Zvíkovské Podhradí
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Zvíkovské Podhradí
Tipy na výlet všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Druh vybrat: vše / nic
Vinařská turistika
Za gastronomií
Na kole
Na hory
Na golf
Do přírody
Za sportem
Za kulturou
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Poloostrov
Pláž
Tůň
Soutěska
Studánka
Vodní nádrž
Přírodní památka
Rokle
Park
Poušť
Pobřeží
Sopka
Ostrov
Přírodní park
Památný strom
Slatě
Rašeliniště
Zahrada
Kámen
Pramen
Louka
Hřeben
Planina
Travertíny
Sedlo
Kaňon
Údolí, dolina
Pohoří
Říčka
Řeka
Jezírko
Skalní útvar
Údolí
Krasový útvar
Jeskyně
Minerální pramen
Propast
Vodopád
Rybník
Pleso
Potok
Jezero
Vrchol
Štít
Kopec
Hora
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Půjčovna kol
Cyklisté vítáni
Zábava, atrakce
Potápění
Cyklo shop - servis
Cyklo bar - hospůdka
Půjčovna lodí
Golf
Ski areál
Ledovec
Koupaliště
Letovisko
Aquapark
Koňská stezka
Rekreační oblast
Lázně
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Synagoga
Mešita
Drobné památky
Radnice
Pevnost, opevnění
Rychta
Panský dvůr
Hrádek
Boží muka
Socha
Kašna
Lapidárium
Hradby
Hřbitov
Chrám
Dům, budova
Statek
Rotunda
Hradiště
Skanzen
Tvrz
Zámeček
Hřebčín
Farma
Letohrad
Salaš, koliba
Měšťanský dům
Památník
Kostel
Bouda
Muzeum
Chata
Kříž
Pomník
Klášter
Kaple
Trosky
Zřícenina
Zámek
Hrad
Ostatní vybrat: vše / nic
Prima Port
Babyfriendly
Bivak
WebKamera
Infocentrum
Nordic walking point
Turistická známka
Hraniční přechod
Ostatní
Zajímavost
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Typ vybrat: vše / nic
Balónem
Golf
Pěší trasa
Cyklotrasa
In line brusle
Běžky
Po vodě
Ski areál
Běžecká trasa
Autem
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Druh vybrat: vše / nic
Video trasa
Cestopisy všechny kategorie / nevybrat nic
Články redakce všechny kategorie / nevybrat nic
Fotogalerie všechny kategorie / nevybrat nic
zobrazit výsledky

Záhadná věž Markomanka na hradě Zvíkov

Turistické cíle Památky a muzea Hrad

Fotografie (10)  • Foto: Bubinga

V České republice jsou místa, kde i odborníkům docházejí argumenty. K těm nejslavnějším patří zvíkovská Markomanka. Tato zajímavá věž zvíkovského hradu je považována za jednu z nejzáhadnějších staveb v Čechách.

Foto: Bubinga

Přesný datum jejího vzniku není znám. Když český kníže Václav I. zakládal gotický hrad Zvíkov, údajně tam už věž stála. Rožmberský kronikář Václav Břežan píše o roce 760. Archeolog Jan Erazim Vocel jde v čase ještě dál a tvrdí, že když Římané postupovali do střední Evropy (2. století našeho letopočtu), tak tu stavěli společně s germánským kmenem Markomanů obranné věže. Obdobný názor má německý historik Maxmilián Millauer s tím rozdílem, že posouvá vznik věže ještě o sto let dozadu. Podle něho ji postavili Markomané sami. Podle tohoto se asi také začalo říkat věži Markomanka. Existují však ještě časově odvážnější tvrzení, která přisuzují věži keltský původ, to znamená období 6. až 5. století před naším letopočtem. Tento názor se opírá o skutečnost, že Zvíkov stojí na místě někdejšího keltského oppida. Každá z těchto hypotéz má své odpůrce a tak od kdy tady věž stojí, ví asi jenom ona sama.

