Václavov (Zábřežský) – Kalvárie

Osad, vesnic i jiných sídel se jménem Václavov je u nás povícero, co taky v zemi, kde je jeden takový svatý zemským patronem. Tento konkrétní je malou vsí uklizenou v malebném údolí říčky Nemilky a v současné době správně přidružené k Zábřehu. Původně jsem chtěl napsat i zapomenuté vísce, ale při zdejším kulturním domě působí skupina ochotníků (v originále ochotníků, tedy amatérských herců). Ti slávu zdejší kultury šíří i za hranicemi katastru, takže zas tak neznámý tento Václavov není.

Vsí prochází zelená TZ od Jedlí k Zábřehu (nebo obráceně), i silnička mezi Svébohovem a Růžovým údolím. Většina výletníků tudy ale i tak jen projde (nebo projede). I přes to se nějaká pamětihodnost objevit dá, ale musíme mimo zmíněné komunikace.

Poměrně pěkné sousoší Kalvárie objevíme v jihozápadním horním konci vesnice. Celkem honosné klasicistní dílo je očividně dílem slušného kameníka, byť jeho jméno se neuvádí. Na zhruba čtvercovém kamenném základu spočívá nízký základ tvaru kříže. Na něj navazuje užší podstavec s ustupujícími křídly. V čelní straně je v nice reliéf sv. Máří Magdaleny (která je pro jistotu i popsána), boční křídla jsou ozdobena visícími festony.

Podstavec je zakončen římsou s vybranými rohy. Nad ní pokračuje podstava vrcholové části s postranními konzolami. Tato část je zdobená rozvíjícími se rostlinnými motivy a ovály. Na konzolách spočívají sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. Panna Marie pohledově vlevo ve vypjaté pozici vzhlíží vzhůru, vzhůru vzhlíží i Evangelista.

Centrální dřík má zdobení kalicha s vinnou révou a obilím, nad ním menší římsa se vzpínajícím se akantovým motivem. Vrchol tvoří na nižším kvádru vrcholový jetelovým kříž, ozdobený na obvodu žlábkem a na vrcholovém trámci nápisem INRI.

Při ohledání zadní části sousoší objevíme vročení 1832, tedy zřejmou dobu vzniku díla.

Podle vzhledu se dá usouditi, že materiálem je maletínský pískovec, poslední oprava je doložena v roce 1996.