Dolany
Na místě této obce se původně nalézaly mokřiny, ale i tak byla tato lokalita osídlena již v pravěku, a to již v neolitu a v době bronzové se zdejší osídlení ještě zvětšilo, o čemž vypovídá zejména hromadný nález bronzových náramků z jara 1909 a bronzových nástrojů roku 1915. Vedle toho již v roce 1844 věnoval Dobroslav Dobrovský zde nalezený bronzový hrot, celý a půl kruhu z téhož materiálu muzeu v Praze. Sama ves mohla vzniknout již v 11. století, ale první zmínka o ní pochází až z roku 1228, kdy byly Dolany dány vladykou Mikušem opatovickému klášteru za jinou vesnici na Litoměřicku - Kopisty, přičemž své jméno měly obdržet podle svého nízkého položení. Prof. Antonín Profous se k tomu ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H" vyjadřuje takto: "12. Dolany, ves ve vlhké nížině 10 km sz. od Pardubic: 1073, sp. 12, Vratislaus rex monio Opatovicensi donat in villa Dolaz ad tria aratra, CB. I, 370 1; 1229, c. 15, villa Dolany (klášt. Opatov.), CB. II. 328 10; 1560 ves Dolany (ke Kunětické Hoře), DZ. 54 F 7."
Dosud uváděná zmínka z roku 1073 je víceméně pochybná a stojí na základě středověkého falza. V roce 1421 byl tento klášter vypálen husity a jeho majetky zabral Diviš Bořek z Miletínka, jemuž je 21. září 1436 zapsal císař Zikmund Lucemburský. Po něm je vlastnil roku 1463 Divišův syn Soběslav a o 2 roky později již král Jiří z Poděbrad a po jeho smrti přešly na jeho syny. Ti dali Dolany, Rohoznici a Křičeň do zástavy Mikuláši z Chrastu. 8. ledna 1491 zakoupil kunětické zboží spolu s Dolany Vilém z Pernštejna a na Helfenštejně, čímž se ves stala součástí pardubického panství. Podle urbáře z roku 1588 náležely Dolany ke ždánické rychtě, měly výsadní krčmu a 21 osedlých, kteří odváděli 10 kop 50 grošů 1 denár svatojiřského úroku a stejné množství svatohavelského úroku, museli 101 den robotovat o žních a trhat konopí na 9 záhonech. Během třicetileté války bylo zničeno 11 z 21 zdejších stavení. Z Dolan zběhl pro víru nebo pro bídu a válečné útrapy Václav Březina s manželkou Dorotou. Jejich dcera zůstala v nedostavěném a nezaplaceném spáleništi. V roce 1629 byl statek prodán za 505 kop grošů. Až do roku 1802 byly Dolany přiškoleny do Starých Ždánic. V témže roce byla patronátním vrchnostenským úřadem vystavěna uprostřed vsi dřevěná škola a připojena k ní Křičeň, jež však již roku 1814 se odtrhla a založila vlastní školu. Prvním známým učitelem byl František Brevis, který zemřel v roce 1835. Po něm tu působili: Václav Kudláček (do roku 1868), Antonín Nerad (do roku 1872), Jan Rosůlek (do roku 1875) a Václav Štěpán, který byl 1. ledna 1877 jmenován řídícím učitelem. V roce 1886 nastoupil po zemřelém předchůdci Antonín Šafář, poté zde působil Václav Konvalina a od roku 1892 Jan Šafránek. V roce 1843 měla ves 68 domů a 588 obyvatel.
Roku 1849 se staly Dolany samostatnou politickou obcí. V červenci 1866 byli v obci pruští vojáci, kteří hlídkovali a rekvírovali. V dubnu 1868 hořelo v obci, a to rovnou na Zelený čtvrtek. 1. ledna 1877 se stala zdejší škola dvojtřídní. 8. října 1878 zachránil zdejší hajný Václav Bulíček s nasazením vlastního života jistou stařenu z hořícího domu. Za tento statečný čin byl odměněn 25 zlatými, z nichž 10 zlatých věnoval pohořelým. V roce 1882 byl založen SDH (předběžné přípravy začaly již roku 1880 a největší zásluhu na nich měl rolník Matěj Jičínský) a o rok později Hospodářská beseda bratranců Veverků Dolany. V roce 1884 byla vybudována nová silnice k Haldě a roku 1885 došlo k vybudování nové silnice ke ždánicko-bohdanečské cestě. V letech 1888-1889 byla přestavěna zdejší škola. V roce 1900 měla ves 84 domů a 614 obyvatel. Roku 1902 byl zřízen místní hřbitov. V roce 1912 vznikl Spořitelní a záložní spolek v Dolanech. Z front 1. světové války se nevrátilo 26 místních mužů.