Foto: Bubinga

Masivní hranolová stavba stojí v nároží dnešního vnitřního hradu a je asi 20 metrů vysoká, půdorysný rozměr je zhruba 12 metrů. Byla postavena z hrubě opracovaných kvádrů, podle kterých se jí říká hlízová. Kameny mají otesané pouze okraje, jejich zbývající část byla ponechána hrubá, působí vypoukle a měla by připomínat hlízy. Kamenných řad je 44 (možná i 45 - záleží, zda se počítá i spodní řada). Doba vzniku věže není jedinou záhadou a neznámou. Také v případě písma, které se nachází na kamenech ve spodních řadách, se jedná o hádanku. Novodobí historikové sice tvrdí, že to jsou kamenické značky, ale jejich zdůvodnění nepřesvědčilo všechny. Tajuplně vyhlížející symboly na kamenných kvádrech zvíkovské věže, které se protínají i prolínají ve zvláštních liniích, podněcují dodnes fantazii návštěvníků hradu. V případě, že by věž pocházela až z doby keltské, pak by šlo značky chápat jako magické ochranné symboly, kterými Keltové vybavili tuto stavbu. Znaky nebo značky nelze snadno rozeznat, jsou vyryty do hrubého povrchu a jsou různě umístěny. Vyskytuje se 36 znaků, přičemž některé se opakují, celkem je jich asi 56.

Aby toho nebylo málo, tak také uvnitř věže se dějí zajímavé věci. Službu tu vypovídají elektrická zařízení jako fotoaparáty a kamery. Někteří lidé cítí divnou tíseň nebo slyší podivné zvuky. Údajně tragické důsledky mělo natáčení pohádky Marie Růžička. Režisér zemřel později za podivných okolností a představitel hlavní role spáchal sebevraždu. Tyto události se připisují místním duchům, mezi kterými je nejznámější zvíkovský rarášek.

Foto: Bubinga

Psychotronikové zde samozřejmě zkoušeli měřit a zjistili, že silný energetický sloupec se nachází uprostřed Korunní síně a táhne se směrem nahoru. Někdo toto místo chápe jako negativní jev, jiný to vidí naopak pozitivně. Například Václav I. sem nechal převézt z Prahy v neklidných dobách královskou korunu. I kdyby člověk na tyto věci moc nevěřil, po návštěvě Zvíkova mu většinou nezbývá než souhlasit, že něco mocného tady působí. Při stoupání na věž jedno ze světel několikrát zablikalo, aby poté zase svítilo normálně. Když jsem fotografoval v areálu hradu, tak baterie na displeji ukazovala plnou hodnotu. Poté, co jsem začal fotit ve věži, byl fotoaparát vybitý. Patrně si zvíkovský rarášek nepřál další záběry.

Na webových stránkách: http://www.hrad-zvikov.eu/ je možno se dočíst aktuální informace o vstupném a otevírací době.

O hradě Zvíkov píši v samostatném povídání: - hrad Zvíkov:http://www.turistika.cz/mista/zvikov-hrad-na-soutoku-rek-vltavy-a-otavy

O kousek dál (možná větší) mne zaujalo jedno interesantní místo: monumentální zřícenina větrného mlýnu u obce Příčovy:http://www.turistika.cz/mista/mlyn-u-obce-pricovy-sedlcansko

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/

Podobné příspěvky
Hrad Zvíkov

Kouzelný hrad Zvíkov

Až zase budete jednou svižně uhánět od Prahy směrem na Strakonice a dál třeba na Šumavu, sundejte nohu z plynu a před obcí Mirotice odbočte doleva a vydejte se po státní silnici č. 121 do jednoho z kouzelných zákoutí Povltaví. Až se Vaše auto zhoupne při nájezdu na mostovku a po obou stranách probleskne hladina Otavy, jste prakticky na místě. Ještě pár set metrů rovně, pak odbočka doleva, průjezd obcí Zvíkovské podhradí, na návsi znovu odbočka vlevo a na jejím konci, na okraji lesa „upelešíte“ Vašeho plechového miláčka a hezky po svých dojdete k cíli dnešní cesty – hradu Zvíkov.

Rod Přemyslovců je tím šlechtickým rodem, který je už od samého počátku spjat s historií zdejšího hradu. Když samotný Přemysl Otakar I. v roce 1226 koupil od kláštera v Doksanech zdejší Oslovský oujezd nezdálo se to být příliš dobrým obchodem. Na místě budoucího panského sídla se tyčil pouze skalnatý ostroh. Ale do budování hradu se Přemyslovci pustili opravdu s vervou, protože už v roce 1234 byl jeho purkrabím ustanoven Konrád z Janovic, což znamená, že tu už něco muselo stát. Být majitelem něčeho, co ještě není, je snad možné v dobách našeho dnešního Kocourkova, ale v tehdejších dobách osvícených……….?

