Vidče - chrám sv.Cyrila a Metoděje

Tahle impozantní sakrální stavba, dominující videčské návsi, zapůsobí na příchozího jako zjevení. Není u nás mnoho vesnických kostelů připomínajících katedrálu a její umístnění ve středu veřejného prostranství náves povyšuje bezmála na náměstí.

 

Jedná se o jednolodní chrám s vysokou štíhlou věží zvonice umístěnou v západním vstupním průčelí, na protilehlé straně je kostel polygonálně ukončen. Sakristie s oratoří je patrová a - stejně jako schodiště na kůr po stranách věže – je ukončeno trojúhelníkovými štíty. Hranolová věž zvonice má střechu pobitou plechem. Nároží kostela jsou zpevněna opěrnými pilíři, v horních patrech doplněná fiálami. Dlažba chrámové lodi je keramická a kruchta je nesena pískovcovými sloupy. Fasádu presbytáře i lodi mezi okny obzvláštňují opěrné pilíře.

Ve věži jsou zavěšeny tři zvony : sv.Marie, sv.Cyril a Metoděj a umíráček. Ty dva velké nahradily zvony zrekvírované Němci za druhé světové války.

Hlavní oltář pochází z roku 1913 a je dílem sochaře a řezbáře Františka Cellera.

 

Velmi hodnotný novogotický chrám je vybaven stylovým interiérem a roku 1994 byl prohlášen kulturní památkou. V témže roce byla provedena oprava věže a hodin, omítky a okapů. Byla financována hlavně ze sbárky mezi místními a jakýmsi tím „obolusem“ přispěl i obecní úřad a památková péče.

Fasáda poté zajásala nad novým nátěrem, na odiv se rozblyštěly i nové měděné žleby a okapy a zviditelnil se rovněž ciferník věžních hodin. Střecha se kupodivu opravovat nemusela, neboť původní byla natolik kvalitní, že až dodnes zubům času zdárně odolala.

 

Zajímavé počtení nabízí historie kostela:

 

Obec Vidče před jeho vznikem totiž spadala pod farnost obce Zubří, kam to bylo přes kopec ¾ hodiny chůze. Šlapat tam na mše místním až tolik nevadilo - horší to bylo s pohřby, kdy se rakev s nebožtíkem musela nést celou tu štreku až do Zubří!

Není divu, že obyvatelé Vidče toužili po vlastním chrámu, což se začalo naplňovat díky iniciativním podučiteli Ignáci Kaštíku a tehdejším faráři v Zubří – P.Karlu Řezníčkovi. Tito pánové roku 1894 založili spolek na výstavbu kostela. Základní kámen byl do země položen v listopadu 1908. Po mnoha peripetiích byl o čtyři roky později chrám dostavěn a slavnostního vysvěcení od olomouckého biskupa ThDr. Karla Wisnera se dočkal až 26.září 1920.

 

O výstavbu projevilo zájem sedm stavitelů. Řízení vyhrál architekt Albrecht Hudec z Hranic a to z jednoho prostého důvodu - byl totiž nejlevnější!

Kámen na stavbu se lámal v místním lomu Videčská skála, v obci se na ni vyráběly i cihly, ty ale nebyly moc dobré.

Stavba se rozběhla dobře, jenže pak nastalo nepříznivé počasí a navíc nastaly trable s věží. Na její zdi se totiž vytvořily pukliny, které se dále rozšiřovaly a hrozilo zřícení. Proto musela být roku 1911 rozebrána až do základů. Ty byly naprosto nedostačující a na vině byly i nekvalitní místní cihly... čímž se potvrdilo, že je sice pracovní elán moc pěkná věc, ale jen to nadšení samo o sobě nestačí.

 

Poté už zbudovány základy důkladné a vidčanské cihly nahradily jejich kolegyně pocházející z cihelny v Hrachovci. Sám stavitel Hudec měl obavy z dalších prasklin, a tak – když věž dosáhla výše 40 metrů, raději její stavbu ukončil. Na druhý pokus se do ní podařilo nainstalovat i věžní hodiny a interiér se začal vybavovat mobiliářem. Kromě oltáře zpovědnicemi, lavicemi a obrazy Křížové cesty. Ihned po dostavbě byly do kostela umístěny i varhany fungující bez poruchy dodnes.

Aby se v ještě nevysvěceném chrámu mohly už roku 1915 pro nedočkavé věžící sloužit mše, byl posvěcen alespoň hlavní oltář.