V roce 1922 vznikl Vzdělávací a divadelní kroužek „Jirásek“. Roku 1924 došlo k elektrifikaci obce. V noci na 7. července 1926 byla vyloupena zdejší kampelička. 4. července 1929 zasáhla obec velká vichřice. Nezůstalo zde jediné stavení, které by nebylo poškozeno. 21 domů a 5 stodol se ocitlo zcela v rozvalinách. 27. března 1931 bylo na poradě několika nadšenců rozhodnuto o zřízení samostatného sportovního klubu, jehož předsedou se stal František Poledno. V noci na 5. července 1932 vyhořel kiosek s tabákovými výrobky válečného invalidy a slepce Josefa Virta, nejspíše byl úmyslně zapálen. 10. června 1934 uspořádala v obci hasičská župa Těšíkova župní sjezd, na němž byla SDH slavnostně předána nová motorová stříkačka. Za německé okupace nesla obec pojmenování Dolan. V roce 1939 byla vodním družstvem v Dolanech-Plchu vybudována hospodářská nádrž, jejíž stavební náklad byl hrazen zemskou a státní subvencí. Spolu s nádrží v Plchu byla vodoprávně zkolaudována 29. prosince 1939. Roku 1941 byl založen Hospodářský spolek pro obec Dolany a oddíl ledního hokeje. O 5 let později vznikl žňový útulek. V roce 1949 bylo ustaveno JZD. Roku 1951 vznikla MŠ. O rok později přešlo místní JZD na III. typ. 22. července 1967 vznikl od blesku požár obytné budovy čp. 37. Další požár zasáhl obec již o 4 dny později. Tentokrát šlo o stodolu s uskladněným nábytkem a dřívím. Roku 1970 byla dokončena výstavba prodejny smíšeného zboží. V roce 1982 byl po havárii opraven zdejší most a provoz zahájilo nové výkonné družstevní silo. V letech 1985-1986 byl vybudován vodovod. Roku 1987 byla zrekonstruována budova MNV. V červenci 1988 byla zahájena výstavba nového družstevního kravínu. V roce 1997 byla dokončena výstavba prvních rodinných domů "na klíč". V letech 1998-1999 a 2000-2002 byla vybudována splašková kanalizace a ČOV. Roku 2012 došlo k rekonstrukci budovy obecního úřadu a mateřské školky a obou kapliček. 6. května 2015 byla zkolaudována novostavba obecního domu.
Ze zdejších pamětihodností jmenujme: kostel sv. Vojtěcha, který byl postaven v letech 1913-1914 podle plánu architekta Boži Dvořáka a vysvěcen 5. července 1914 královéhradeckým biskupem Mons. ThDr. Josefem Doubravou; barokní kapli sv. Floriána z konce 18. století; pomník padlým v 1. světové válce, jenž byl slavnostně odhalen 24. května 1920. Památkově chráněným je od 2. července 2004 secesní dům čp. 5 z roku 1908 (viz https://pamatkovykatalog.cz/venkovsky-dum-15896604). Pozoruhodným dříve býval i dřevěný statek Františka Puhlovského a lomenice s nápisem na záklopě z roku 1813 V. Vytlačila. Nejznámějšími zdejšími rodáky jsou: římskokatolický kněz P. Matěj Jičínský (* 1. dubna 1849 Dolany), který býval farářem ve Všestarech a v Hnátnici; učitel a amatérský historik František Pulpán (13. června 1863 Dolany); úředník politické správy v Užhorodě a v Mladé Boleslavi a amatérský malíř Jaroslav Zajíček (* 26. září 1894 Dolany). Za zmínku stojí rovněž obecní starosta a sedlák Václav Buben (†23. února 1939 Dolany), který se zasloužil o výstavbu zdejšího kostela sv. Vojtěcha, a to za peníze z náhrad za škody při parforsních honech, kterých se rolníci zřekli. Ze svých peněz do něho věnoval boční oltář sv. Václava. Podobnou výraznou postavou byl jeho předchůdce Matouš Jičínský, jenž byl v letech 1868-1890 členem pardubického okresního zastupitelstva, v roce 1882 se stal prvním předsedou Okresní hospodářské záložny v Pardubicích a v letech 1848-1888 měl nepřetržitě v nájmu obecní honitbu.