Zvíkov, Loket a Most – víte co měla tato 3 místa v minulosti společného? Jedna věc by se našla. Právě tato 3 místa byla jedinými, která zůstala věrna Václavovi I v době, kdy mladý kralevic Přemysl Otakar vystoupil proti svému otci. Právě ve zdech Zvíkova bylo přijato a hned nato uvězněno poselstvo odbojného mladíka. Když rozbroje ustaly, horké hlavy vychladly a mnohou číši spolu vypily, nastal znovu čas na práci. Z pověření Přemysla Otakara II. se úkolu zbudování královského paláce a opevnění ujal purkrabí Hirza. Stavební práce šly místním zřejmě pěkně od ruky a nic světoborného se na hradě nedělo, neboť další zmínka o hradní stavbě nad soutokem Otavy a Vltavy je datována až v roce 1306, kdy po vymření rodu Přemyslovců přechází objekt do rukou Jindřicha z Rožmberka. Popularity a obnovy se však dočkal až za vlády Karla IV (1346-1378), který zde rád pobýval a zřejmě i proto investoval do jeho rekonstrukce. Dokonce tu po určitý čas byly uloženy i korunovační klenoty, dokud mu tuto výsadu „nevyfoukl“ právě dostavěný Karlštejn. Brzy nato význam zdejšího hradu upadá a na jistý čas se stává zástavním hradem v držení pánů z Rožmberka a poté pánů z Vamberka. Husitské války přestál bez úhony a charakter královského hradu si, i přes držení několika majiteli, udržel až do roku 1575, kdy byl prodán znovu pánům z Vamberka, načež byl tento skutek zaznamenán do Desek zemských. Vamberští šáhli do svých truhlic a nechali na Zvíkově provést rozsáhlé renesanční úpravy. Pevnostní systém hradu to však nijak nenarušilo a ten bez problémů odolal i útokům za třicetileté války. Teprve v roce 1622 jej opustilo štěstí a byl císařským vojskem zpustošen. Nastává smutnější období jeho historie. Bez velkého entusiasmu si jej přebírají do svého vlastnictví v roce 1623 Eggenberkové, kteří moc dobře nedopadli. Vymírají! A na scénu vstupuje nám dobře známý rod Schwarzenbergů. Víte co je to výraz sekundogeniturní? Já ne, ale v chytrých knihách jsem se dočetl, že se jedná o mladší větev šlechtického rodu, v tomto případě rodu Schwarzenbergů, sídlící na nedalekém zámku Orlík. Tak si tak někdy říkám že bych taky chtěl být sekundogeniturní! Peníze asi u nich problém nebyl (a není), neboť se pustili do zajišťovacích prací na zchátralém objektu, což však nezabránilo zřícení nejen Nové brány v roce 1829 a následně i části paláce. Dodnes jsou patrné barevné rozdíly mezi původními a zrekonstruovanými částmi budov a hradeb, jejichž obnova skončila na přelomu 19. a 20. století. Tak a to by jsme měli hotovo. Hrad je zrekonstruován a tak šup s ním v roce 1948 do rukou státu.

Co je na národní technické památce – hradu Zvíkov, z pozice dnešního návštěvníka velmi pozitivní, je ten fakt, že jeho areál je otevřen celoročně, pochopitelně v rámci návštěvní doby. Do jeho areálu se vstupuje Píseckou bránou. Její název je logický, neboť je orientována právě ve směru na Písek. Ještě o něco zajímavější je však věž Hláska, přirozeně dominující celému areálu. Zbudována byla někdy v druhé polovině 13. století a dodatečně osazena tzv. břitem, který znesnadňoval oblehatelům použití metacích strojů. Dnes je tato věž návštěvníkům bohužel nepřístupná, ale ani dříve nebyl výstup na ni ničím jednoduchým. Dělo se tak po žebříku, později po strmém a úzkém schodišti.

