Bazilika svatých Ambrože a Karla u Corso je římskokatolický titulární kostel v centru Říma, na Via del Corso. Původně kostel lombardských emigrantů, dnes je důležitým poutním místem, včetně kaple sv. Olafa, která je zvláště významná pro poutníky z Norska.
V roce 1610 došlo ke svatořečení Karla Boromejského, což dalo podnět pro výstavbu nového kostela. Základní kámen byl položen 29. ledna 1612, ale kvůli finančním potížím trvala výstavba o mnoho déle, než původně předpokládali. Nový kostel byl zasvěcen svatým Ambrožovi a Karlu Boromejským. Svatostánek byl nakonec dokončen v roce 1684. Dne 21. prosince 1929 udělil papež Pius XI. kostelu důstojnost menší baziliky.
Interiér baziliky okouzluje bohatou výzdobou, freskami a sochami, a v hlavním oltáři se nachází obraz Carla Maratty. Uchovává také relikvie sv. Karla Boromejského.