Valašské Meziříčí - ulice Vrbenská

Tato asi 370 m dlouhá komunikace začíná u křižovatky s ulicí Mostní a vede nad nábřežím Rožnovské Bečvy nejprve východním směrem. Tady brzy prochází v areálu tržnice pod klenbou mostu s hlavním silničním tahem přes město, zleva míjí ulici Na Tržnici a jižně od odsud neviditelného autobusového nádraží pokračuje v délce 150 m ke křižovatce s ulicí Kupkovou. Uprostřed křižovatky stojí zajímavě architektonicky řešená kaple sv.Rocha. Vrbenská z tohoto místa pokračuje dalších 150 m severním směrem, kde ústí do ulice Zašovská. Spolu s její jižní polovinou tvořila Vrbenská ulice předměstí Valašského Meziříčí. Nebyla tedy součástí bývalého městečka Krásna nad Bečvou, jehož skutečně krásné historické domy musely ustoupit brutální a megalomanské komunistické vizi o hlavním silničním průtahu skrze historické centrum města. Tahle zhovadilost, „díky“ níž byla ve středu Valmezu a přilehlém Krásnu zlikvidována četná měšťanská stavení a město přišlo o velkou část historického jádra, byla realizována v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století.

 

Totální destrukci kupodivu unikla již zmíněná kaple sv.Rocha, stojící zde na paměť epidemie cholery, jenž město postihla roku 1831. To je doloženo nápisem na zadní straně obrazu od Antonína Preise (provazníka z Krásna) a jeho dílo se dnes nachází v depozitáři muzea. Roku 1865 byl „Valmez“ postižen rozsáhlým požárem a po něm byla kaple sv.Rocha doplněna o předsíňku nesenou dvěma sloupy, jenž bývaly součástí lodžie meziříčské radnice.

 

 

Dnes hlavní a zastavěnější severní část ulice Vrbenské lemují mnohem modernější stavení a na té jižní, řídčeji zastavěné části nad břehem Bečvy, si můžeme prohlédnout dvě barokní sochy a navštívit stejný počet pohostinných zařízení. První barokní skulptura znázorňující sv.Floriana dříve stávala v městečku Krásně a dnes krášlí severní konec Vrbenské hned u křižovatky s ulicí Mostní. Jižně od ní nad nábřežím je umístěna socha sv.Libora, která se na toto své původní místo z Masarykovy ulice, kam byla kvůli výstavbě průtahu přeložena, vrátila až roku 2016. Jejím autorem je Ondřej Zahner, který ji z pískovce vysochal LP 1750.

Prvním z pohostinných podniků je opodál stojící objekt Krásenský pivovar s.r.o., který je ve skutečnosti restaurací s vlastním pivem. Pokrmy zde podávané jsou v recenzích vysoce ceněny.

Za podjezdem mineme kamenný kříž a nad nábřežím se vypínající Huspůdku Přístav (pozor, to není překlep!) - restauraci s nabídkou dobrého jídla a pitiva.

Posledním zajímavým stavením je na křižovatce s ulicí Kupkovou stojící funkcionalistická vila, kterou si podle vlastního návrhu nechal zbudovat architekt Bohumír Kupka.

Severní část Vrbenské ulice už je plnohodnotnou městskou komunikací, obklopenou z obou stran frontami domů. Ne všechny jsou obytné – nachází se tu také „SOU Stavební“ a nad ním se rozkládající areál Finančního úřadu.

Už zde ale neuvidíme největší pamětihodnost z původní zástavby, která byla naposledy fotograficky zdokumentována roku 1967. Jedná se o dům, ve kterém žila rodina Kutinových – Tauberových, která se sem přestěhovala ze Štítné nad Vláří a jejichž dvě dcery navštěvovaly v roce 1909 valašskomeziříčské dívčí gymnázium.

Ano, byla to Gabra a Málinka, dvě valašské cérky, jejichž četná dobrodružství rozložená do celkem šesti knih, jsme my starší v době našeho dětství přímo hltali. Sepsala je pro nás mladší sestra Gabry – „Málinka,“ spisovatelka Amálie Kutinová.