Hlízová věž je nejstarší dochovanou stavbou hradu. Její půdorys je čtvercový, přičemž dosahuje výšky 20 metrů, síla jejích zdí činí 3,5 metru a na některých kamenech jsou dochovány původní kamenické značky. Její název se odvozuje od hrubě opracovaných kvádrů. tzv. hlíz, podle černé barvy kamene se jí však také někdy říkalo „Černá“. Snad ještě dvě zajímavosti vážící se k této stavbě. V místnosti v patře této věže měly být údajně uloženy na přechodnou dobu korunovační klenoty a sídlit zde měl i známý zvíkovský rarášek. Určit datum vzniku Červené věže není vůbec jednoduché, ale hledat bychom ho mohli nejspíše někde mezi 13. – 15. stoletím. Působí dost nenápadným dojmem, čemuž „vděčí“ jak za svou polohu téměř za horizontem, tak i okolní zeleni. Ve své minulosti sloužila i jako hradní vězení, do kterého byli vězni spouštěni, což jí vyneslo dřívější označení „Hladomoří“. Kaple Sv. Václava patří k tomu nejcennějšímu, co na Zvíkově naleznete. Přispívá k tomu fakt, že tato část hradu nikdy nebyla nějak výrazněji porušena a přečkala celkem bez úhony i období devastace celého areálu. Kaple vyrostla v době vlády Přemysla Otakara II ve 13. století a od té doby stále prezentuje moc a slávu zmiňovaného panovníka, čehož dokladem jsou třeba četné dlaždice s německými nápisy. Nejvzácnější částí kaple je sousedící sakristie, sloužící původně jako soukromá kaple, vyzdobená četnými malířskými motivy neznámého autora, který je „podepsán“ i pod oltářním obrazem a znám pod označením mistr Zvíkovského oplakávání. Paradoxní je, že Kaple Sv. Václava přestala plnit svou funkci po roce 1780 z obav nad její údajně narušenou statikou, což se však nikdy nepotvrdilo. K návštěvě zámku patří i návštěva zdejšího sklepení, z něhož je však zpřístupněna pouze část. Důvodem je velmi nízký strop v nejspodnější části sklepů. Přímo pod královskou ložnicí se nachází ve skále vytesaná velká čtyřhranná místnost, u níž se usuzuje na její využití v minulosti, jako nádrže na pitnou vodu.

Silueta zámku se vznešeně shlíží na hladinách Vltavy i Otavy, které se právě pod hradem stékají. Není divu že se její romantikou nechali unést nejen autoři odborných publikací, ale inspirovat se nechali i mistři krásné literatury. Jmenujme za všechny alespoň J.P. Koubka a jeho Zřiceniny zvíkovské., Františka Vlnu (Zvíkov), A. Hejduka (Ve Zvíkovské kapli), Ant. Klášterského (Sonety zvíkovské, Zvíkovský orel), nebo Antonína Sovu (Páže ze staré malby). Zapomenout samozřejmě nemůžeme Ladislava Stroupežnického a jeho Zvíkovského raráška. I František Kožík napsal hru Noci na Zvíkově, každoročně uváděnou v rámci divadelního léta, a na zdejší hrad nezapomněl ani Ladislav Stehlík ve 2. dílu svého lyrického cestopisu Země zamyšlená.

Vraťme se ještě na chvilku ze světa romantických představ do reálu dnešních dní, abychom si řekli, že areál zámku je otevřen po celý rok od 8 – do 18 hodin, ale návštěvní doba se během léta prodlužuje až do 22.00 resp. 23.00. V době konání divadelních představení se otevírací doba příslušně upravuje. Standardní cena za prohlídku Královského paláce činí pro dospělého 70 kč, přičemž děti, ZTP i senioři mají nárok na příslušnou slevu. Rodinné vstupné je určeno na částku 180- Kč.

V prosluněném odpoledni se silueta Zvíkova pyšně shlíží v zrcadle vodní hladiny a my jen v duchu závidíme těm, kteří mohou na tomto romantickém místě strávit svou dovolenou. Jak nádherné musí být ranní svítání u doutnajícího ohýnku na soutoku dvou slavných řek s tajemnou siluetou zdejšího hradu, pomalu se klubající z nočních temnot. Jak krásné musí být vlahé letní večery, kdy hradní areál ožívá divadelními představeními. Ano! Jsme si jisti, že dnešní návštěva není rozhodně naší poslední návštěvou tohoto kouzelného místa. A tak ne snad, ale zcela určitě na shledanou na Zvíkově!

