Vrch Veliš u Jičína
Veliš je jméno kopce, který dosahuje nadmořské výšky 429 metrů. Kopec je to strmý, nad okolní krajinu výrazně vystupuje. Leží 3,5 km jihozápadně do Jičína. Pěkný pohled je na něj od Jičína, ale i z jihu a východu. Výstup z obce Podhradí, která je mu nejblíže, je namáhavý. Ale za pěkného a jasného počasí se sem vyplatí vyjít. Z vrcholku je nádherný výhled na všechny strany.
Kopec geologicky patří k tzv. jičínskému vulkanickému poli. V okolí Jičína najdeme vícero třetihorních sopek. Jsou jimi třeba Zebín za Jičínem, Čeřovka přímo v Jičíně, vrch Dubolka a i slavné Trosky. Tyto sopečné vulkanity vznikaly před 17 – 15 miliony lety. Veliš je tufový kužel zpevněný čedičovými žílami. Čedičové žíly, které tufový materiál držely pohromadě, se později staly kopci osudným a málem ho dovedly k jeho konci. Ale o tom až dále. Kopec Veliš vznikal tak, že při erupcích sopek nestříkala ani se nevylévala láva, chrlen byl pouze jemnozrnný materiál, tedy popel a písek.
Název obce Podhradí, která je pod kopcem, mnohé napovídá. Na vrcholu kopce Veliš stával hrad. Býval to mohutný hrad, přes to z něj dodnes zbylo jen pár nepatrných zbytků. Mezi jeho majitele patříli třeba králové Václav II., Jan Lucemburský, rod Vartenberků. V letech 1487 až 1606 tady sídlili Trčkové z Lípy. To oni přestavěli hrad v mohutnou pevnost, kde byla více než sto let uchovávána husitská basilejská kompaktáta. Tu sem roku 1500 převezli z Lipnice. Zajímavým vlastníkem je Albrecht z Valdštejna, který jičínské panství a k němu patřící hrad Veliš kupuje jako pobělohorský konfiskát od císaře v roce 1622 a připojuje ho ke svému frýdlantskému vévodství. S Velišem má velké plány. Chce zde zřídit františkánský klášter a místo chce začlenit do své velkolepé krajinné kompozice. Součástí plánu bylo spojit v jednu linii kartuziánský klášter ve Valdicích, Valdštejnskou lodžii a kostel sv. Jakuba v Jičíně s vrchem Veliš. V roce 1634 však Valdštejn umírá v Chebu a jeho projekt nebyl nikdy dokončen. V roce Valdštejnovy smrti hrad koupili Šlikové. Roku 1658 byl hrad rozbořen kvůli císařovu rozkazu, aby v době války nemohl plnit úlohu útočiště cizího vojska. Hrad byl samozřejmě rozebírán jako stavební materiál a definitivní zkázu mu zasadilo zřízení velkého lomu, kdy byly těženy čedičové žíly a kopec byl doslova rozerván ve vícero propastí. Dnes na jeho vrcholku najdeme cihelnou stavbičku věže trigonometrického bodu z roku 1942. Konkrétně se jedná o observační sloup trigonometrického bodu označovaného jako TB-17. Postaven byl proto, aby byl bod viditelný a lépe zaměřitelný i z větší vzdálenosti.
Název kopce Veliš lze odvodit od názvu blízko položené vsi stejného jména. Mohla to tedy být Velechova či Velichova osada. Osídlena bývala od pravěku, jak to potvrzují archeologické nálezy z okolí. Stejně tak nedaleký čedičový vrch Veliš, tehdy ještě ničím neporušený, musel pravěké lidi vábit odedávna.
Se jménem vrchu rezonuje jméno slovanského pohanského boha Velese. A kým byl bůh Veles? Byl to patron dobytka, úrody, majetku. Byl i vládcem podsvětí, a to podle slovanské představy, ve které si podsvětí představovali jako zelenou louku, kde se pasou duše zemřelých lidí. K tomu se vztahuje to, že byl i vládcem podsvětních vod. Zároveň snad byl strážcem předělu mezi světem živých a mrtvých. Tenhle aspekt boha Velese je tady nejvíc přítomen. Když se návštěvník prudkou stezkou vyškrábe k trigonometrické tyči a pohlédne do vykutaného těla hory, připadá si jako nad propastí, kde stačí jeden neopatrný krok a je přijat v říši boha Velese.
K hradu se vztahuje pověst z doby, kdy Jičín vlastnili Trčkové. Mladý Trčka měl na hradě svou milou, za kterou sem často jezdil. Trčka odjel do bitvy, která se udála u Prahy. On tam ukořistil králův poklad a ten ukryl na Veliši. Když se to král dozvěděl, hrad dobýval, ale hned se mu to nepodařilo. Po době byla hradní posádka přemožena a Trčka skoro zastižen v komnatě, kde byl dubový stůl. Tam Trčka dupl na podlahu a otevřela se pod ním podzemní chodba, která ho dovedla do Jičína. Z Jičína musel uprchnout, stal se pronásledovaným psancem a pak byl nalezen oběšen v lesích mezi Turnovem a Libercem. Královský poklad je tak dodnes uložen v podzemí Veliše. Je tam prý i jedenáct stříbrných apoštolů a zlatý Kristus. Poklady ale hlídá ohnivý pes, který nikomu nedovolí se pokladů zmocnit.
A tak i pověst obsahuje to, co tady tušili a uctívali naši dávní předkové, Slované a před nimi Keltové. A to, že v těle kopce a pod ním je ukryto něco neobvyklého, je tam ukryt poklad boha podsvětí, je to brána k jiným světům. Naší dávní předci to tady tušili a až v 19. století byla brána fyzicky otevřena lomem. A my dnes máme možnost tam pohlédnout do nitra hory a tím i do svého nitra, na své strachy.
Zdroje : https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/velis-hrad-jicin-sopka-cesky-raj-sopecny-vrch-zebin.A180313_135108_po-cesku_hig, https://strasidlopis.estranky.cz/clanky/povesti/poklad-na-velisi-_z-jicinska_.html, https://www.interregion.cz/turistika/hrady_zamky/velis/velis_hrad.htm
Přidat do oblibených uživatelů
Podhradí
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Vrch Veliš u Jičína
