Vřídelní kolonáda

Monument lázeňské architektury a geologického fenoménu

Vřídelní kolonáda představuje jednu z nejznámějších a nejnavštěvovanějších památek Karlových Varů. Nachází se na pravém břehu řeky Teplé v historickém centru města a kryje vývěr Vřídla – nejmocnějšího termálního pramene českého lázeňského města, který je symbolem jeho lázeňské tradice i urbanistického konceptu. Její vývoj od jednoduchých krytů k dnešní funkcionalistické stavbě odráží proměnu lázeňství, technické řešení prostorů s gejzíry a měnící se potřeby návštěvníků.

Historie a důvody přestaveb

Termální pramen Vřídlo, který je znám už od 16. století, byl původně chráněn různými lehkými přístřešky, protože jeho gejzírové erupce byly dynamické a někdy nepředvídatelné, což vyžadovalo konstrukce snadno obnovitelné po poškození.

V roce 1774 vznikl v sousedství první barokní Vřídelní sál, který odrážel tehdejší léčebné zásady, podle nichž se zdůrazňovalo pití vody bezprostředně u pramene. První skutečně architektonicky koncipovaná kolonáda byla postavena v roce 1826 podle projektu Josefa Esche v empírovém stylu, který zdůrazňoval jednoduché linie, axální osy a rytmizaci sloupů typickou pro klasicismus.

V letech 1878–1879 byla empírová kolonáda nahrazena litinovou konstrukcí v pseudorenesančním stylu podle návrhu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera – stavba reflektovala tehdejší trend reprezentativní lázeňské architektury, kdy bylo cílem vytvořit robustní a esteticky působivý prostor korza kolem pramene, který by sloužil jak léčebným, tak společenským funkcím. Kvůli statickému narušení v důsledku koroze litiny musela být tato kolonáda v roce 1939 rozebrána, po ní následovalo 27 let dřevěného stavby, známé mezi místními i návštěvníky jako provizorium, které plnilo funkci krytu pramene.

Hlavní příčinou vzniku dnešní podoby kolonády byla potřeba trvalé, konstrukčně stabilní a současně esteticky kvalitní stavby, která zůstane otevřená veřejnosti a respektuje jak léčebné, tak kulturní využití prostoru. Výsledkem je stavba podle projektu Ing. arch. Jaroslava Otruby, která byla otevřena 11. května 1975 a reprezentuje jeden z nejvýznamnějších příkladů funkcionalistické architektury 20. století v Karlových Varech.

Architektura a technické řešení

Současná Vřídelní kolonáda je výrazná svou prosklenou železobetonovou konstrukcí, která vytváří lehce působící a vzdušný prostor nad samotným vývěrem pramene. Funkcionalistický přístup se soustředí na technickou upřímnost, průhlednost a jednoduchou proporci, které umožňují maximální kontakt návštěvníků s gejzírem bez vizuální bariéry masivních zdí. Dominantní prvek objektu představuje skleněná kupole ze skleněných hranolů, jejíž návrh ztvárnil sochař Jan Fišer a která symbolizuje „tepající srdce lázeňského města“, reflektující jedinečnost Vřídla jako přírodního úkazu.

Vnitřní prostor kolonády je koncipován jako prostorná promenádní hala, která propojuje vstupní část s vlastními prameny a umožňuje návštěvníkům pohodlné procházení i interakci s vývěrem. Tato hala je důležitým prvkem sociálního prostoru lázeňského korza, propojující lázeňskou léčbu s městským veřejným životem.

Prameny a jejich teploty

Vřídlo – termální gejzír s teplotou vody okolo 73,4 °C, který produkuje až cca 2 000 l minerální vody za minutu. Tento pramen je dnes jediným, který se používá k lázeňským koupelím, ale zároveň slouží i k pitné kúře, protože minerální voda obsahuje množství léčivých minerálů typických pro Karlovy Vary.

V prostoru kolonády se nachází celkem pět pramenních nádob (stojanů), označených například A, B a C, kde je voda ochlazována na nižší teploty, přibližně 50 °C a 30 °C, aby byla vhodná pro pitnou kúru a ochutnávku.

Podzemí Vřídla a exkurze

Pod povrchem kolonády se nachází technické a geologické zázemí pramene, které je dnes zpřístupněno veřejnosti formou exkurzní trasy „Podzemí Vřídla“. Exkurze nabízí detailní pohled na proces pokameňování suvenýrů vřídelní vodou, který vzniká ukládáním minerálů z termální vody na povrchu předmětů, dále jsou vystaveny další sintry a aragonitové formace, zachovalé potrubí z počátku 20. století, a je možné sledovat místní mikrobiální faunu, která přirozeně osídluje části systémů omývaných horkou minerální vodou. Exkurze se konají od května do října, a lze je absolvovat denně, přičemž v době Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary jsou často organizovány i večerní prohlídky.

Sociální a kulturní využití prostoru

Kromě pitné kúry a exkurzí nabízí Vřídelní kolonáda také kulturní a společenské vyžití. V prostoru hlavní haly kolonády se nachází stánky se suvenýry, obchodní prostory a malé kavárny, které doplňují zážitek z návštěvy a umožňují krátký odpočinek při pozorování Vřídla. Na ochozu haly bývají pořádány i výstavní expozice, které tematizují historii lázeňství, geologii pramenů nebo místní tradice.

Kolonáda je také místem kulturních setkání, protože její otevřený prostor přirozeně spojuje lázeňskou léčbu s městským životem. V bezprostřední blízkosti stojí kostel svaté Máří Magdalény, další významná historická památka, která doplňuje estetickou a urbanistickou hodnotu celého uzlu korza.

Současnost a přístupnost

Dnes je Vřídelní kolonáda veřejnosti přístupná během celého dne, přičemž otevírací doba je většinou od časného rána až do večerních hodin, což umožňuje návštěvu jak místním obyvatelům, tak turistům.

Mezi blízké lázeňské památky patří Mlýnská kolonáda, Tržní kolonáda a Zámecká kolonáda. Každé z těchto míst poskytuje unikátní architektonické i historické pohledy na bohatou lázeňskou tradici města. Mezi novější stavby Karlových Varů patří Thermal i se svým neodmyslitelným bazénem a určitě si prohlédněte nově opravené Císařské lázně. Relaxujte ve Dvořákových sadech či se vypravte na vyhlídku a vrch Tři kříže. Nebo se svezte Lanovkou Imperial či Autovláčkem.