Dosud uváděná zmínka z roku 1073 je víceméně pochybná a stojí na základě středověkého falza. V roce 1421 byl tento klášter vypálen husity a jeho majetky zabral Diviš Bořek z Miletínka, jemuž je 21. září 1436 zapsal císař Zikmund Lucemburský. Po něm je vlastnil roku 1463 Divišův syn Soběslav a o 2 roky později již král Jiří z Poděbrad a po jeho smrti přešly na jeho syny. Ti dali Dolany, Rohoznici a Křičeň do zástavy Mikuláši z Chrastu. 8. ledna 1491 zakoupil kunětické zboží spolu s Dolany Vilém z Pernštejna a na Helfenštejně, čímž se ves stala součástí pardubického panství. Podle urbáře z roku 1588 náležely Dolany ke ždánické rychtě, měly výsadní krčmu a 21 osedlých, kteří odváděli 10 kop 50 grošů 1 denár svatojiřského úroku a stejné množství svatohavelského úroku, museli 101 den robotovat o žních a trhat konopí na 9 záhonech. Během třicetileté války bylo zničeno 11 z 21 zdejších stavení. Z Dolan zběhl pro víru nebo pro bídu a válečné útrapy Václav Březina s manželkou Dorotou. Jejich dcera zůstala v nedostavěném a nezaplaceném spáleništi. V roce 1629 byl statek prodán za 505 kop grošů. Až do roku 1802 byly Dolany přiškoleny do Starých Ždánic. V témže roce byla patronátním vrchnostenským úřadem vystavěna uprostřed vsi dřevěná škola a připojena k ní Křičeň, jež však již roku 1814 se odtrhla a založila vlastní školu. Prvním známým učitelem byl František Brevis, který zemřel v roce 1835. Po něm tu působili: Václav Kudláček (do roku 1868), Antonín Nerad (do roku 1872), Jan Rosůlek (do roku 1875) a Václav Štěpán, který byl 1. ledna 1877 jmenován řídícím učitelem. V roce 1886 nastoupil po zemřelém předchůdci Antonín Šafář, poté zde působil Václav Konvalina a od roku 1892 Jan Šafránek. V roce 1843 měla ves 68 domů a 588 obyvatel.
Roku 1849 se staly Dolany samostatnou politickou obcí. V červenci 1866 byli v obci pruští vojáci, kteří hlídkovali a rekvírovali. V dubnu 1868 hořelo v obci, a to rovnou na Zelený čtvrtek. 1. ledna 1877 se stala zdejší škola dvojtřídní. 8. října 1878 zachránil zdejší hajný Václav Bulíček s nasazením vlastního života jistou stařenu z hořícího domu. Za tento statečný čin byl odměněn 25 zlatými, z nichž 10 zlatých věnoval pohořelým. V roce 1882 byl založen SDH (předběžné přípravy začaly již roku 1880 a největší zásluhu na nich měl rolník Matěj Jičínský) a o rok později Hospodářská beseda bratranců Veverků Dolany. V roce 1884 byla vybudována nová silnice k Haldě a roku 1885 došlo k vybudování nové silnice ke ždánicko-bohdanečské cestě. V letech 1888-1889 byla přestavěna zdejší škola. V roce 1900 měla ves 84 domů a 614 obyvatel. Roku 1902 byl zřízen místní hřbitov. V roce 1912 vznikl Spořitelní a záložní spolek v Dolanech. Z front 1. světové války se nevrátilo 26 místních mužů.