Zvíkov – hrad na soutoku řek Vltavy a Otavy

Řeka Otava je jedním z levostranných přítoků Vltavy a řadí se mezi jednu z největších jihočeských řek a druhou největší šumavskou řeku. Do Vltavy se vlévá pod hradem Zvíkov. Ale jedná se vlastně o ztracený soutok dvou krásných řek. Po dlouhou dobu se tady pokojně stékaly dvě řeky a člověk mohl pozorovat tok jejich vod. Od druhé poloviny 20. století je vše ale jinak. V roce 1954 se započaly přípravné práce budoucího vodního díla Orlík a 22. prosince 1961 byla přehrada dokončena a slavnostně uvedena do provozu. Kdo se dívá od hradu Zvíkov na Orlickou přehradní nádrž a není vybaven potřebnými zeměpisnými informacemi, jen těžko pozná, že se jedná o soutok dvou řek. Voda tady neteče, tudíž Vltavu či přítok Otavy by klidně mohl člověk označit jako jednu ze zátok přehrady. Záleží na tom, odkud toto kouzelné místo pozoruje.

Mohlo by se říct, že trochu divně končí slavná zlatonosná řeka Otava svou pouť, ale ona též zajímavě vzniká. Nepramení. Její název je používán od soutoku říček Křemelné a Vydry u Čeňkovy Pily na Šumavě. Za hlavní pramennou větev je považována Vydra, která však také nemá svůj pramen. I v tomto případě je její tok napájen vodami Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka. Nejdůležitější a hlavní pramennou větví říčky Vydry je Modravský potok, někdy též zvaný Luzný. Ten pramení v šumavských pláních na severozápadním svahu Luzného (1.373 m.n.m.) v nadmořské výšce 1.210 m. A zde tudíž také přichází na svět řeka Otava.

Historie hradu Zvíkova je spjata s královským rodem Přemyslovců. V době panování Přemysla Otakara I. (1197–1230) byl získán do jeho vlastnictví skalnatý ostroh, na kterém byl posléze hrad vybudován. Hrad Zvíkov zde stojí patrně od 13. století, možná i déle. Nejpravděpodobnější se jeví názor, že ho nad soutokem Vltavy a Otavy založil český kníže Václav I. v době své vlády (1230–1253). Největší slávě se hrad těšil v době panování Karla IV. (1346–1378), který jej nechal opravit a často zde pobýval. Poté se v držení hradu střídaly různé rody – páni z Rožmberka, páni ze Švamberka, Eggenberkové a Schwarzenbergové. Někteří majitelé prováděli různé opravy a zajišťovací práce, ale ani to nezabránilo částečnému chátrání hradu. Roku 1829 se zřítila Nová brána a poté následoval sesuv části paláce nad řekou. Naštěstí po roce 1880 byla zahájena rekonstrukce královského paláce a hradeb a tudíž zůstal tento architektonický skvost zachován dodnes.

Uvádí se, že hrad vzhledem ke své poloze na špatně přístupném ostrohu a systému opevnění nebyl nikdy úplně dobyt. Nejprve se ho pokoušel získat násilnou cestou Závišť z Falkenštejna, avšak neúspěšně. V době husitských válek byl Zvíkov obléhán Tábory, nebyl však také dobyt. Dobře vybudované hradby dokázaly odolávat i za třicetileté války. Teprve roku 1622 se zvíkovská posádka vzdala přesile císařských vojsk.

Na několika místech hradeb jsou vybudovány krásné vyhlídky. Člověk tak může pozorovat jak vlastní hrad, tak okolní lesnaté stráně, ale především vody Vltavy a Otavy, kterak obtékají ostroh a následně se v jednu vodu pojí.

