Zajímavosti a památky obce Stupava

Stupava je rozložena okolo stejnojmenné říčky v hluboce zaříznutém chřibském žlebu a byla založena roku 1690. Pěstování zemědělských plodin se zde příliš nedařilo (jen chovu dobytka), a tak se obyvatelstvo živilo hlavně těžbou dřeva v okolních převážně listnatých chřibských hvozdech, pálením dřevěného uhlí a výrobou skla v koryčanských hutích. Ty byly roku 1823 Samuelem Raichem zmodernizovány, jenže nejbližší „Stará Huť“ později zanikla. Výroba v Koryčanech pozastavena a poté přestěhována do Kyjova. Za první republiky se tady ve velkém jako vítaný přivýdělek rozmohla výroba perleťového zboží. Bída obyvatel byla ale přesto taková, že po skončení druhé světové války raději mnoho místních odešlo osídlovat pohraničí vylidněné po odsunu sudetských Němců.

Dnes je ve Stupavě k trvalému pobytu přihlášeno asi 155 občanů, ale o víkendech se díky chatařům a chalupářům (vlastnících v překrásném okolí na 80 chalup a 10 chat) přechodně její počet navýší až na číslovku 500. V horní části vsi je přes zimní období funkční lyžařský vlek se sjezdovkou. Hladoví a žízniví mohou naproti němu navštívit „Restauraci Akvárko Stupava.“ Je otevřena celoročně a to denně od 9.30 do 20 hodin.

K přírodním zajímavostem obce patří zejména krásná, asi 600 m dlouhá kaštanová alej, jejíž památné stromy lemuji 1 km dlouhý rovný úsek silnice do Koryčan. (Na jejím konci stojí na louce památkově chráněný kamenný kříž signovaný letopočtem 1812.) Dalším přírodním unikátem je shluk Stupavských skal, často vhledávaných horolezci. Vypínají se ze strmých svahů nad bezejmenným potůčkem poblíž zeleně značené tur.trasy vedoucí ku hradu Cimburku a vynikají bohatou geomorfologickou výzdobou.

Teď už se ale vraťme nazpět za památkami vlastní obce:

Při silnici procházející vsí okolo potoka mineme od jihu k severu několik dalších kamenných křížů. Ve středu Stupavy stojí Kulturní dům přestavěný z bývalé školy. V části objektu se nachází Sklářské muzeum, přístupné jen o víkendu. Před „kulturákem“ je umístěn Pomník obětem 1.světové války, zbudovaný ve třicátých letech minulého století. Skládá se z jednoduchého kamenného podstavce, na němž byl vztyčen pískovcový hranolový pilíř nahoře opatřený nápisem „ŽIVÍ PADLÝM.“ Pod ním je na pilíři umístěna černá pamětní deska se jmény 17 stupavských padlých mužů.

Nad nejzašším horním cípem obce byl ve svahu nalevo od silnice roku 1863 zbudován menší hřbitov. Ještě před tím ale dole u cesty vyrostla nejvýznamnější stupavská památka – kostel sv.Klimenta. Po vlastním svatostánku místní toužili dlouho, ale povolení k výstavbě přišlo až roku 1841. Stavební místo pro chrám i faru darovala Ludmila Berchtoldová a výstavby se zhostil napajedelský stavitel F.Růžička. Nejprve byla zbudována fara, základní kámen kostela posvěcen 1857. Jeho stavba dokončena o dva roky později a spolu s farou přišla na 30 tisíc zlatých. Stupavská farnost zřízena 1863 a tomtéž roce 4.října proběhlo slavnostní vysvěcení fary i chrámu Chrysostomem Nesrstou. Tehdejší olomoucký arcibiskup po návštěvě nového kostela zajistil donátory, kteří se přičinili o vybavení interiéru.

Obraz papeže sv.Klimenta dodala firma Koller z Vídně. Zpovědnici zrobil střílecký stolář Nedvěd, autorem obrazu Panny Marie Růžencové se stal pražský akad.malíř Jan Hlávek. Varhany postavené v Brně varhaníkem Ferdinandem Mischkou dodány 1861. Za druhé světové války zvony Němci zrekvírovány a nahradil je „umíráček“ přenesený z bývalé zvoničky. Nový zvon „Cyril Metoděj“ ulitý firmou Dietrich z Brodku u Přerova se z kostelní věže poprvé rozezněl roku 1989.