V roce 1922 vznikl Vzdělávací a divadelní kroužek „Jirásek“. Roku 1924 došlo k elektrifikaci obce. V noci na 7. července 1926 byla vyloupena zdejší kampelička. 4. července 1929 zasáhla obec velká vichřice. Nezůstalo zde jediné stavení, které by nebylo poškozeno. 21 domů a 5 stodol se ocitlo zcela v rozvalinách. 27. března 1931 bylo na poradě několika nadšenců rozhodnuto o zřízení samostatného sportovního klubu, jehož předsedou se stal František Poledno. V noci na 5. července 1932 vyhořel kiosek s tabákovými výrobky válečného invalidy a slepce Josefa Virta, nejspíše byl úmyslně zapálen. 10. června 1934 uspořádala v obci hasičská župa Těšíkova župní sjezd, na němž byla SDH slavnostně předána nová motorová stříkačka. Za německé okupace nesla obec pojmenování Dolan. V roce 1939 byla vodním družstvem v Dolanech-Plchu vybudována hospodářská nádrž, jejíž stavební náklad byl hrazen zemskou a státní subvencí. Spolu s nádrží v Plchu byla vodoprávně zkolaudována 29. prosince 1939. Roku 1941 byl založen Hospodářský spolek pro obec Dolany a oddíl ledního hokeje. O 5 let později vznikl žňový útulek. V roce 1949 bylo ustaveno JZD. Roku 1951 vznikla MŠ. O rok později přešlo místní JZD na III. typ. 22. července 1967 vznikl od blesku požár obytné budovy čp. 37. Další požár zasáhl obec již o 4 dny později. Tentokrát šlo o stodolu s uskladněným nábytkem a dřívím. Roku 1970 byla dokončena výstavba prodejny smíšeného zboží. V roce 1982 byl po havárii opraven zdejší most a provoz zahájilo nové výkonné družstevní silo. V letech 1985-1986 byl vybudován vodovod. Roku 1987 byla zrekonstruována budova MNV. V červenci 1988 byla zahájena výstavba nového družstevního kravínu. V roce 1997 byla dokončena výstavba prvních rodinných domů "na klíč". V letech 1998-1999 a 2000-2002 byla vybudována splašková kanalizace a ČOV. Roku 2012 došlo k rekonstrukci budovy obecního úřadu a mateřské školky a obou kapliček. 6. května 2015 byla zkolaudována novostavba obecního domu.
Ze zdejších pamětihodností jmenujme: kostel sv. Vojtěcha, který byl postaven v letech 1913-1914 podle plánu architekta Boži Dvořáka a vysvěcen 5. července 1914 královéhradeckým biskupem Mons. ThDr. Josefem Doubravou; barokní kapli sv. Floriána z konce 18. století; pomník padlým v 1. světové válce, jenž byl slavnostně odhalen 24. května 1920. Památkově chráněným je od 2. července 2004 secesní dům čp. 5 z roku 1908 (viz https://pamatkovykatalog.cz/venkovsky-dum-15896604). Pozoruhodným dříve býval i dřevěný statek Františka Puhlovského a lomenice s nápisem na záklopě z roku 1813 V. Vytlačila. Nejznámějšími zdejšími rodáky jsou: římskokatolický kněz P. Matěj Jičínský (* 1. dubna 1849 Dolany), který býval farářem ve Všestarech a v Hnátnici; učitel a amatérský historik František Pulpán (13. června 1863 Dolany); úředník politické správy v Užhorodě a v Mladé Boleslavi a amatérský malíř Jaroslav Zajíček (* 26. září 1894 Dolany). Za zmínku stojí rovněž obecní starosta a sedlák Václav Buben (†23. února 1939 Dolany), který se zasloužil o výstavbu zdejšího kostela sv. Vojtěcha, a to za peníze z náhrad za škody při parforsních honech, kterých se rolníci zřekli. Ze svých peněz do něho věnoval boční oltář sv. Václava. Podobnou výraznou postavou byl jeho předchůdce Matouš Jičínský, jenž byl v letech 1868-1890 členem pardubického okresního zastupitelstva, v roce 1882 se stal prvním předsedou Okresní hospodářské záložny v Pardubicích a v letech 1848-1888 měl nepřetržitě v nájmu obecní honitbu.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.114, 15.690)
Poslední aktualizace: 5.2.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Dolany
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Dolany
Les Šviholec
Přírodní park
Město Lázně Bohdaneč je všeobecně známé svými lázněmi a také překrásnými zákoutími u velkého množství zdejších rybníků, ale za zmínku stojí i místní lesy, z nichž jedním z nejhezčích je Šviholec. Tento až podmočen…
1.1km
více »
Rybníky Ostřice
Rybník
Na tomto místě, jež se odedávna s celým okolím nazývalo jako „Vostřice“ (podle lidových podání podle toho, že bylo vždy bohaté na ostřicový porost; spíše však jde o odvozeninu od původního pojmenování celého širéh…
1.8km
více »
Opatovický kanál z kánoe a řemenové motocykly v Lázních Bohdaneč.
