Vranov nad Dyjí – Poklona Panny Marie Třídubské

Poklona Panně Marii  •  Fotografie (3)  • Foto: Bobkart

Vstoupit do fotogalerie (3 fotografií)

Dostatek informací zde

Vstoupit do fotogalerie (3 fotografií)

Velká část podstatných údajů o „pokloně“, tedy jednostranných božích muk, které jsou svým čelem otočeny k divákovi je k dispozici na přilehlé infotabuli (nebyla-li ovšem zničena). Z té se dozvíme, že původní stavba patřila k mlýnu jistého mlynáře Jelena, který měl svůj výrobní areál v údolí Dyje u Vranova (nad Dyjí). Vznik stavbičky máme určený celkem přesně, díky letopočtu 1754 na zdobeném průčelí. Stavba stylově spadá do období pozdního baroka, můžeme ji označit už jako za rokokovou. Ostatně to naznačuje celková zdobnost.

V podstatě ji můžeme charakterizovat, že se jedná o plochou výklenkovou kapli. Na nízký základ navazuje nižší patka s postranními pilastry, které jsou na vrcholu zakončeny hlavicemi z jónskými kružbami a rostlinným dekorem. Zhruba ve čtvrtině výšky jsou pilastry i průčelí odděleny slebou římsou. Nad ní je v průčelí kartuše se zmíněným letopočtem. Nad ním následuje orámovaná nika se zamřížovaným motivem piety. Vrchol kaple je tvořen obloukově prohnutou římsou, nad kterou je stříška z pálené krytiny a vrcholovým křížem.

Ve 30. letech minulého století se v údolí Dyje začala stavět přehrada, kdy byl zatopen i zmíněný mlýn.

Foto: Bobkart

Kaplička byla zachráněna v roce 1933 a přemístěna na nové místo. Jak se dozvíme, zasvěcení kaple je věnováno Panně Marie Třídubské a původně snad šlo i o součást poutní cesty k poutní bazilice ve Marie Třídubské u Hornu (v Rakousku). Abychom tedy byli přesní, v originále Maria Dreieichen. Podle pověsti zde v roce 1656 uzdravený sedlák pověsil na dub s třemi kmeny svatý obrázek jako dík za uzdravení. Postupně tu začalo vznikat kultovní místo a v polovině 18. století to už byl celkem rozsáhlý areál s výstavným kostelem. Od Vranova je to k Hornu přes 40 km, ale věřící dřív často konali poměrně sáhodlouhé několikadenní výpravy k význačným poutním místům. Tudy např. chodili i poutníci až do známého Mariazellu, to se samozřejmě nelíbilo osvícenému císaři Josefu II., protože takovými poutěmi byla promrhána spousta pracovní doby, i proto se v té době (2. polovina 18. století) začaly redukovat církevní svátky, různé místní hody i poutní místa. Ovšem řada z nich byla po císařově smrti obnovována.

Autor: Bobkart

Další články autora: 2697

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli