříže, postavit reprezentativní sídlo pro své rodiče, respektive svého otce Václava Prokeše, mlynáře na odpočinku, který mu právě předal mlýn a hospodářství. Roku 1884 byl stávající dřevěný kříž již zchátralý, a proto byl nahrazen, na náklady obce a se slibem ‚‚vždy se o tento kříž starati“, křížem litinovým na kamenném podstavci. Na nároží domu stojí tento kříž dodnes. Postupně budovu dědili ždáničtí mlynáři po tři generace, vždy jako sídlo k odpočinku starého mlynáře, který mlýn předal nejstaršímu synovi. Ke konci 19. století nechal syn Josef Prokeš vystavět přízemní přístavbu z jižní strany. Roku 1929 byla vnukem Jaroslavem Prokešem tato přístavba o patro zvýšena. Roku 1904 se mlynář Josef Prokeš stává členem rady Občanské záložny ve Ždánicích založené 1893 a od roku 1906 byl jejím ředitelem. Mlynář Jaroslav Prokeš v období let 1927 až 1932 byl starostou obce. Pošta, která byla ve Ždánicích založena v roce 1908, provozovala několik prvních let svůj úřad v pronajatém přízemí domu.

Stát na Štědrý den v roce 1953 zkonfiskoval rodině Prokešů veškerý majetek. Mlýn se stal součástí státního podniku a spěl tak k postupné devastaci, až jej roku 1979 srovnali se zemí. Jaroslav Prokeš přestal být mlynářem, celá rodina se byla nucena vystěhovat se během jediného dne. Původně měli všichni členové rodiny odejít do Sudet, ale vyprosili si svolení zůstat v obci a byly jim přiděleny dva pokoje v současném zámečku, zatímco ostatní místnosti byly státem dány různým nájemníkům. Z nedostatku financí na opravy byl v roce 1968 zbourán střešní štít a v roce 1975 byla obcí zbourána přístavba, dodatečně vybudována na konci 19. století. Tato přístavba sloužila necelých sto let jako pekárna a obchod. Po pádu komunismu bylo sídlo i s polnostmi Prokešovým vráceno. Roku 1991 byl na postranní části zahrady postaven manželem dcery Jaroslava Prokeše malý domek. Tato část zahrady byla od budovy oddělena a poslední člen rodu Prokešů žijících v domě sídlo prodává.

Následující čtvrt století se tu vystřídalo několik majitelů a spekulantů. Posledních několik let budova jen chátrala, střechou zatékalo a propadly se stropy v prvním patře. Záchranu zahájil jeho současný majitel zpěvák a pedagog Nathaniel baron Filip de Aras, který bývalé sídlo ždánických mlynářů přestavěl na romantický rodový zámeček. První etapa rekonstrukce a přestavby byla dokončena v roce 2021. Byl zhotoven nový krov, vyměněna střešní krytina, vybudovány nové komíny a stropy v prvním patře a nově vystavěna střešní atika s pískovcovými sochami a dva průčelní štíty. Návrh přestavby byl zhotoven podle profesora architektury na Technické univerzitě ve Vídni Hermanna Schnella.

Od roku 2024 je zámeček otevřen veřejnosti při pravidelných kulturních akcích.

Popis zámečku

Zámeček je postaven v romantizujícím stylu s dekorativní čelní fasádou a výrazným průčelním rizalitem. Na valbové střeše jsou dominantní komíny a dekorativní atika, kterou zdobí pískovcové sochy andělíčků a vázy s ovocem. Rizality jsou na přední i zadní straně stavby zakončeny zvýšenými trojúhelníkovými frontony s kulatými okny. Štíty zdobí sochy Krista a Madony. Sklepení s vysokými stropy je vystavěno z čediče a zakončeno valenými klenbami. Přízemí má venkovní pískovcovou podezdívku. Zatímco ve všech vnitřních prostorách přízemí dominují klenby, první patro charakterizuje trámová konstrukce.

Nejvýraznějším prostorem zámečku je hudební sál, v němž se nachází kazetová podlaha z barokních prken různých druhů dřeva. Výrazným prvkem výzdoby interiéru jsou šablonovité i ruční malby s různými květinovými motivy.

Zámeček má dvanáct místností a patří k němu okrasná zahrada.