Cestopisy
Chtěl bych se podělit o právě uskutečněný výlet kánoí po Opatovickém kanále. Vyjíždíme s dětmi od Jičína přes Hradec Králové do Lázní Bohdaneč. V místním golfovém klubu, kde jsem zaparkoval auto na nás již čeká re…
2km
více »
Plch
Vesnice
Tato obec, která leží při cestě ze Starých Ždánic do Osic, byla založena teprve během dělení ždánického panského dvora v roce 1777, a to na místě vysušeného stejnojmenného rybníka, což by měl dokazovat nález staré dřevěné rybniční trubky, jíž se zdejší vodní plocha nespíše vypouštěla. Stalo se tak roku 1911 na pomezí katastru Dolan a Plchu. Původně osada nesla pojmenování Plcho…
2.2km
více »
Bohdanečský rybník
Rybník
První zmínky o tomto rybníku pocházejí již z 15. století, ale je možné, že rybník byl založen již opatovickými benediktýny, jejichž klášter v Opatovicích nad Labem byl dobyt a vypálen husity roku 1421. V roce 1491…
2.2km
více »
Golf Bohdaneč - trasa 18 jamkového hřiště
Trasa
Nově otevřené 18 jamkové hřiště. Původní devítka je nyní zamíchána do 18. Dost náročné hřiště na vodní překážky a na některých jamkách je potřeba hrát přesně (úzké farewaye). Zázemí je také vylepšeno.
Pokud se …
2.3km
více »
Písník Hrádek - ráj nejen pro nudisty
Jezero
Písník Hrádek se nachází necelé 2 km severovýchodně od obce Hrádek. Jeho plocha je cca 51 ha a vznikl těžbou písku. Písník je součástí větší soustavy písníků (Oplatil, Če…
2.3km
více »
Zábranské rybníky
Rybník
Tato trojice bohdanečských lesních rybníků se nachází v místech, kde dříve bývaly pouze zamokřené louky a lužní lesy, ale žádná vodní plocha tu nebyla zřízena. To z toho důvodu, že šlo o úzký pruh země mezi Bohdan…
2.3km
více »
Rybník Koňák
Rybník
Tento návesní rybník je de facto nejstarší vodní plochou Starých Ždánic, protože existuje téměř stejně dlouhou dobu jako sama ves. Jeho existence je doložena spolu s rybníkem Oplatilem po roce 1497. Vzhledem ke sv…
2.4km
více »
Staré Ždánice
Vesnice
Teorií o vzniku pojmenování této vsi je několik. Nejlépe bude dát slovo prof. Antonínu Profousovi a jeho knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž", v níž se můžeme dočíst t…
2.5km
více »
Lázně Bohdaneč - Bohdanečský rybník naučná stezka
Rybník
K Bohdanečskému rybníku se dostanete z náměstí v Lázních Bohdaneč budete následovat zelenou turistickou značku, kterou za mostkem přes potom opustíte ( značka se stáčí doleva , vy zůstanete na pravé straně) Naučná stezkka má 7 zastavení v jižní a východní části Bohdanečského rybníka ( jednim z nich je i pozorovatelna ptactva)Bohdanečský rybník je národní přírodní rezervací - lo…
2.7km
více »
Rohoznice
Vesnice
Podle nálezů, k nimž došlo jak v obci samé, tak v jejím okolí, můžeme soudit, že tu člověk žil již v době kamenné. První zmínka o obci však pochází až z roku 1372, kdy patřila k opatovickému klášteru, jenž zde teh…
2.7km
více »
Křičeň
Vesnice
Tato lokalita byla původně vlastnictvím opatovických benediktýnů, a to až do zničení jejich kláštera husity v roce 1421. K původu jejího pojmenování je nejlepší otevřít knihu prof. Antonína Profouse „Místní jména …
2.8km
více »
Písníky Oplatil I a II
Rybník
Původní rybník Oplatil (tehdy psán jako Voplatil, neplést se stejnojmenným rybníkem u Třeboně) měl být založen Vilémem z Pernštejna roku 1497 (mnozí autoři jeho vznik kladou do let 1495-1502, jeho zavodnění dokonc…
2.9km
více »
turistické rozcestí Lázně Bohdaneč - Opatovický kanál
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází na severním okraji Bohdanče u Opatovického kanálu ukazuje turistům cestu ve směru Přelouč - Lázně Bohdaneč. V tomto případě se nejedná o klasický rozcestník, ale o informač…
3.2km
více »
Podůlšany - kostel sv. Mikuláše
Kostel
Podůlšany - obec, která se nachází při silnici mezi Hradcem Králové a Lázněmi Bohdaneč. Ves je prvně historicky doložena již roku 1142 a to ve spojitosti s opatovickým klášterem. Podůlšany protéká Opatovický kanál…
3.7km
více »
Osice - Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Osice - první písemná zpráva o obci pochází již z roku 1073. Dominantou Osic je Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Prvně je gotický kostel připomínán roku 1352. Současná stavba pochází z roku 1701. Ručně vyřezávaný kůr byl zhotoven v roce 1759. Roku 1929 byl kostel poničen větrnou smrští, kostelní báň byla následně stržena a byla nahrazena současnou bání s pozměněným tvarem. U…
3.7km
více »
Výlet do Lázní Bohdaneč
Tipy na výlet
Vyjíždíme vlakem, cíl vláčku je v Pardubicích na hlavním nádraží,
kde si v trafice koupíme lístek na trolejbus
a hned před nádražím máme před sebou stanoviště trolejbusů.
