Loading...
Když se při našich putováních trefíme do tzv. „dobrého světla“, nemusejí nad ním jásat jen fotografové, ale i ostatní výletníci. Různé stavby i krajina přímo plasticky ožijí... a pokud netonou obzory v oparu, můžeme si užít i hezkých pohledů do dálav.
Přesně tohle se mi stalo při procházce vesničkou Zámrsky. Dobré světlo vykreslilo i ty nejmenší detaily na stěnách zdejších dvou sakrálních staveb, hasičské zbrojnice i obecního úřadu a také na zdích jiných stavení. Bonusem pak byl sestup od konce dědiny po 600 m dlouhém úseku vedlejší silničky do zalesněného údolí potoka (tekoucího odtud k obci Skalička) a křižovatce okresní silnice. Tuhle boční asfaltku lemovala jen prořídlá alej s ovocnými stromy, a protože procházela odlesněným terénem, otvíraly se z ní výhledy na okolní vlny Podbeskydské pahorkatiny pokryté lesíky, remízky, pastvinami a poli. Více v dáli na nad horizont vystupovalo lesnaté pásmo Maleníku a za ním modrá hradba Oderských vrchů. O kus níž nad údolím se naskytl pohled na menší soukromý rybník a na strmou stráň kopce Strážisko (336 m) s pastvinami, remízky i solitérními stromy.
Dalším vyhlídkovým místem se stalo okolí další silniční křižovatky blíž u Skaličky, dosažené od zalesněného údolíčka nejprve krátkým výšvihem do kopce a poté již po vrstevnici odlesněnou krajinou po dalších asi deseti minutách chůze. Otvíral se odtud pohled severním směrem na část Podbeskydské pahorkatiny vystupující nad pravým břehem řeky Bečvy (ta odsud ale vidět nebyla), jíž dominovalo návrší se staveními obce Špičky a impozantním kostelem sv.Šimona a Judy.