Za tajemnou Držkovskou jeskyní

Hostýnské vrchy spadají pod karpatské flyšové pásmo tvořené pískovci, slepenci a jílovci, takže bychom v nich podzemní prostory s krápníky hledali marně. Přesto se v oblasti vyskytuje množství puklinových pseudokrasových jeskyní, které sice svou velikostí neohromí, přesto ale jsou romantickým zpestřením skalnatého terénu.

Nejdelší jeskynní prostorou Hostýnských vrchů je Smrdutá, nacházející se pod vrcholem stejnojmenného kopce (750 m), jenž je jihozápadní odnoží sousední „skorohory“ Čerňavy (844 m). Tvoří ji dosti nízká volně přístupná chodba (místy uměle rozšířená) dosahující délky 56 m, přičemž se východ oproti vstupu nachází o 12 m níž. Zhruba před dvaceti lety jsem u ní byl s manželkou, která mne zůstala čekat nahoře a já se jí pokusil prolézt. Chodba se spletitě lomila, místy se její strop snižoval, a když mi po zhruba dvaceti metrech lezení začala podezřele blikat baterka, raději jsem další průzkum odpískal a vrátil se nahoru na zemský povrch za ženou.

Pomyslný druhý stupeň v Hostýnkách přináleží jeskyni na Čecheru, kopci (462 m) oddělujícím hlavní část obce Rusavy od její další zástavby v dolině Ráztoka. Široká prudce stoupající puklina dosahuje délky zhruba dvaceti metrů. Díky tomu, že byly u vchodu sraženy zámky na ochranné mříži, mohl jsem si spodní část chodby prohlédnout a o zbytku si udělat představu díky několika snímkům pořízených za použití blesku.

Třetí místo patří Zbojnické jeskyni nacházející se pod mrazovým srubem v „PP Křížový vrch“ (670 m) nad obcí Semetín. I tohle místo se spolu s vedlejší stěnou mrazového srubu stalo kdysi dávno předmětem mého zájmu, ale o interiéru podzemí nemůžu podat žádné svědectví. Vchod je sice opatřen odklápěcí kovovou mříží, ale dutina hluboká 12 m při celkové délce 17 metrů je jeskyní propasťovitou a spustit se do ní bez patřičného vybavení (a navíc sám!) by asi nebylo dobrým rozhodnutím...

O další větší jeskyni v Hostýnských vrších jsem se dozvěděl zcela nedávno ze stránek obce Držková. Píše se v nich, že se tato jediná Držkovská jeskyně nachází uprostřed „PP Holíkova rezervace“, která se rozkládá na severních svazích Lázku 1 km severně od dědiny. A že je z větší části dílem lidských bytostí – v tomto případě partyzánů, kteří se v ní ukrývali za nacistické okupace. Nalézt ji prý je ale velmi těžké, protože ústí jeskyně je nízké a z větší části zakryto hradbičkou z navršeného kamení. Proto její přesné umístění znají jen místní.

Já ji nalezl celkem bez problémů, ale před vstupem jsem musel uposlechnout hlas mého mozku, který razantně zavelel: „K zemi! A plazením plížením vpřed!“

Hned za vchodem ale bylo kupodivu možno opět zaujmout vzpřímený stoj, neboť tato přední část měla podobu jakés asi 2 m vysoké skalní kaple či rotundy. Zaujala rovněž zadní upravená stěna jeskyně tvořená zvláštní deskovitou odlučností pískovce a vrásami, kdy jim podobné jsem naposled viděl v „PP“ u Klokočůvku v Oderských vrších. Ty jsou ale vyvrásněny v břidlicích a drobách, kdežto tyhle držkovské v pískovcích a slepencích magurského flyšového pásma.

Za nízkým, ale širokým vstupem Držkovská jeskyně dosahuje největší šíře asi 1,5 m a směrem k východu stoupá do nitra skály již silně ukloněná, slepě končící chodba. Celková délka jeskyně činí přibližně 8 m, ale to je jen hrubý odhad, protože baterku jsem nechal venku v batohu a svítit v podzemí jsem si mohl toliko bleskem z fotoaparátu.

Ačkoliv se na stránkách obce Držkové píše, že se jeskyně nachází zprostřed „Holíkovy rezervace“, leží úplně jinde. Já ji přesto na mapě k článku umisťují do téhož místa. Možná se divíte proč, ale zamyslete se sami nad tím, jestli musíte nutně ke každému místu, které chcete navštívit, znát jeho GPS. Vždyť tím přicházíte o velké dobrodružství a pestrou škálu emocí při jeho hledání jen podle mapy... a o to víc budete radši, když bude nakonec vaše úsilí korunováno úspěchem.

Závěrem jen drobná nápověda: součástí „PP Holíkova rezervace“ jsou známé Zadní skály, ale tady ji nehledejte. Dále se v lokalitě nachází spousta balvanů, skalek, dvě vyšší skály a dvě ukloněné stěny mohutných mrazových srubů, vysokých více jak deset metrů. Vchod do jeskyně se nachází na úpatí jednoho z nich...