Odtud se…
3.8km
více »
Lázně Bohdaneč - Masarykovo náměstí
Náměstí
Rozlehlé náměstí ležící v průsečíku dvou významných dopravních tahů je přirozeným centrem lázeňského města. Právě zde, tedy na křižovatce cest Pardubice-Chlumec nad Cidlinou a Přelouč-Hradec…
3.8km
více »
Lázně Bohdaneč
Město
Lázně Bohdaneč leží ve Východních Čechách, severozápadně od města Pardubice. Město se rozkládá v Pardubické kotlině a je obklopeno soustavou rybníků. Bohdaněčský rybník severním směrem od města patří k nejstarším …
3.8km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
K ruchadlu bratranců Veverkových
Trasa
Krátký a pohodlný okruh pro lázeňské hosty a jejich návštěvy. Dovede vás příjemnou cestou k domku bratranců Veverkových. Trasa se dá výhodně kombinovat s trasou popsanou na https://www.turis…
3.9km
více »
Soutěž 2
body
www.turistikaprozivot.cz
Lovecký zámek
Zámek
dobry den mile rad bych touto cestou vam chtel zdelit ze se od Hradce Kralove zhruba 17km u obce Rohoznice nachazi mensi lovecky zamecek nad klechtaveckym rybnikem a chci aby se o nem vedelo jake nadherne stavby chatraji
dekuji
3.9km
více »
Kunětická hora ze Stéblové - nové značení
Trasa
Trasa ze Stéblové na Kunětickou horu je mezi hradeckými a pardubickými obyvateli notoricky známá a oblíbená. V roce 2010 však došlo ke změně jejího vedení a tím i k jejímu prodloužení o cca 3 km. Především j…
4.8km
více »
Opatovický kanál
Technická památka
Opatovický kanál je technickou památkou dokazující um našich předků. Byl vybudován Pernštejny v letech 1498 až 1514 k pohonu mlýnů, hamrů a valch v rámci pardubicko-bohdanečské rybniční soustavy. Sítí pohonných ka…
5.1km
více »
Kunětická hora
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje k dominantě východního Polabí, ke Kunětické hoře, která se nachází cca 7 km od centra Pardubic a cca 15 km od centra Hradce Králové. Historie hradu, který založil vůdce Orebitů Diviš Bořek z Miletínka na osamělé znělcové kupě, sahá do doby husitské, do let 1421-23. Za doby Pernštejnů byl hrad v období od konce 15. století až do poloviny 16. století významně…
9.4km
více »
Pardubice - zámek
Zámek
Pardubický zámek je nepřehlédnutelnou dominantou centra krajského města Pardubic ve východních Čechách. Zámek je ojedinělou architektonickou památkou ve středních Evropě. V zámeckých interiérech se zachovalo renesanční vybavení sálů, několik místností je vyzdobeno malbami a kazetovými stropy. Na zámku je umístěna Východočeská galerie a Východočeské muzeum, které návštěvníkům…
9.8km
více »
Pardubice - město
Město
Pardubice leží ve Východních Čechách, jižním směrem od Hradce Králové. Pardubice jsou městem perníku, koňských dostihů Velká Pardubická a plochodrážních závodů Zlatá přilba. Město se rozkládá na soutoku Labe a C…
10.3km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
12.7km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
15.1km
více »