Výhledy z Nového Šaumburka

Fotografie (10)  • Foto: Franta

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

zřícenina hradu

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

Výlet na rozhlednu stojící na nejvyšším „návrší“ Hostýnských vrchů – na Kelčském Javorníku (856 m) si můžeme zpestřit také návštěvou dvou hradních zřícenin a hezkým výhledem na krajinu otevírající se od menší z nich. Z turistického rozcestí Pod Černou bařinou jsou přístupny po zelené značce a na pozůstatky hradu Šaumburka na 608 metrů vysokém temeni kopce dorazíme už po jednom kilometru chůze. Ve své době patřil svou rozlohou 120 x 50 m k největším u nás, ale jednalo se o projekt megalomanský, takže byl kvůli neúnosně velikým nákladům na údržbu a na posádku v polovině 14.století opuštěn. Dnes tu návštěvník kromě hlubokého příkopu a valu v hradním jádru uvidí jen velký počet prohlubní s nepatrnými pozůstatky zdiva a o výhled do kraje bude ochuzen, neboť zřícenina je zcela zarostlá lesem.

Jeho nástupce, zbudovaný rovněž olomouckým biskupem, se nachází o půl kilometru níž a ze sedélka s několika usedlostmi je to k němu po odbočce jen pár minut chůze.

Nový Šaumburk se na rozdíl od svého mnohem většího kolegy vypínal na zarovnaném temeni kuželovitého vrchu a jednalo se o typ hradu s plášťovou zdí. K hradbě přiléhaly jen dvě budovy, z nichž v té na západní straně byla umístěna brána s bočním vstupem z předhradí. Vlastní kuželovitý vrchol s hradním jádrem kol dokola obklopoval hluboký příkop s valem, přičemž tento byl na jižní, nejvíce ohrožené straně zdvojený.

Nový Šaumburk nahradil v druhé půlce 14.století svého většího předchůdce a byl zastavován manům olomouckého biskupa. Když se jej krátce po husitských válkách zmocnil loupeživý rytíř Mikuláš z Bítova a podnikal z něj výpravy na statky okolních feudálů, nechal jej roku 1451 moravský zemský hejtman Jan Tovačovský z Cimburka vykoupit a hned poté zbořit.

Z hradu zůstaly na vrcholové travnaté plošině stát jen malé fragmenty zdiva, ale díky okolnímu odlesnění se z ní otvírá velmi hezký výhled. Nejen na mohutný masív Kelčského Javorníka, dolů na Podhradní Lhotu, protější kopec Kunovickou hůrku, ale hlavně na zvlněnou a zemědělsky intenzivně obdělávanou Kelčskou pahorkatinu. Kromě mnoha lánů, polí a pastvin zahlédneme také několik menších okolních lidských sídel jakými jsou obce Komárno a Kunovice. Směrem na sever leží ve vzdálenosti 6 km i to sídlo největší – město Kelč, po němž nese nevysoká (zato ale dosti rozlehlá vrchovinka) jméno.

Autor: Franta

Další články autora: 3290

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli