Loading...
Vídeňské náměstí Am Hof je „pláckem“ historicky významným, poměrně rozlehlým, urbanisticky zajímavým, cenné památky v čele se stejnojmenným kostelem nabízejícím, vánočně-tržním … a přitom poměrně neznámým. Je součástí Vnitřního města (Innere Stadt) a ústí do něj hned pět ulic.
Historie tohoto „plácku“ je opravdu hodně dlouhá. Náměstí Am Hof bylo totiž již součástí římského tábora Vindobona, v letech 1155 až 1275 zde stával palác Babenbergů (jednalo se o komplex budov kolem prostorného otevřeného dvora, který vlastně později dal náměstí jeho jméno a který svého času odděloval staré město od židovské čtvrti). Jistou dobu dnešní náměstí sloužilo také jako turnajové kolbiště, tržiště (proto se náměstí chvíli říkalo Krabí trh) a dokonce i popraviště.
Název Am Hof je pro toto místo použit poprvé již v roce 1386. Následně zde karmelitáni postavili gotický klášterní kostel, který dokončili kolem roku 1420. Náměstí původně od Freyungu oddělovala řada domů, které byly strženy v roce 1846. A díky kostelu se od roku 1554 náměstí nazývalo Bei den obere Jesuiten, tedy U horních jezuitů. V roce 1773 se pak vrátilo jméno Am Hof. A o deset let později již v klášteře sídlilo Ministerstvo války. Náměstí se krátce nazývalo i Volksplatz.
Náměstí bylo také svědkem mnoha zajímavých událostí, včetně projevů dvou papežů nebo oznámení zániku Svaté říše římské. Některé momenty byly spojeny s „přítomností“ městské zbrojnice a v roce 1842 se zde poprvé konaly – dnes opět vyhlášené - vánoční trhy. A o půl století později tady odhalili jezdeckou sochu polního maršála Radeckého, která však na tomto náměstí vydržela pouhých 20 let ...
V letech 1962 až 1963 zde byly při vykopávkách v rámci stavby podzemního parkoviště nalezeny pozůstatky římského osídlení, takže si i dnes v suterénu velitelství hasičského sboru můžeme prohlédnout část hlavní větve kanalizace Vindobony. Naopak v roce 2014 byl otevřen luxusní hotel Park Hyatt Vienna v bývalé Länderbank nebo Bank Austria.
Vyjmenovat a krátce popsat všechny důležité stavby na náměstí Am Hof by znamenalo udělat z tohoto článku kratší knihu. A tak se v následujících řádcích zaměříme jen na ty skutečně nejvýznamnější.
Prim hraje bezesporu Dvorní kostel (Kirche am Hof), známý také jako kostel Devíti kůrů andělských. Jedná se v podstatě o gotický chrám s barokním průčelím, který prošel klasicistní úpravou. Nápadný je také Mariánský sloup. Ten zde byl na konci I. poloviny 17. století vztyčen jako pískovcový, aby jej hned v roce 1667 nahradil současný sloup bronzový, zdobený sochami Balthasara Herolda. Podoba sloupu je ale spojována také se jmény Ludovico O. Burnacini, Carlo M. Carlone a Carlo Canevale.
Nepřehlédnutelná je také budova Městské zbrojnice. Ta vznikla v roce 1562, roku 1676 byla rozšířena a v letech 1731 až 1732 získala hlavní průčelí (Anton Ospel) zdobené trojúhelníkovým štítem s erby a trofejemi, vysokou atikou a Mattielliho alegoriemi vytrvalosti a síly nesoucími zeměkouli. Později zde sídlila Národní garda a dnes celý komplex využívají vídenští hasiči.
Z dalších budov na náměstí je nutno zmínit zejména Palác Collalto z roku 1671 (hlavní průčelí ovšem bylo renovováno v letech 1715 až 1725), ve kterém v roce 1762 poprvé veřejně vystoupil - tehdy šestiletý – Wolfgang Amadeus Mozart. Klasicistní Park Hyatt Vienna je zase jednou z prvních železobetonových staveb ve Vídni.
Podobu Rakouské kontrolní banky z let 1912 až 1915 navrhli studenti veleslavného Otto Wagnera, dům „Zum Hahnenbeiss“ je pozdně klasicistní budova, která byla postavena v letech 1818 až 1820 na místě první vídeňské sýrárny a výdejny oleje pro pouliční osvětlení. Budova známá jako „Märkleinsche Haus“ je vrcholně barokním stavbou z let 1727 až 1730. Podobu tohoto domu navrhl Johann Lucas von Hildebrandt a dnes zde sídlí Hasičské muzeum.
Zajímavý je také renesanční dům „Schmales Haus“ z roku 1566, pozdně historizující obytný dům Ledererhof z roku 1883, jehož portál zdobí zlacená turecká koule (současná podoba fasády pochází z roku 1933) nebo tzv. „Urbanihaus“, který byl postaven v letech 1630 až 1639 a ve kterém se nachází romantická krčma z roku 1906.