Do areálu hradu se vchází Píseckou bránou, napravo míjíme Hlásku, která je sice zavřená, ale vedle ní se nachází jedno z vyhlídkových míst. Následuje další brána a návštěvník se dostává na nádvoří. První stavba, která je vidět, je slavná a tajemná věž Markomanka. Vlevo na nádvoří je další vyhlídka a prodejna suvenýrů i drobného občerstvení, vpravo se jde průchodem k pokladně. Po zakoupení vstupenky si člověk může prohlédnout Královský palác a vyjít si na Hlízovou věž. Kdo vynechá placenou návštěvu hradu a pokračuje dolů z nádvoří, projde Železnou branou a dostane se k přístavišti. Zde se mu nabízí buď vyhlídka na soutok řek, nebo projížďka lodí například k zámku Orlík nad Vlavou.

O tajemné věži jménem Markomanka jsem napsal samostatné povídání:http://www.turistika.cz/mista/vez-markomanka-na-hrade-zvikov

O kousek dál (možná větší) mne zaujalo jedno interesantní místo: monumentální zřícenina větrného mlýnu u obce Příčovy:http://www.turistika.cz/mista/mlyn-u-obce-pricovy-sedlcansko

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/

Poslední aktualizace: 16.10.2014
Autor příspěvku: Bubinga
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Záhadná věž Markomanka na hradě Zvíkov - Služby, informace
Záhadná věž Markomanka na hradě Zvíkov na mapě
Přidat oblast mezi oblíbené
Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:

Příspěvky v okolí Záhadná věž Markomanka na hradě Zvíkov

Raně gotický Královský hrad Zvíkov se tyčí na skalnatém ostrohu nad soutokem Vltavy s Otavou. Hrad je národní kulturní památkou, nacházející se v Jihočeském kraji. Zvíkov je druhou nejvíce vyhledávanou kulturní pa…
Hrad Zvíkov se nachází nad soutokem řeky Otavy a Vltavy na Orlické přehradě, nedaleko vesnice Zvíkovské Podhradí v Jihočeském kraji. Z kem…
Žďákovský most byl po dostavění nazýván technickým divem světa. Ve své době největší jednoobloukový ocelový most překlenul hladinu Orlické přehradní nádrže nedaleko Orlíka nad Vltavou a stal jedno…
Zámek Orlík se tyčí na skále nad Orlickým jezerem. Zámek se nachází na Písecku v Jihočeském kraji. Na zámku je téměř 150 místností včetně chodeb a přilehlých prostorů. Desetina z nich je upravena …
Gotický královský hrad na ostrohu nad Vltavou, dnes novogotické sídlo Schwarzenberků nad Orlickou přehradou.
Přehrada Orlík je dalším ze stupňů Vltavské kaskády na území jižních Čech. Její hráz přehradila tok řeky Vltavy u Solenice v okrese Příbram. Převážná část přehradní nádrže se nachází na území jižních Čech. Své jmé…
10.4km
více »
Součástí silničního spojení mezi Táborem a Pískem je obloukový most, který překlenul Vltavu nedaleko obce Podolí asi 10 km východně od Písku. Do doby jeho postavení zabezpečoval spojení…
Středověké město s nejstarším kamenným mostem v České Republice. Památková zóna.
14.7km
více »
Kamenný most v Písku je svým pojmenování z r. 2007 nejmladším mostem v Česku, svojí stavbou však nejstarším dochovaným mostem v Česku a možná i ve střední Evropě. O primát nejstaršího mostu soutěží s kamenným moste…
14.7km
více »
Město
Písek leží v Jižních Čechách, severozápadním směrem od města České Budějovice. Město je rozložené u západního okraje Píseckých hor a v údolí tvořeném řekou Otavou. Především z jižní strany je město obklopeno sousta…
14.8km
více »
Kamenný most v Písku je nejstarším dochovaným mostem na území České republiky a zároveň zaujímá druhé místo nejstaršího mostu ve střední Evropě. Již před rokem 1300 spojoval břehy Otavy. Kdy přesně most vznikl se…
14.9km
více »
Hrad je jednou z nejvýznamnějších památek města Písek v Jihočeském kraji. Hrad měl čtyři křídla, obklopující nádvoří, s arkádovými chodbami v přízemí i v patře, západní nároží zpevňovaly věže. Zůstalo zachováno pouze západní křídlo s původním královským palácem, které se v přízemí otevírá do dvora třemi arkádovými oblouky. Skvostný je velký sál v patře, zdobený cennými pozd…
15.1km
více »
Renesanční zámek Březnice je hlavní dominantou stejnojmenného města, nacházejícího se na Příbramsku ve Středočeském kraji. Zámek si částečně uchoval gotické opevnění. Zámecké fasády zdobí renesanční s…
21.5km
více »
Vodní zámek Blatná se nachází na Strakonicku v Jihočeském kraji. Nejstarší částí Blatné je částečně dochovaná románská kaple z doby kolem roku 1220. Zámecké interiéry jsou vybaveny cenným…
22.7km
více »
Město Bechyně leží na soutoku dvou řek - Lužnice a řeky Smutná. Jde o historické místo spojené se jménem Petra Voka, který se zasloužil o přestavbu hradu - zámku v Bechyni. Kromě něj najdeme ve městě Klášter s kos…
25.6km
více »
Strakonický hrad je národní kulturní památkou a pýchou města Strakonic v Jihočeském kraji. Hrad stojí nad soutokem Otavy a Volyňky. Hrad tvoří rozsáhlý komplex budov z několika stavebních etap. Dom…
28.9km
více »
Poutní místo
Tato mariánská bazilika patří k hlavním poutním místům v České republice. První mariánská kaple v těchto místech stála již v roce 1260. V 15. stol. Tu stával malý Kostelíček s věží a zvon…
30.2km
více »
Tipy na výlet
od Prahy je to asi hodinu a půl po dálnici.Od Vlašimi tak dojedete za hodinku. Z historie města Tábora po roce 1420 Roku 1420 byl založen Tábor husitskými přívrženc…
33.8km
více »
Město
Tábor leží v Jižních Čechách, severozápadním směrem od města Jindřichův Hradec. Město se rozkládá v severozápadní části Českomoravské vrchoviny. Město hrálo velmi významnou roli v husitských válkách, náměstí slouž…
33.8km
více »
Zámek Kratochvíle je renesanční perlou italského stavitelství v jižních Čechách. Zámek se nachází asi 2 kilometry severozápadně od města netolic na Prachaticku. Zámek je otevřen v dubnu a…
42.3km
více »
Zamek Hluboka nad Vltavou je jednim z nejznamejsich a nejzdobnejsich ceskych zamku. Je povazovan za nejkrasnejsi obytne panske sidlo v Cechach. Tyci se 10 km severne od Ceskych Budejovic na skalnatem…
43.8km
více »
Zámek Hluboká se rozléhá v malebném prostředí jižních Čech, …
Nádherný romantický goticko-renesanční jihočeský zámek, který byl původně postaven jako Strážný hrad a byl často dáván do zástavy českými panovníky. V…
46.8km
více »
Zámek Hluboká je na pohled jedním z nejkrásnějších a nejlépe dochovaných zámků u nás. Původně byl zámek postaven českými králi, jako strážný hrad v polovině 13. století. Na Hluboké se vystřídalo spousty …
46.8km
více »
Pohádkový zámek, který byl v 19. století upraven v romantickém stylu nové gotiky.
46.8km
více »
ZOO OHRADA Hluboká nad Vltavou leží v těsné blízkosti města a zámku Hluboká nad Vltavou, vedle loveckého zámku. Díky poloze v rovinaté krajině na břehu rybníka poskytuje možnost pohodlné procházky. Jedná se o menší, ale krásnou ZOO specializovanou především na faunu ČR. Zajímavé ex…
Zámek Konopiště je navštěvovanější památkou na Benešovsku ve Středočeském kraji. Při návštěvě zámku si turisté mohou vybrat ze tří prohlídkových okruhů. Na zámku jsou k vidění reprezentační a hostinské místnosti s…
50.7km
více »
Koněpruské jeskyně vznikly činností vody ve vápencích starých přibližně 400 milionů let. Koněpruské jeskyně se nalézají uvnitř návrší Zlatý kůň nad obcí Koněprusy v CHKO Český kras as…
52.6km
více »
České Budějovice jsou metropolí Jižních Čech. Město je obklopeno velkým množstvím rybníků. Velká část jsou chovné rybníky, několik rybníků slouží také k rekreač…
55.6km
více »
Jedna z nejznámějších šumavských a jihočeských hor vůbec se vypíná v prostoru mezi Vimperkem ležícím severně od Boubína a Lenorou na jeho jižním úpatí. Společně se sousedním Bobíkem (1.264 m) tvoří výraznou domi…
56.7km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace