Velký Týnec-zámek

Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek

Velký Týnec-zámek-průčelí zámku se sochou od kostela-Foto:Ulrych Mir. • Fotografie (37) • Foto: hanakzhor

Vstoupit do fotogalerie (37 fotografií)

Velký Týnec-zámek-průčelí se vstupním portálem-Foto:Ulrych Mir.

Velký Týnec-zámek-restaurace od Chaloupek-Foto:Ulrych Mir.

Vstoupit do fotogalerie (37 fotografií)

Obec Velký Týnec(213 m) se nachází 5 km jv od Olomouce, vlevo od silnice z Olomouce do Přerova. V první obci za Olomoucem ve Vsisku, místní části Velkého Týnce odbočíte vlevo na most přes dálniční obchvat Olomouce, stále po hlavní silnici až na křižovatce před návsí odbočíte na Grygov, po chvilce uvidíte vlevo kostel, kam odbočíte a kde také můžete před zámkem, který je naproti, zaparkovat. Mimo barokní zámek, letohrádek, farní chrám Nanebevzetí Panny Marie a množství barokních soch rozmístěných v různých částech obce, uvidíte nad obcí kopec Hradisko(299 m) s kamennou mohylou-mohylou osvobození, jejíhož odhalení 18.9.1921 byl přítomen president republiky T.G.Masaryk a ministr zahraničí dr.E.Beneš. Velký Týnec je největší ze sdružených 13 obcí v mikroregionu „Království“, které vzniklo z podnětu obce Grygov v r.1999 a přijalo svůj název podle nedalekého lužního lesa, přírodní rezervace „Království“.

Velký Týnec-zámek-průčelí se vstupním portálem-Foto:Ulrych Mir. • Foto: hanakzhor

Ves Týnec byla zeměpanským zbožím. R.1274 udělil král Přemysl Otakar II. dědičné rychtářství v Týnci olomouckému měšťanu Jindřichu z Ivanovic a přidělil mu pole, hospodu, mlýn a lázně a zbavil rychtu všech zemských břemen i poplatků a udělil mu nižší soudní moc. R.1288 prodal král Václav II. Týnec olomouckému biskupovi Dětřichovi z Hradce za 200 hřiven stříbra, ale vyhranil si právo zpětné koupě. V r. 1275 seděl v Týnci Martin z Týnce, snad zeměpanský úředník a pravděpodobně již tehdy tu stála tvrz. V r. 1361 postoupil markrabě Jan Týnec olomoucké kapitule. Z Týnce byla učiněna zvláštní kanovnická prebenda, která zde měla také svůj dvůr. Jedním z prvních na zdejším dvoře byl v r.1376 Vojtěch z Otáslavic. Tvrz stála vedle dvora a je jmenovitě zmíněna ve smlouvě mezi kapitulou a olomouckým měšťanem Zichem o pronájmu týneckého dvora z r.1457. Dvůr v Týnci byl v r.1457 se svolením olomoucké kapituly prodán Janu z Kokor s tím, že činže bude odváděna týneckému prebendatovi. Pánové z Kokor byli v Týnci ještě v pol.16.stol. V 15. a 16.stol. sídlili na tvrzi nájemci dvora. Když kapitula převzala dvůr do vlastní hospodářské správy, šafář a další vrchnostenští služebníci, dal v r.1752 kanovník František Řehoř Giannini zchátralou tvrz přestavět. Tvrz měla dva trakty:kratší přední naproti kostelu a delší zadní, obrácený k rybníku. Tvrz však byla v r.1765 stržena a na jejím místě dal kanovník hrabě Karel Martinec, jak ukazuje jeho kamenný znak nad vjezdem, vystavět pozdně barokní zámek. V r.1779 zámek částečně vyhořel. V r.1780 byl Matyášem Butzem z Rollsberku přestavěn. Nyní je zde hotel a OÚ.

V Zámecké zahradě nad silnicí do Grygova, nechal postavit v r. 1755 probošt František Řehoř Gianninino v jehož osobním znaku je lev, prostý letohrádek obdelníkového půdorysu, obrácený průčelím do zahrady. Symbol lva je zachycen v nástropní malbě, která představuje Vergilia s lyrou a čtyři roční období, z nichž Jaro klade na hlavu lvu věnec a sype květiny. Je to symbolická oslava budovatele altánu. Výjev je doplněn neméně vzletným latinským hexametrem: „Ten vládne a pase, jejž zdobíš květinami na něj kladenými“. Nad vchodem je nápis se znakem Gianninim a letopočet 1755. V ose průčelí, které je zdobeno jednoduchými pilastry, je vchod s kamenným ostěním. Nad římsou je umístěn trojúhelníkový štít s oválným otvorem tympanonu.